Hlavní obsah

Elitní lékař z USA: Starejte se o sebe. U viru není otázka jestli, ale kdy

Foto: Profimedia.cz

Od roku 2013 působí neurolog Martin Tolar v čele společnosti Alzheon, která je v současnosti na celém světě zřejmě nejblíže k vývoji léku proti zákeřné Alzheimerově nemoci. Loni firma v USA získala grant ve výši 47 milionů dolarů (miliardu korun) pro klíčovou fázi testování léku. Tolar do Spojených států odešel po revoluci.

Reklama

30. 1. 11:34

Elitní český lékař Martin Tolar v USA vyvíjí lék proti Alzheimeru. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, že i za Atlantikem očkování drhne. „Zásoby vakcín máme velké, prezident Joe Biden chce nakopnout očkovací operaci,“ říká.

Článek

Uplynul více jak měsíc od chvíle, co americké regulační úřady schválily očkovací vakcínu od Pfizeru. Jaká je teď situace kolem očkování v USA?

Nedá se říci, jaká je situace ve Spojených státech jako takových. Velmi se to liší stát od státu. Jinak to zvládáme my v Bostonu v Massachusetts, zcela jinak to vypadá v Kalifornii a v Texasu. Záleží na místní situaci a vládách jednotlivých států.

V čem sehrála roli federální vláda?

Americká vláda sehrála naprosto klíčovou roli na samém počátku pandemie, kdy se vakcína teprve začínala vyvíjet. Pfizer a Moderna měly od americké vlády přímou finanční podporu. Nečekalo se, až se vakcína vyvine a schválí, ale rovnou se začala vyrábět – prostě z důvodu, aby se neztrácel čas čekáním na výrobu dostatečného množství dávek. Takový postup umožnila federální vláda, která na to poskytla miliardy dolarů.

To také umožnilo, že se v USA a do světa po schválení vakcíny americkými regulačními úřady okamžitě uvolnily desítky milionů dávek. Jde o největší takový vývojový projekt v dějinách lidstva.

Měli bychom si uvědomit, co se podařilo. Vyvinout vakcínu během jediného roku? To je naprosto neuvěřitelné, v minulosti se na novou vakcínu čekalo několik let. Buďme rádi, že máme šanci dostat se v horizontu několika měsíců z toho nejhoršího.

Jak nyní očkování probíhá v praxi? Používají se u vás vakcíny jen od Pfizeru a Moderny?

Ano, tyto dvě jsou hlavní, ale už existuje i mnoho dalších. Samozřejmě jako všude ve světě se teď na začátku objevují různé problémy. Ty největší spočívají v logistice a v tom, jak vakcínu dostat k lidem.

Je problém v tom, že je v USA nedostatek vakcín, s čímž se dnes potýká Evropa, nebo že vakcíny takzvaně čekají na lidi?

Je to určitě ten druhý jev. Ve Státech není hlavní problém v tom, že by byl nedostatek dávek. Díky tomu, že se nečekalo na výrobu, jsou zásoby větší, než je možné použít. Asi 40 milionů dávek bylo doposud vyrobeno a uvolněno pro USA, ale méně než 20 milionů aplikováno. V čem je problém a čemu asi ani nebylo možné předejít, je omezený personál, který vám vakcínu píchne.

Prostě není možné najednou najít v nemocnicích tisícovky nových zdravotníků a kvalifikovaných lidí, kteří mohou očkování podat. Vakcínu vám nemůže aplikovat úředník. Je jasné, že očkovací proces pro desítky a stovky milionů lidí nějaký čas zabere a to s sebou nese i počáteční zádrhele.

Mohou si vakcíny objednat i soukromníci, třeba velké podniky a firmy s vysokým počtem zaměstnanců, nebo je to i v USA na úrovni vyjednávání mezi dodavatelem a státem?

Ne, objednávat mohou jen státy a federální úřady.

Klíčový je obvoďák

Kde k očkování lidí v USA dochází?

Očkovací centra jsou v nemocnicích, ale budují se i velkokapacitní zařízení, kde se bude dát očkovat ve velkém. Ale zase, vše limituje fakt, že nemáte neomezený počet zdravotníků. Celá věc je navíc složitější v tom, že když podáte někomu vakcínu, nemůžete pacienta hned poslat domů, musíte chvíli vyčkat, zda se nedostaví nějaké zdravotní komplikace.

Existuje celoamerická strategie, která by přesně říkala, co a jak se má vybudovat, jak nastavit registrační servery?

Ne, to si určují jednotlivé státy samy. Přirovnal bych to k Evropě – Evropská komise také členským státům nepřikazuje, jak přesně mají očkovat, to není v jejích možnostech a nadávalo by to smysl pro místní podmínky. Státy to musí zařídit a určit samy.

U nás se vedle zdravotníků primárně očkují senioři nad 80 let. Jaká je v USA nastavená věková hranice těch prioritně vakcinovaných?

Pohybuje se také ve věku nad 75 a pak v dalším kole nad 65 let. Třeba moji rodiče, kteří učí na univerzitě v San Franciscu, již byli očkováni.

Zmíním příklad Floridy, která od počátku pandemie postupuje trochu jinak než ostatní státy. Ať už se to týkalo bezpečnostních opatření a rozvolňování, kdy tamní politici hodně hleděli na to, aby jejich stát ekonomicky nepadl, tak je to i teď během očkování. Jelikož dávek je v USA více. než je možné použít a rozdat, kdybyste vy teď zrovna byl například v Miami a šel do nemocnice a počkal si nějakou tu hodinu, je pravděpodobné, že byste očkování dostal. I jako cizinec.

Cílem je, aby kdokoliv, kdo ve státě je, nepředstavoval z hlediska covidu pro zdravotní systém státu potenciální riziko nákazy. Pokud jste v rizikové skupině a správném věku, raději vám vakcínu píchnou, než abyste jejich zdravotní systém zbytečně zatěžoval.

To si neumím v praxi představit. Nevznikne takto přetlak, kdy se všichni nahrnou do nemocnic?

Američané vědí, že očkovacích vakcín bude dostatek a že když budou mít zájem, vakcína se na ně brzy dostane. Samozřejmě v jednotlivých státech vznikají různé registry, přes které se k očkování objednáte. Za vše nesou odpovědnost vládnoucí reprezentanti jednotlivých států.

Představme si, že bych se chtěl zaregistrovat v Bostonu k vakcinaci. Nejsem senior nad 65 let, ani pracovník takzvané první linie. Jak bych postupoval?

Ve většině států bude hrát klíčovou roli váš praktický, obvodní lékař. Oni jsou k objednávkovým systémům připojeni, zavolají vás a s jejich pomocí domlouváte, kdy a kam jít.

Musíte ale počkat na svou skupinu podle výše rizika covidu. V současné fázi se očkování soustředí zejména na lékaře, hasiče či policii a pak bude důležité provakcinovat nejohroženější část populace.

O tomto postupu jsme se za poslední rok hodně naučili. Tu největší chybu na začátku udělali někteří guvernéři v tom, že nakažené covidem posílali do sociálních zařízení a LDN, kde se nacházeli ti nejzranitelnější pacienti, a tím radikálně vzrostl počet zemřelých.

Za poslední rok jsme se o covidu dozvěděli mnoho důležitých informací, a tak toho musíme využít. V USA když se stanou nějaké chyby, je velký tlak veřejnosti i snaha je rychle napravit a systém vylepšit. Teď byl inaugurován nový prezident Joe Biden a jeho administrativa slíbila, že se zaměří na akceschopnost systému očkování a podporu států v očkovací operaci. Biden slíbil proočkovat 100 milionů lidí za prvních 100 dní ve funkci.

Virům neutečeme

Kdyby si člověk za vakcínu zaplatil, dostane přednost a může se nechat očkovat dříve?

O ničem takovém nevím. Tady se to tak nebere, protože vakcíny se poměrně brzy dostanou na všechny, kdo budou mít zájem – a zadarmo.

V České republice i jinde v Evropě už došlo k několika aférám, že se k očkování dostali z protekce lidé, kteří na něj neměli mít nárok. K takovým kulichům nedochází v USA?

Neslyšel jsem, že by tu k takovým věcem docházelo. Protože jak už jsem řekl, když budete chtít být očkován v USA, dostane se na vás v dohledné době řada – a lidé s malým rizikem se nebojí chvilku počkat. Také by se podvody rychle provalily.

Probíhá v Americe masivní informační kampaň na podporu vakcín?

Nijak zvlášť, určitě nejde o nic centrálního, i když Biden se nechal očkovat v televizi. Amerika je jiná než Evropa, nemůžete tady lidi do vakcín tlačit nebo je k tomu donutit. Samozřejmě experti a lékaři zdůrazňují skutečnost, že vakcína je účinnou ochranou proti covidu.

Víte, problém je ale jiný. S virózami bojujeme každý den, útočí na nás miliardy virů denně, které se stále mění a se kterými si naše tělo musí poradit. Z mé praxe, v níž se zabývám Alzheimerovou nemocí a stárnutím, považuji covid-19 za nebezpečný zejména pro lidi vyššího věku, závažně nemocné a ty, kteří zanedbávají péči o svou fyzickou kondici. Proto všem svým známým, na přednáškách nebo v článcích neustále zdůrazňuji, že lidé se o sebe musejí více starat, hlídat si svou kondici a životosprávu, protože jedno je jisté – žijeme v moři virů, se kterými budeme vždy muset bojovat.

Podívejte se, jak probíhala covid-19 pandemie na jaře v České republice nebo tady v Kalifornii. Vypadalo to, že se nákaza těmto územím vyhnula, jenomže virům přes všechna ochranná opatření nikdy neutečete. Nebylo otázkou, zda, ale kdy virus přijde a promoří celou společnost. Na podzim byly oba státy covidem zcela zasaženy a nešlo se tomu ubránit.

Jinými slovy se může současná pandemie brzy opakovat v jiné podobě?

Covidu a jeho následných mutací se nikdy nezbavíme, ty viry prostě nezmizí. Jako civilizace a společenství lidí se můžeme a budeme bránit tím, že budeme vyvíjet proti novým onemocněním vakcíny a léky – ale také se budeme muset sami o sebe starat, abychom měli co nejsilnější imunitu a schopnost se bránit nemocím.

Musíme se s viry naučit žít a fungovat. Každý by měl začít u sebe a podívat se, jak se stará o svou tělesnou a duševní schránku. Bez pohybu se výrazně zvyšuje riziko, že pokud dostanete infekci, tak její průběh bude vážnější. Nelze se sice vyhnout nákaze, covid-19 je velice infekční, ale tělo v dobré kondici zvládne virus mnohem lépe.

Řeší se v Americe britská mutace covidu, která je velice infekční?

Samozřejmě že se v lékařské a vědecké komunitě o tom bavíme. Jenže jsme na začátku, víme o tom viru stále poměrně málo a musíme se učit za pochodu. Zatím ani přesně nevíme, proti kterým novým mutacím je současná vakcína efektivní.

Také stále nevíme, jak se organismus chová za situace, kdy bude mít po prodělání covidu v sobě protilátky a do toho ještě dostane očkování. Proto některé instituce a lékaři před očkováním testují nákazu a protilátky proti covidu.

Může se stát, že se očkování bude muset neustále vyvíjet a budeme se očkovat každý rok?

To je poměrně pravděpodobné. Vezměte si, že očkování proti chřipce vydrží jeden rok, protože virus tak rychle mutuje a mění svou strukturu, proti čemuž je zapotřebí vakcínu neustále přizpůsobovat. Genom covidu se zdá o trochu stabilnější než u chřipky, ale také se mění, a tak může nastat podobná situace.

Nastal rok 2030

Hovoří se v USA o tom, že očkovaný člověk bude mít nárok navštívit kino, fotbalový zápas, zajít do hospody, a neočkovaný nikoliv?

Ne, ve Spojených státech to takovým způsobem pojmout nelze. Kdyby se to takto plošně nastavilo, soudy takové v uvozovkách povolenky hned smetou. Část společnosti se prostě nebude chtít nechat očkovat a vy ji nemůžete diskriminovat a vyřadit z provozu.

Něco jiného je, když vám to nařídí zaměstnavatel. Nemůžete být jako profesionál ohrožením pro ostatní. Když jsem pracoval v nemocnicích v Bostonu nebo na Yale, také jsem musel být očkovaný proti nejrůznějším infekcím, protože kdybych nebyl, tak bych mohl ohrozit své pacienty a ostatní spolupracovníky.

Kdy by podle vás mohla být proočkována v Americe dostatečná část populace, aby společnost mohla začít fungovat aspoň trochu normálně?

Věřím, že v polovině letošního roku už by měla být situace podstatně klidnější a budeme se moci zase nadechnout. Musíme, protože ekonomické důsledky mohou být brzy pro lidi ještě nebezpečnější než zdravotní rizika spojená s covidem. Ekonomické škody mohou pošramotit životy lidí více než covid, který je největším nebezpečím pro menší segment lidí. Jakmile pomine ta nejhorší vlna pandemie, je třeba se začít zabývat situací, do které se svět po covidu dostal. A ten bude velmi jiný než dříve.

V čem?

Budeme hlavně muset řešit ekonomické, sociální a psychické dopady pandemie. To je věc, na kterou teď není čas. Izolace lidí je velmi nebezpečný jev, nejen sociálně, ale i zdravotně. Zavírání lidí doma vede k tomu, že omezují veškeré svoje fungování, spojení s lidmi i svůj pohyb a pobyt venku – což vše citelně ohrožuje nejen naši imunitu, ale i radost ze života.

Svět se také výrazně změnil ekonomicky, protože to, co sledujeme kolem sebe, je do značné míry i drastická technologická revoluce. Četl jsem nedávno ve Wall Street Journal velmi zajímavou studii, že jsme kvůli opatřením spojeným s covidem poskočili technologickým vývojem přímo do roku 2030, tedy za jeden rok je to skok o 10 let! Tolik věcí se najednou změnilo – jakým způsobem spolu komunikujeme, jak nakupujeme i jak se bavíme. To vše je dnes přes internet a sociální média. Také se najednou vyhýbáme ostatním lidem, dokonce i své vlastní rodině, nechodíme do práce a pracujeme z domova.

Tomu se ale v posledním roce nedalo vyhnout.

Má to velké minusy, ale i plusy – z této krize vzejdou nové silné technologické firmy a s tím spojená příbuzná odvětví. A naopak některé sekce trhu zcela zaniknou. Lidé se budou muset těmto změnám přizpůsobit. Jestli se v USA něco intenzivně začalo řešit a diskutovat, tak jsou to právě tyto otázky, na které budeme muset velmi brzy hledat a najít odpovědi.

Jsem přesvědčený, že svět a lidstvo tato zkušenost s pandemií nakonec posune kupředu. Jednak proto, že se z této velmi vážné a složité situace vlastními silami vyhrabeme a budeme lépe připraveni na další pandemii. Za druhé, jak se říká – každá krize je vždy i šance na změnu a něco lepšího a dá jedinečnou příležitost novým myšlenkám, nápadům, přístupům i odvážným inovátorům. Tak se máme v tomto roce i na co těšit!

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované