Hlavní obsah

Kypr začíná lovit perutýny, snaží se tak zachránit středomořský ekosystém

30. 5. 2019

Kypr loví perutýny, tento invazivní druh ryby ohrožuje středomořský ekosystém. (Video: Monika Durajová)

Na Kypru proběhl první organizovaný výlov perutýnů. Tento jedovatý dravý druh ryb se ve Středomoří rozšířil v posledních letech. Začal ohrožovat středomořský ekosystém a představuje nebezpečí i pro člověka.

Článek

Invazivní dravá jedovatá mořská ryba perutýn doplula do vod Středozemního moře. Kypr začal s jejich organizovaným výlovem.

„Jsou vlastně velmi klidné. Problém je ten, že nejsou přirozenou součástí středozemního ekosystému a objevují se ve velkých množstvích,“ řekl pro The Guardian mořský biolog Jason Hall-Spencer z university v Plymouthu. Zároveň dodává, že perutýni jsou jednou z největších hrozeb pro biodiverzitu mořského regionu.

„Perutýni jsou nejškodlivější invazivní ryby, jaké jsme kdy viděli. Pokud nebudou podniknuty žádné kroky, bude to mít trvalé ekologické a ekonomické škody,“ uvedl Hall-Spencer.

Perutýni jsou vyzbrojeni jedovatými hřbetními ploutvemi, které jim umožňují odradit dravce. Pokud není perutýn ohrožen, sám neútočí, jed používá pouze k obraně. Obvykle se vyskytuje v teplých tropických vodách Tichého a Indického oceánu. Téměř před dvěma desítkami let se objevily tyto původně tropické ryby i ve vodách Atlantiku okolo USA po tom, co velké množství lidí začalo vypouštět perutýny z domácích akvárií do moře.

V posledních letech se začaly objevovat i v Evropě. V roce 2012 byli spatřeni v okolí Kypru. O tři roky později se objevili v Řecku, Itálii a Tunisku. Vědci rozšíření perutýnů připisují jejich enormnímu přizpůsobování se novým teritoriím, způsobilosti urážet obrovské mořské dálky i jejich konkurenceschopnosti v porovnání s ostatními mořskými druhy. Globální oteplování a zvyšování mořské hladiny sehrálo také svou významnou roli.

Kypr se stal jakousi pomyslnou první obrannou linií v boji proti invazi perutýnů. Kyperská vláda tvrdí, že nekontrolování tohoto dravého druhu ryb by mohlo mít následky na komerční rybolov. Ostrov, který je každoročně oblíbeným cílem turistů a je na cestovním ruchu závislý, už začal také s informační kampaní pro veřejnost, jak se chovat v případě kontaktu s perutýnem. Perutýni nejsou pro člověka smrtelně jedovatí, zasažení jejich jedem je ale značně bolestivé a může být provázeno dlouhou rekonvalescencí.

První výlov se konal minulou neděli. EU také zakládá platformy pro dohled nad mořskými rybami, problém se totiž netýká jen Kypru, ale celého evropského regionu. Podle Periklise Kleitoua, vědeckého pracovníka univerzity v Plymouthu, plánuje Kypr tyto akce dvakrát měsíčně po dobu následujících dvou let. Zároveň dodává, že perutýni nejen že nemají žádné přirozené nepřátele, ale také jsou víceméně všežraví, takže jim nehrozí nedostatek potravy.

„Jedí všechno. Vyřazení tohoto invazivního druhu je jediným účinným způsobem, jak snížit jejich počet a zajistit, aby se chráněné mořské oblasti i nadále obnovovaly,“ uvedl pro The Guardian Kleitou.

Enviromentální specialisté a vědci uvádí, že invazivní druhy jsou momentálně jednou z pěti hlavních příčin snižující se biodiverzity na celém světě. V západním Atlantiku byli perutýni spojeni s redukcí korálových útesů o cca 65 %. Výlovy perutýnů se ukázaly být v minulosti efektivní například v Karibiku, kde tento druh způsobil zmenšení populací jiných ryb a ekologické škody.

Hall-Spencer pro The Guardian uvedl, že ve Středomoří se pravděpodobně nepodaří vymýtit perutýny úplně, ale zároveň dodal, že řešení tady jsou, perutýni také mohou být skvělým obchodním artiklem.

„Jako mořská ryba jsou perutýni naprosto úžasní. Určitě je tu trh, který uvítá perutýny na stole na večeři,“ dodal Hall-Spencer.

Středomořský ekosystém je v ohrožení nejen kvůli tomuto invazivnímu druhu ryb, ale také kvůli znečištění, lidským zásahům a nadměrnému využívání.

Doporučujeme