Hlavní obsah

Tipy lékařů: Jak doma léčit covid a co pozorně sledovat

Foto: Pixabay, Seznam Zprávy

Pulzní oxymetr je běžně dostupný přístroj, který odborníci doporučují pro sledování stavu pacienta i v domácích podmínkách.

Reklama

29. 11. 2021 9:29

Většina pacientů se s covidem dokáže vyrovnat v rámci domácího léčení. I to má ale podle lékařů svá pravidla. Varují před údajně zázračnými léky a pro pacienty mají souhrn rad, co nepodcenit.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Řada lidí se při covidu-19 upíná na léky, u nichž jejich účinnost na tuto nemoc nebyla potvrzena. Jiní zase spoléhají na laické tipy z internetu místo porady s vlastním praktickým lékařem. Příkladem může být i honba za lékem ivermektin, který ještě před pár týdny lidé ve velkém sháněli i u veterinářů.

Zdravotníci přitom upozorňují, že doporučený postup domácí léčby covidu-19 je dobře známý. Lidé by měli při typických příznacích covidu především telefonicky informovat svého praktického lékaře. Ten jim může vypsat žádanku na test nebo je po domluvě sám otestovat. Právě s lékařem může nemocný probrat své potíže a především možná rizika těžkého průběhu.

Typicky jde o vyšší věk, cukrovku, obezitu, vysoký krevní tlak, chronické plicní onemocnění nebo závažné onemocnění srdce, jater či ledvin, případně závažnou poruchu obranyschopnosti a podobně.

Pokud pacientovi hrozí těžký covid a splňuje podmínky, může se s lékařem domluvit na podání monoklonálních protilátek. „V infuzi obsažené protilátky se naváží na virus a zabrání mu ve vstupu do buněk. Pokud se podají do 10 dnů od počátku příznaků, ideálně však co nejdříve, výrazně se sníží riziko závažného průběhu covidu-19 a hospitalizace, případně úmrtí,“ popisují lékaři.

Infuze se podávají během krátké ambulantní návštěvy na speciálních infuzních místech zřízených ve všech okresech. V posledních dnech některá místa hlásila vyčerpání zásob těchto léků, další ale Česko získalo jako dar od Německa a 25 tisíc dávek má přijít v půlce prosince.

Typické příznaky onemocnění covid-19?

Podle lékařů asi pětina nakažených osob nemá žádné projevy onemocnění. Pacienti s infekcí dýchacích cest mají například suchý dráždivý kašel, dušnost, bolest či škrábání v krku nebo rýmu. Mezi celkové a jiné příznaky patří horečka, únava, malátnost, bolesti svalů, bolesti hlavy, průjem, nechutenství, nauzea a zvracení, ztráta čichu a chuti.

Pokud se pacienta riziko těžkého průběhu netýká a trápí ho běžné příznaky, jako je horečka, kašel nebo rýma, je základem léčby zmírňování příznaků.

Léky na horečku se podávají při teplotě nad 38 °C, jde například o paracetamol, ibuprofen nebo kyselinu acetylosalicylovou, a dávkování by měl doporučit lékař. Běžně pak pacienti používají kapky do nosu proti rýmě nebo přípravky proti kašli.

„Určitě však nemá smysl žádný z těchto léků brát preventivně. Nemám-li vysokou horečku, nemá smysl ládovat se paralenem. Stejně tak, nebolí-li mě hlava, nemá smysl dávat si léky na bolest. Léčíme příznaky, když se opravdu vyskytují,“ popsala pro Seznam Zprávy praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.

Léčba covidu

Společnost všeobecného lékařství postup pro domácí léčbu covidu pro veřejnost zpřístupnila i na svém webu. Desatero doporučení ohledně izolací a postupu během nákazy zveřejnila i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES).

Lékař také může rozhodnout o případné protisrážlivé léčbě, jež je vhodná jako prevence při ambulantní léčbě u některých nemocných, kteří mají vysoké riziko krevních sraženin. Protivirové léky přímo zaměřené proti koronaviru a určené pro ambulantní léčbu jsou stále spíše otázkou vývoje.

„Jediné antivirotikum, které je nyní slibné pro ambulantní léčbu, je molnupiravir. Je teoreticky dostupný ještě favipiravir, který se dá objednat do lékárny a předepsat na úhradu pacientem. Nicméně neznám praktika, který by ho teď předepisoval. Je to lék, který v klinických studiích nevykazuje nijak zvlášť vysokou účinnost léčby covidu. I vzhledem k nákladům o něj tedy lidé moc zájem nemají. Ale vím, že v ČR existuje,“ dodala lékařka Bezdíčková.

Odborníci zároveň upozorňují, že je třeba i během domácí léčby neustále sledovat svůj stav, a to i když pacient nepatří do rizikové skupiny. Doporučují pořízení pulzního oxymetru, přístroj stojí pár set korun a je běžně dostupný. Měří okysličení krve po nasazení na prst.

„Pokud jsou vaše hodnoty saturace pod 93 %, měli byste být vyšetřeni v nemocnici, i když nepociťujete dušnost. Při setrvalých hodnotách saturace pod 90 % v klidu se jedná o závažný stav vyžadující hospitalizaci. Volejte ihned 155, opět i když se cítíte dobře a nepociťujete dušnost. Informujte operátora, že jste covid-19 pozitivní, a oznamte mu příznaky a hodnoty saturace,“ popisuje MeSES.

Praktičtí lékaři pouze dodávají, že je někdy možné nízké hodnoty chybně naměřit při nesprávném nasazení oxymetru na prst, při prochladlých prstech nebo v případě nalakovaných nehtů.

Samozřejmé by mělo být také pravidelné měření teploty. A pokud se pacient potí nebo se potýká s průjmy, měl by sledovat i zabarvení moči – pokud je tmavá, může to znamenat nedostatek tekutin a potřebu víc pít. Kromě toho lékaři doporučují měřit si tlak a pulz, zejména pokud nemocný užívá léky proti vysokému krevnímu tlaku.

„Varovný je náhlý a setrvalý pokles krevního tlaku proti hodnotám, které jsou pro pacienta běžné, o více než 20 mmHg, případně tlak nižší než 90/60 mmHg; hodnoty konzultujte s ošetřujícím lékařem,“ dodávají.

Izolace má jasná pravidla

Nakažených se nicméně v první řadě týká také izolace. Aby neohrožovali své nejbližší okolí, měli by se seznámit se všemi jejími pravidly. Nakažený by měl zůstávat v samostatném dobře větraném pokoji a zároveň omezit pohyb po bytě a ve společných prostorách. V případě nutného kontaktu s ostatními členy domácnosti je doporučeno dodržovat odstup dva metry.

„Všichni členové domácnosti používají respirátor vždy při vzájemném kontaktu. Během používání se respirátoru nedotýkejte a nemanipulujte s ním. V případě zvlhnutí nebo znečištění jej vyměňte za nový. Respirátor je třeba sundávat náležitou technikou: nesahat na přední stranu, sejmout pomocí lemu (gumiček) zezadu. Po sejmutí respirátor ihned zahoďte a umyjte a vydezinfikujte si ruce,“ připomínají zdravotníci pravidla.

Kromě toho je s izolací spojena i řada hygienických nařízení ohledně vynášení odpadů, dezinfekce okolí pacienta i všech povrchů společných prostor nebo praní prádla. „Použité textilie by měly být uloženy v pytli na prádlo. Prádlo neroztřepávejte a při manipulaci s ním použijte jednorázové rukavice. Oblečení, ložní prádlo a ručníky perte za použití běžných pracích prostředků při teplotě 60–90 °C a pečlivě usušte, při manipulaci s prádlem, čištění a úklidu používejte rukavice a ochranné oděvy,“ radí odborníci.

Kdy je potřeba hospitalizace?

Lékaři ve svém doporučení zmiňují i situaci, kdy už domácí léčba nestačí. Mezi potíže, které bývají důvodem přijetí do nemocnice, patří: dušnost (pocit nedostatku vzduchu, zadýchávání při řeči, namáhavé či zrychlené dýchání), zchvácenost, dehydratace a neschopnost příjmu tekutin, porucha vědomí, horečka nad 38,3 °C nereagující dostatečně na léky snižující teplotu. Máte-li pulzní oxymetr, pak hodnota SpO2 < 93 % (v klidu, nikoliv při námaze), počet dechů nad 25/min (u dětí do 2 měsíců > 60/min, 2–11 měsíců > 50/min, 1–5 let > 40/min), počet pulzů nad 125/min. U některých pacientů s mírnými potížemi může dojít zhruba po týdnu k významnému zhoršení stavu a potřebě nemocniční léčby.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované