Hlavní obsah

Lékař o špatně podaných vakcínách: Eviduji závažné komplikace i jedno úmrtí

Foto: ČTK

Martin Balík ostře kritizuje očkovací strategii Ministerstva zdravotnictví.

Reklama

10. 7. 6:00

Vedoucí lékař oddělení intenzivní péče tvrdí, že by se u lidí s prodělaným covidem-19 měla před očkováním zkoumat hladina protilátek. A že by se neměli očkovat lidé, kteří krátce předtím nemoc prodělali. Považuje to za nebezpečné.

Článek

Lékař Martin Balík se stal všeobecně známou osobností, když loni na jaře podal prvnímu pacientovi v České republice experimentální lék Remdesivir. Už tehdy se snažil mírnit nadšení ze „zázračného léku, který zastaví pandemii“. V posledních měsících zase opakovaně upozornil na jiný problém v potýkání se s covidem-19, a to očkování lidí, kteří tuto nemoc prodělali krátce před vakcinací nebo přímo během ní.

Naposledy se ohradil proti postupu Ministerstva zdravotnictví, které od 25. června umožnilo podání vakcíny všem pacientům s covidem okamžitě po ukončení povinné izolace. „Při důvodném podezření, že má člověk dostatek protilátek, by se jejich skutečný stav měl před očkováním zjistit,“ tvrdí vedoucí lékař oddělení intenzivní péče pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

„Od ledna tady na vakcinaci kolabují stovky zdravotníků, kteří se při nepřetržitém kontaktu s covidem-19 nechávali tak trochu hurá stylem vakcinovat. Já eviduji pět případů závažných zdravotních komplikací a jedno úmrtí na souběh nepoznaného covidu-19 a vakcinace. Jinými slovy, volám už od Vánoc po individualizaci vakcinace podávané například praktikem a nikoli dobrovolným hasičem na megaočkovacím centru,“ uvedl Balík pro Seznam Zprávy.

Redakce oslovila odbornou náměstkyni Ministerstva zdravotnictví Martinu Koziar Vašákovou, pod jejímž vedením ministerstvo ke konci června změnilo pravidla pro očkování. Vedoucí Klinické skupiny ministerstva souhlasí s tím, že lidé se symptomatickým průběhem nemoci by s očkováním měli počkat. Její plné vyjádření je součástí tohoto článku.

Co znamená prodělání covidu-19

Vydaná vládní opatření skutečně nikoho netlačí k očkování okamžitě po prodělání nemoci. Každý, kdo se může prokázat pozitivním PCR testem, je celých 180 dní považován za bezinfekčního, a platí to i pro cestování za hranice.

Jenže z výstupů představitelů Ministerstva zdravotnictví je zřejmé, že se tlak na rychlé očkování zvyšuje. Možná i proto, že zájem o vakcínu pomalu klesá. Především ale ke konci června ministerstvo zrušilo zmíněné opatření, podle kterého se tři měsíce po pozitivním PCR testu nebylo možné zaregistrovat k očkování. Ministr zdravotnictví, jeho odborná náměstkyně ani hlavní hygienička přitom nemluvili o tom, že by lidé se symptomatickým průběhem nemoci měli s očkováním počkat.

„Zejména s ohledem na výskyt mutací jsme aktuální omezení u očkování osob, které covid-19 prodělaly, s odborným týmem na ministerstvu přehodnotili. Dostupné vakcíny jsou účinné i proti mutacím a my chceme, aby tito lidé byli ještě více chráněni,“ uvedl tehdy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Lékař Balík se ale s „frontálním“ způsobem očkování neztotožňuje. A poukazuje i na limity výpovědní hodnoty PCR metody, která zaznamená i velmi malé množství viru SARS-CoV-2 v těle.

„Otázka je, jak je definováno ‚prodělání covidu-19‘. Mediálně laboratorní teoretici razí teorii, že prodělání covidu-19 rovná se PCR pozitivita. To je nesmysl, protože to je jen průkaz nukleové kyseliny libovolného, i zcela zanedbatelného, množství, bez souvislosti s infekčním rizikem. Polovina těchto lidí odrazí virus bez větší paměťové stopy svojí nespecifickou imunitou, slizniční imunitou a interferony,“ říká Balík. Interferony jsou proteiny nespecifické imunity, působící v protivirové obraně.

„Další čtvrtina až polovina lidí má nějakou paměťovou stopu v lymfocytech a mají obvykle protilátky, je jedno kolik. Toto je ta část populace s pozitivními protilátkami, která by se měla vakcinovat půl roku po prodělání covidu-19. Ta první část může jít na vakcínu opravdu kdykoli a na druhou po šesti týdnech, nebo i po třech týdnech, pokud jim první dávka nic nedělala,“ pokračuje vedoucí lékař oddělení intenzivní péče.

Balík míní, že Ministerstvo zdravotnictví ve skutečnosti mělo při vydávání červnového opatření na mysli pouze to, že se lidé už dva týdny po ukončení povinné izolace mohou k očkování registrovat, nikoliv na něj ovšem záhy skutečně jít. Pacienti i zdravotníci však podle něj věc pochopili tak, že je v pořádku lidi krátce po prodělání covidu naočkovat. „Oni zřejmě mysleli jít – pouze – na registraci k vakcinaci, ale řada lidí včetně lékařů to tak bohužel chápe, stačí si prohlédnout záznamy z médií,“ poukazuje Balík.

Od ledna tady na vakcinaci kolabují stovky zdravotníků, kteří se při nepřetržitém kontaktu s covidem-19 nechávali tak trochu hurá stylem vakcinovat.
Martin Balík, vedoucí lékař oddělení intenzivní péče pražské Všeobecné fakultní nemocnice

Například poradní skupina MeSES ovšem ve stanovisku z 8. června uvádí, že očkování lidí pozitivně testovaných PCR testem by mělo počkat týden při průběhu bez vnějších znaků onemocnění a dva týdny při onemocnění s příznaky. Potom je očkování „přípustné“ a u osob se zvýšeným rizikem těžkého průběhu nemoci nebo osob s rizikem nižší imunitní odpovědi ho poradní skupina přímo doporučuje ke zvážení. Co naopak MeSES odmítá, je měření hladiny protilátek. V tom se pohled Balíka od MeSES nebo ministerstva zcela rozchází.

Měřit, nebo neměřit protilátky?

„Je žádoucí mít při podezření na prodělání nemoci covid-19 změřené protilátky IgG a IgM (Imunoglobin G a Imunoglobin M, pozn. red.), to je rutina. A při pozitivitě, tedy prodělání covidu-19, jít na vakcínu s odstupem čtyř až šesti měsíců od data náběru protilátek, minus šest až sedm týdnů. Protože protilátky IgG mají vrchol čtyři až deset týdnů po infekci a IgM dva až šest týdnů. Tím si upřesníte začátek pro výpočet odstupu pro vakcinaci,“ popisuje Balík.

Připomíná, že v Rakousku je pozitivita protilátek průkazem bezinfekčnosti jako dvojí vakcinace, v Česku nikoliv. „Asi by měli naši mediálně aktivní laboratorní specialisté přiznat střet zájmů s PCR testováním, které nám nyní denně drénuje 45 milionů ze zdravotního pojištění. Ty nám budou chybět, antigenní testy jsou pětkrát lacinější a mezi asi dvanácti dostupnými je řada velmi kvalitních. My na klinice třeba PCR prakticky nepoužíváme od začátku února 2021. A máme k tomu odborné i finanční důvody,“ dodává.

Profesorka Koziar Vašáková připouští, že optimální doba pro očkování po symptomatickém covidu-19 není hned po ukončení izolace. Odmítá ale měření protilátek z důvodu měření imunity či načasování vakcinace. Je to podle ní neefektivní.

„Ano, podpořila jsem, že se lidé mohou registrovat k vakcinaci po prodělaném covidu-19 bez limitu devadesáti dnů. To nezpochybňuje ani docent Balík. Zásadní ale je, aby šel k vakcinaci člověk zdravý, tedy se zcela doléčeným covidem-19, bez známek infekční nemoci. Optimální doba k vakcinaci po symptomatickém covidu-19 je tři až šest měsíců. Vyšetřovat protilátky nemá před vakcinací smysl, pokud dodržujete tato jednoduchá pravidla,“ uvedla náměstkyně na dotaz redakce.

Měření protilátek vnímá jako užitečné, ale pouze ve dvou situacích. „Tedy u člověka se symptomy covidu-19 bez prokázané pozitivity antigenním či PCR testem, a to z diagnostických důvodů. A dále pak u dárců rekonvalescentní plazmy. Z protiepidemických důvodů, případně ke stanovení načasování očkování, vhodné nejsou,“ říká pneumoložka.

A na dotaz, proč jsou v Rakousku pozitivní protilátky uznávané jako důkaz bezinfekčnosti a u nás nikoliv, odpovídá, že Rakousko je výjimka a jiné země k podobnému kroku nepřistoupily. „Zejména v situaci šířících se mutací, v případě kterých pravděpodobně pro ochranu nestačí prodělaný covid-19 ani jedna dávka dvoudávkové vakcíny, je velmi nemoudré tvrdit, že jakákoliv hladina protilátek proti původnímu viru chrání proti mutacím. A stran vlivu laboratorních lobby na frekvenci testů – není správné ani ekonomické neindikovaně vyšetřovat ani PCR, ani protilátky, náklady tam mohou být i vyšší,“ dodává Koziar Vašáková.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované