Hlavní obsah

Migrační krize na hranicích EU a Běloruska může trvat měsíce, varuje Polsko

Foto: Profimedia.cz

Evropská unie viní Lukašenkův režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU.

Reklama

17. 11. 18:59

Situace na polsko-běloruských hranicích zůstává napjatá. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak varoval, že migrační krize by mohla trvat měsíce.

Článek

Běloruské bezpečnostní síly ve středu začaly přistavenými autobusy odvážet z polsko-běloruského hraničního přechodu Kuźnica-Bruzhi migranty. Uvedla to mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalska, podle níž není jasné, zda běloruské úřady běžence nechtějí jen přemístit na jiná místa podél hranice.

„Doufáme, že tito lidé budou odvezeni, i když vidíme, že někteří si s sebou berou klády. Takže nevíme jistě, jestli všichni odjedou pryč, nebo jestli se prostě jenom přesunou na jiné místo, kde se utáboří a pokusí se tam násilně dostat přes hranici,“ sdělila na tiskové konferenci.

Vypjatá situace na přechodu Kuźnica-Bruzhi se vyostřila v úterý, kdy migranti podle polských úřadů na hraničním přechodu házeli na polské bezpečnostní složky kameny, dýmovnice a také zábleskové granáty, které jim údajně dali běloruští policisté. Polští vojáci a policisté střežící hranici použili vodní dělo a slzný plyn. Podle mluvčí polské pohraniční stráže útočila asi stovka lidí. Úřady později uvedly, že zranění utrpělo devět členů polských bezpečnostních složek; o případných zraněných na druhé straně nejsou informace.

Podle polského listu Gazeta Wyborcza skupina lidí v uniformách polské armády napadla v úterý tři fotoreportéry, mezi nimiž byl i český fotograf Martin Divíšek, který pracuje pro zpravodajskou agenturu European Pressphoto Agency (EPA). Polské sdružení novinářů Press Club Polska v souvislosti s tím uvedlo, že k incidentu došlo v úterý odpoledne u obce Wiejki nedaleko města Michalowo. Jde o zónu, na kterou se vztahuje výjimečný stav. Kromě Divíška byli mezi napadenými Maciej Nabrdalik, jenž pracuje pro The New York Times, a Maciej Moskwa, spoluzakladatel dokumentárního kolektivu Testigo. Polské ministerstvo obrany v reakci na zprávu odmítlo, že by vojáci na fotoreportéry zaútočili. Zásah byl zcela legitimní, napsalo ministerstvo.

To, co se stalo v Kuźnici, přitáhlo pozornost veřejnosti, zatímco menší skupiny migrantů se pokoušely prorazit hranici na jiných úsecích, a to i v noci.
Tomasz Krupa, mluvčí policie v Podlaském vojvodství

Podle polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka ani uplynulá noc na hranicích nebyla klidná. „Intenzita byla nižší než v Kuźnici, ale způsob útoku na polské hranice je stejný. To, co se stalo v Kuźnici, přitáhlo pozornost veřejnosti, zatímco menší skupiny migrantů se pokoušely prorazit hranici na jiných úsecích, a to i v noci,“ řekl Polskému rádiu. Mluvčí policie v Podlaském vojvodství Tomasz Krupa zároveň sdělil, že někteří migranti se vrátili do předchozího tábora a jiní zůstali u terminálu.

Tato krize jen tak neskončí

Mariusz Blaszczak dnes také varoval, že krize na běloruských hranicích může trvat měsíce. „Musíme být připraveni na to, že se situace na běloruské hranici rychle nevyřeší. Musíme být připraveni, že potrvá měsíce, doufám, že ne roky,“ zdůraznil.

Jak píše list The Guardian, Brusel ve středu oznámil, že vyčlení 700 tisíc eur na pomoc na hranicích uvězněným migrantům. Zajistí tak dodávku jídla, hygienických potřeb a dalších prostředků, které běžencům chybí.

Běloruský režim musí přestat lákat lidi a riskovat jejich životy.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

„Evropa je na straně lidí uvězněných na hranici s Běloruskem,“ uvedla Ursula von der Leyenová. „Jsme připraveni udělat víc. Ale běloruský režim musí přestat lákat lidi a riskovat jejich životy,“ citují předsedkyni Evropské komise britská média.

Evropská unie viní režim prezidenta Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s Evropskou unií. Minsk se prý tak mstí za sankce, které Unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruští představitelé podobná obvinění odmítají.

Na hranici mezi Běloruskem a Polskem a také na bělorusko-litevské hraniční linii táboří v mrazivých podmínkách tisíce migrantů, především z Blízkého východu. Většina utíká před konflikty, chudobou a nestabilitou, poznamenala agentura AP. Několik lidí na polsko-běloruském pomezí v posledních dnech zemřelo.

Merkelová znovu mluvila s Lukašenkem

Evropská unie je krizí na polsko-běloruské hranici velmi znepokojena. Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na napjatou migrační situaci shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Zástupci unijních vlád zároveň schválili rozšíření dosavadních sankčních pravidel, které jim umožní trestat i další aerolinky a veškeré firmy či jednotlivce za aktivity „usnadňující nelegální přechody hranic EU“. To by mělo Unii pomoci při vyjednávání například s leteckými společnostmi z dalších zemí, které dosud běžence do Běloruska dopravovaly.

O zmírnění napětí mluvili například francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin či německá kancléřka Angela Merkelová s Alexandrem Lukašenkem. Šlo o vůbec první přímý kontakt některého ze západních státníků s Lukašenkem od sporných voleb loni v srpnu, což vyvolalo kritiku některých světových politiků.

Lukašenko by si mohl začít myslet, že je vůdce, kterého Západ uznává a tím, kdo by mohl vyřešit krizi, přestože to byl on, kdo ji způsobil.
Gabrielius Landsbergis, litevský ministr zahraničí

Například litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že s Lukašenkem „nemá smysl mluvit“. „Lukašenko by si mohl začít myslet, že je vůdce, kterého Západ uznává a tím, kdo by mohl vyřešit krizi, přestože to byl on, kdo ji způsobil,“ řekl v úterý novinářům.

Kritika byla slyšet také ze strany estonského premiéra, který uvedl, že Merkelová tímto krokem ukázala, že uznává Lukašenka jako legitimního prezidenta Běloruska. „Je to zklamání, protože jsme (EU) zaujali společný postoj, že Lukašenka jako hlavu běloruského státu neuznáme,“ řekl Marko Mihkelson v pondělí večer v pořadu ETV.

Pondělní hovor Angely Merkelové s Lukašenkem ostře kritizovala také polská strana. Mluvčí tamní vlády telefonát označil za „špatný krok“ a prezident Duda zdůraznil, že jeho země nepřijme žádná rozhodnutí, která budou učiněna bez její účasti.

Bez ohledu na kritiku německá kancléřka mluvila s běloruským autoritářským vůdcem i ve středu. Agentura BelTA informovala, že Merkelová a Lukašenko se při telefonickém rozhovoru dohodli, „že celý problém je na úrovni (vztahů) Běloruska s EU a že pověření zástupci obou stran okamžitě začnou s vyjednáváním“. Podle běloruské strany telefonát trval 50 minut a oba lídři při něm prodiskutovali humanitární pomoc tisícům migrantům uvázlým na bělorusko-polské hranici.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované