Hlavní obsah

Kurz chtěl zakrýt vlastní selhání, tratí Praha, píše evropský tisk

Foto: vláda.cz

Andrej Babiš a Sebastian Kurz během návštěvy českého premiéra v Rakousku, 16. 3. 2021.

Reklama

2. 4. 18:55

Kurz chtěl diplomatickou šarádou odvést pozornost od vlastních selhání a ukázat prstem na Evropskou unii, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podobnou taktiku ovšem nasadil i Andrej Babiš.

Článek

Ostrý spor o rozdělení dodatečné zásilky vakcín proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNtech mezi jednotlivé země Evropské unie skončil porážkou Rakouska, Česka a Slovinska, které se ve snaze získat vyšší množství očkovacích látek odmítly připojit ke kompromisu vyjednanému portugalským předsednictvím.

Manévr rakouského kancléře Sebastiana Kurze nevyšel, nejvíce tratit na tom ale bude jeho český spojenec, který původně mohl díky solidaritě členských zemí získat 140 tisíc dávek vakcíny navíc. Ve svých pátečních komentářích to napsal evropský tisk.

Podle serveru Politico „ostudná porážka“ Kurze, šéfa slovinské vlády Janeze Janši a českého premiéra Andreje Babiše vznikla kvůli tlaku Vídně na to, aby získala z balíku deseti milionů vakcín více než jí přísluší v přepočtu na množství obyvatel.

Česko a Slovinsko Rakousko na evropské úrovni podpořily, ale nakonec se jim to nevyplatilo. Obrovskou daň za diplomatické selhání ale zaplatí zejména Česko, napsal rakouský deník Die Presse.

Německý deník Süddeutsche Zeitung v komentáři napsal, že kancléř Kurz chtěl tlakem na kolegy zakrýt vlastní chyby.

Rakousko totiž objednalo nedostatečné množství vakcíny od firmy Johnson & Johnson, která tak zemi bude v příštích měsících chybět. Také list Frankfurter Allgemeine Zeitung míní, že Kurz chtěl diplomatickou šarádou odvést pozornost od vlastních selhání a ukázat prstem na Evropskou unii.

„Vídeň ve sporu prohrála, přišla svou šarádou o dobrou vůli a o přátele. Tuhle epizodu a zcela zjevný nedostatek solidarity ze strany Vídně nikdo jen tak nezapomene,“ citoval list Financial Times unijního diplomata.

Mimochodem – situace je podobná té v Česku. Podle zjištění Seznam Zpráv také Česko loni objednalo méně dostupných vakcín, než by mohlo.

Podle dokumentů, které se Seznam Zprávám podařilo shromáždit, může být důvodem, že vláda dávala už tehdy přednost jednomu z výrobců, jehož vakcíny však nyní teprve schvaluje Evropská léková agentura (EMA) a dodávky od něj dorazí až za několik měsíců. Jde o firmu Novavax.

Situace je však nyní taková, že v Česku se už tři měsíce očkuje vakcínami Pfizer, Moderna, AstraZeneca, na dohled jsou dodávky od Johnson & Johnson a ministr zdravotnictví vyslovil i termín (1. červen) pro dodávky pátého preparátu od firmy CureVac. K Novavaxu, za který se vláda opakovaně postavila a vsadila na jeho dodávky, však existuje jen mlhavý odhad. „Novavax prochází schválením EMA, očekávání dodávek je nespecifikováno, předpokládá se, že se jedná o letní období,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Zpátky do Rakouska. Tamní opozice považuje Kurzovo rozhodnutí nepodílet se na solidárním přerozdělení vakcín za obrovské selhání.

„Kurz mlátí kolem sebe, aby našel viníka za rakouský očkovací chaos, útočí na EU a žádá víc vakcín. Výsledek tohoto zcela nediplomatického postupu je tento: Rakousko nedostane ani jedinou dávku navíc,“ uvedl předseda poslaneckého klubu opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Jörg Leichtfried.

„Kancléř Kurz se zprvu stavěl do pozice toho, kdo odkrývá nespravedlnost a mluví o ní… ale jak se dalo čekat, nešlo nakonec o spravedlivé rozdělení nebo solidaritu, ale pouze o vlastní prospěch,“ uvedl šéf delegace SPÖ v evropském parlamentu Andreas Schieder.

A analogicky mimochodem hovoří i česká opozice. Za všechny citujme třeba šéfa ODS Petra Fialu: „Víte, že nerad používám silná slova, ale toto je totální krach evropské politiky Andreje Babiše. Premiér, který nedokáže hájit naše zájmy, prokaučuje možnost získat více vakcín, je českým občanům k ničemu.“

Podle původního návrhu měla Česká republika patřit mezi šestici zemí, které měly v rámci solidarity dostat dohromady tři miliony vakcín nad rámec rozdělení podle počtu obyvatel. Protože však tento způsob rozdělení nepodpořila, dostane nakonec pouze poměrnou část z celkových deseti milionů vakcín, stejně jako Rakousko a Slovinsko.

Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko a Lotyšsko – kam dosud putovalo kvůli nižším objednávkám méně očkovacích látek – si pak díky solidaritě zbylých 19 členských zemí, které se části vakcín vzdají, budou moci rozdělit 2,85 milionu očkovacích dávek navíc.

Rakousko a Slovinsko díky nesouhlasu s tímto schématem profitovaly. Protože se na solidaritě vůči potřebným zemím nepodílejí, dostanou vakcín o něco více. Česko naopak tratí, protože kvůli vlastnímu nesouhlasu nakonec mezi potřebnými zeměmi nefiguruje. Slovensko díky solidárnímu gestu EU získá 602 tisíc dávek navíc, Bulharsko 1,15 milionu, Chorvatsko 684 tisíc, Lotyšsko 376 tisíc a Estonsko 41 tisíc.

Politici z pětice zemí s vyšším podílem vakcín reagovali na rozhodnutí EU s vděčností. „Tyto dodatečné dávky jsou ze strany EU důležitou podporou,“ uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf lotyšské vlády Edgars Rinkévičs na Twitteru napsal, že jde o projev pravé solidarity. „Jsou to dobré zprávy pro nás i pro celou Evropu, že se státy EU dokážou chovat tak solidárně,“ uvedl na Facebooku bulharský premiér Bojko Borisov.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované