Hlavní obsah

Lidé neřeší, s kým počnou. Selhala výchova, říká poslanec Bláha

Foto: Profimedia.cz

Jiří Bláha je poslanec za hnutí ANO.

10. 7. 13:30

Jak na neplatiče výživného? Poslanec Jiří Bláha navrhuje právní kanceláře na pomoc ženám. Zaujal ale především svým výrokem, že je třeba nastupující maminky dobře ve škole připravit na to, aby si vybraly správného partnera.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Pane poslanče, to jste myslel vážně, je to vaše verze výchovy dívek v Čechách?

Tak my rádi vždycky všechno vytrhujeme z kontextu, a když někde někdo něco poví, tak samozřejmě pak z toho děláme obrovské haló a úplně zbytečně.

Na druhou stranu, jste přece politik, jste viditelný a tohle rezonovalo ve veřejném prostoru. Nemáte to říkat tak, aby to nešlo vytrhávat z kontextu?

No je to tak, že předtím (ve Sněmovně během diskuse o zálohovaném výživném, pozn. red.) zazněly nějaké jiné příspěvky a na základě toho vznikla nějaká moje reakce. Protože v okamžiku, kdy vystoupí paní ministryně a řekne, že se tady budeme starat o 24 tisíc maminek z celkového počtu 10 milionů obyvatel a že nás to bude stát 100 milionů ročně a na začátku miliardy na zřízení, tak samozřejmě mě to zaráží a říkám si, co jsme to zase vymysleli. Je to tak, že úplně všichni chápeme problémy. Úplně všichni se do toho umíme vžít a určitě všichni bychom to rádi řešili. Ale je potřeba vzít celou škálu těch věcí, které už jsou dnes třeba i dávno připraveny a jenom je nevyužíváme. Jestliže tady mám nějaký právní systém, tak asi selhává. Jestliže tady máme nějaký systém i různých dobrovolných skupin, které pomáhají, to znamená různé dobročinné spolky atd., tak to asi selhává. Jestli tady máme nějaké právní kanceláře třeba i zdarma pro tyto lidi, tak to asi selhává. A všechno tohle je potřeba vzít a říct: A nešlo by to dělat jinak?

To ještě probereme, ale zpátky k tomu výroku. Myslel jste ho tedy v nadsázce, omluvil byste se za něj, nebo si za ním pořád stojíte?

Ale já nemám důvod, proč bych se měl omlouvat za výrok, který někdo jenom překroutil a použil pro to, aby to bylo, dejme tomu, více čtivé nebo zajímavé.

Tak vysvětlete, jak jste to myslel, protože některé ženy to třeba mohlo urazit nebo mají dojem, proč by se měly zrovna dívky takto vychovávat a proč ne i chlapci, aby byli zodpovědní.

To je v pořádku, tak to přesně je. To je právě to, že chytíme jenom za to slovo, ale platí to totálně pro všechny, protože když se na to podíváte z druhé strany, tak možná zjistíte, že víc neplatičů je obráceným směrem, že možná to je tak, že více žen neplatí mužům. A nikdo to neřeší.

Podle statistik to ale spíše vypadá, že to jsou spíše častěji muži, kteří neplatí ženám.

Já nevím, tam na mě gestikulovali poslanci přede mnou v lavici, proč to neříkám obráceně, protože vždyť to je víc obráceně. Já to nevím, nemám to zjištěné a nerad bych tímto argumentoval.

Čím jste tedy, pane poslanče, argumentoval, když jste říkal od řečnického pultíku, že by dívky měly být ve škole vychovávány k tomu, aby si vybraly dobře své partnery?

Kdybyste si pustila celý ten záznam, tak zjistíte, že tam jsem řekl nějaké jiné věci, že v první řadě jsem šel za ten pult s tím, že se mi nelíbí, že tady děláme další opatření, aniž bychom využili stávajících věcí, a že se mi rozhodně nelíbí to, že zase budeme utrácet mandatorní výdaje 100 milionů na obsluhu něčeho. Spočítal jsem to dokonce, kolik to vyjde na člověka. To jsem udělal. Spočítal jsem ty věci a předložil jsem to poslancům, aby se nad tím zamysleli. Bylo to dané tak: pojďme se o tom začít bavit. Já, když jdu do diskuse a cokoliv řeším, jakýkoliv problém řeším, tak ho nikdy neřeším s tím, že takhle to bude. Ne, já dávám otázky a snažím se na ty otázky odpovídat nebo čekám, že mi na ně někdo odpoví.

Takhle my tu žijeme

Znovu se ptám, jestli to ale byl šťastný výrok? Protože na sociálních sítích a v tom veřejném prostoru žije právě tahle vaše věta. Tak jestli jste neměl volit vhodnější slova nebo se toho prostě vyvarovat, když chcete upozornit na ten problém?

Takže když budeme mluvit o problému, tak ho nebudeme nazývat pravými jmény? To znamená, že opravdu je správně to, že máme mezi sebou lidi, kteří neřeší, jestli počnou rodinu s tím nebo s tím? Mně to osobně neuvěřitelně vadí, protože když se prostě podíváte na ty příběhy…

Z čeho, pane poslanče, teď vycházíte, když mluvíte o tom, že někdo počne rodinu s tím a s tím?

No protože 30 let podnikám. Třicet let zaměstnávám lidi a znám stovky a stovky příběhů těch nešťastných, kteří prostě šli do něčeho, o čem už dopředu museli vědět. Já mám třeba teď zaměstnankyni, která žije s gamblerem. Ví to, že je gambler. Ví to, že jí vždycky utratí všechny peníze, a přesto s ním neustále je. Já jsem s ní osobně mluvil několikrát a říkám jí: Míšo, prosím tě, je potřeba, aby si se nad tím zamyslela, protože to nemá budoucnost, vždycky na to budeš doplácet. Dneska jsou v exekucích, musí splácet dluhy, nemají na to, mají problémy, kde budou bydlet. A tohle všechno já prožívám 30 let. Třicet let znám příběhy těch lidí, jak do toho vstupují. Ano, selhala rodina, protože je nenaučila správně nahlížet na situaci, ale selhalo i naše školství, protože je to o osobních příkladech, je to o tom, v jakém prostředí žijeme, s kým vyrůstáme. Jak jsme se k tomu životu postavili atd. Takže to není jenom komplex jednoho daného případu, to je komplex všech, toho, jak žijeme a jak k tomu přistupujeme.

Nevím, jestli by vaše zaměstnankyně byla úplně šťastná, že ji takto tady jmenujete a popisujete její příběh. Nicméně jak byste si to v těch školách představoval, jak by taková výchova měla vypadat?

To není o tom, jak by vypadala. Jde především o to, že my musíme v první řadě – a o tom mluvíme stále – investovat do školství. Ale ne to, že rozdáme peníze, ale to, že rozdáme peníze a budeme za to chtít opravdu ten správný výstup. Pro mě vždycky učitel byla ta osobnost, která mě buď navedla tím správným směrem, nebo jsme ji totálně ignorovali, protože to byl člověk, který nebyl schopen nám dětem, když jsem byl malý, něco dát. A ty děti to rychle vycítí. A mohl být učitel třeba i mladý, ale dokázal si zjednat pořádek, respekt i obdiv. Většinou, já nevím, jestli se zamyslíte nad svým dětstvím, v tom dětství prožíváme spíš životy těch druhých. Snažíme se je napodobovat, snažíme se být jako oni, protože se nám na nich něco líbí. A samozřejmě tím se i vzděláváme, protože tím, že vnímáme životy těch druhých, tak přicházíme na to, že takhle bych chtěl žít, nebo takhle bych nechtěl žít. A to všechno má spolu nějaké spojitosti. Samozřejmě jsou lidé, kteří nad tím nepřemýšlejí. Já jsem ten, který o hromadě věcí přemýšlí a snaží se to analyzovat a samozřejmě přijít na to, jak bychom mohli z těchto situací vyjít. A rozhodně nevyjdeme z téhle situace tím, že rozdáme peníze, rozdáme peníze na příspěvek na bydlení, rozdáme peníze na další tisíce věcí, já nevím, jestli máte povědomí, ale dneska půlka republiky těch příspěvků zneužívá. Přicházejí za mnou lidé, kteří jsou vzdělaní, kteří mají postavení, mají peníze, a přemýšlí o tom, že těch příspěvků využijí neboli zneužijí. Je to tak, že všichni už říkají: No jo, vždyť tenhle to dělá taky, tenhle taky. Ježíšmarjá, proč bych to nedělal já, všichni to dělají.

A vycházíte tady z vlastních zkušeností, nebo z nějakých statistik?

Takhle my žijeme, místo abychom pojmenovali problémy a našli to řešení bez rozdávání peněz. Pro mě to je rozdávání odpustků.

Pane poslanče, zpátky k tomu zálohovanému výživnému, jak byste řešil situaci žen nebo mužů, kterým jejich partner nebo partnerka teď neplatí, a oni mají živit dítě, ale nemají peníze?

A jak jsme to řešili 30 let, 40, 60, sto let, jak jsme to řešili doteď? V první řadě, pokud se tedy nemýlím, tak pořád se všichni oháníme rodinou, že první na světě je rodina. Rodina, která by měla přistoupit k tomu, aby pomohla tomu dotyčnému, který se dostal do průšvihu. Proč to má řešit stát?

A v případě, že ten dotyčný rodinu nemá?

Selže-li rodina, tak musí nastoupit ostatní mechanismy, ale jestliže se podíváte dneska na to, na co si všechno ta matka může sáhnout, tak to je od příspěvku na bydlení přes příspěvek na děti a já teď nevím celou tu škálu, ale je obrovská.

Takže podle vás má těch peněz dost?

Teď nejde o to, jestli mám těch peněz dost, přece jsem zodpovědný člověk, který jestliže se dostal do nějaké situace, by se měl o sebe postarat. To bychom mohli říct: ty ses tady zadlužil, tak stát to za tebe zaplatí. Vždyť ty nemáš dost peněz. Takhle to přece nemůžeme brát, ať je to jakákoliv situace, kterou jsem v životě vytvořil, třeba ne vlastní vinou. Protože často se do dluhů dostanete ne vlastní vinou, protože jste zavinila bouračku a samozřejmě bylo to třeba z vyčerpání nebo z nepozornosti…

Abychom se vrátili k tomu výživnému, co byste tedy poradil člověku, který neviděl od svého partnera dlouhou dobu peníze na výživném, už mu peníze dochází a potřebuje živit své dítě?

Já bych mu nechtěl radit v tom směru, co by měl teď udělat. Já chci, abychom společně našli fungující systém a postavili to tak, aby se právě do těch situací lidé dostávali co nejméně. Tedy nesmí nám selhávat rodina. První věc. Nesmí nám selhávat školství. Druhá věc. Třetí věc: nesmí nám selhávat zákonodárná nebo soudní moc. A všechny tyhle záležitosti musíme postavit tak, aby opravdu fungovaly. A pak nebudeme muset rozhodovat o tom, jestli dáme samoživitelkám peníze, nebo nedáme.

ANO toho pro změnu systému dost neudělalo

Ale to je, pane poslanče, docela běh na dlouhou trať, dočkají se toho ty ženy nebo muži?

A není to špatně, že to je běh na dlouhou trať? Není to právě špatně, že umožňujeme všem lidem, aby se chovali tímto způsobem? Mně někdo ukradne peníze, a to se mi stalo, a policie mi řekne: pane Bláho, stejně se těch peněz nedomůžete, to je zbytečné, abyste to honil před soudy. Ano, všichni jsou poučení a soud se potáhne dalších 10 let. Mezitím se ten dotyčný zbaví majetku a akorát vás to bude stát peníze, čas, nervy. Není to špatně?

Pane Bláho, vy jste ale za hnutí ANO, které už je tady druhé volební období ve vládě, tak máte pocit, že tedy jako hnutí ANO jste pro to udělali dost, aby se ten systém změnil?

Určitě neudělali. Ale tady je před námi minimálně 30 let, kdy to všechno mělo být řešeno. Jestliže jsem si naivně myslel, když jsem vstupoval do politiky, že mávnutím kouzelného proutku něco změním, tak o tyto iluze jsem rychle přišel. Protože v politice to tak nefunguje a je to špatně. Je to špatně i z toho důvodu, že se napadáme, vytrháváme věci z kontextu, aniž víme, co ten dotyčný chce, jak to myslí, co chce dělat. Politici se zabývají tím, že odpovídají jenom novinářům nebo komunikují na Facebooku, aby měli body, lajky atd. Takhle přece nemůžeme žít dál. My musíme tu cestu utvořit úplně jinou.

A co jste pro to konkrétně udělal vy, pane poslanče, aby ta cesta byla jiná? Protože vy mluvíte o tom, že je to problém, který tady máme 30 let. Ale hnutí ANO je u vlády druhé volební období.

Prosím, já dělám na těch tématech, která jsou mi blízká a pro která jsem šel do Poslanecké sněmovny. Věřte tomu, že na nich dělám usilovně. Ale bohužel díky těm všem okolnostem, které jsou, jak je celý systém nastaven, tak samozřejmě to jde všechno neuvěřitelně pomalu. A kdybyste vnímala mé kroky, tak byste zjistila, že už na podzim jsem se rozhodoval, jestli tam vůbec budu dál. Protože si myslím, že daleko prospěšnější bych byl tady v Liberci, ve své firmě pro své zaměstnance a pro široké okolí, protože denně třeba udělám radost minimálně 15 000 tisícům lidí, protože pro ně dělám nějakou službu. A udrželo mě u toho, že jsem zůstal v Poslanecké sněmovně jenom proto, že se otevřely exekuce. Což si myslím, že je nejdůležitější věc, kterou bychom teď měli vzít a udělat. Ale opravdu udělat poctivě, to ovlivňuje tři miliony životů. Ovlivňuje to minimálně milion dětí, které dnes vyrůstají právě v těchto rodinách, jež jsou zadlužené. A to je pro mě teď nejdůležitější věc, na které pracuji. Samozřejmě u toho pracuji na dalších tématech, která jsou pro podnikatele, jako třeba paušální daň.

Pojďme ale k tématu, které se probíralo teď ve Sněmovně. Vy jste zaujal ohledně hlasování, které se týkalo předřazení projednání zákazu klecového chovu slepic, kdy jste to hlasování zpochybnil a najednou změnilo svůj názor 17 poslanců. To je náhoda?

Je to zrovna náhoda toho okamžiku. Tam se stala záležitost ta, že na začátku jednání Poslanecké sněmovny byl obrovský zmatek, každý ještě dojednával nějaká jednání. Lidé se usazovali do lavic a mezitím pan předsedající jednání Poslanecké sněmovny vyhlásil téma, o kterém se bude hlasovat. A já osobně si myslím, že většina poslanců, kteří hlasovali, tak měli tu informaci, že se hlasuje o zapisovatelích, ale ne o tom, jestli bude zákon o slepičkách. Ten den jsme měli na pořadu jednání třeba zrušení daně z nemovitosti, což je důležitý bod, který pomůže tisícům lidí, aby ušetřili peníze, a povedlo se to.

Na slepičky nebyl čas a hlasoval jsem omylem

Takže to byla náhoda? Protože předseda spolku Obraz Obránci zvířat k tomu řekl: velmi nás mrzí, že pan poslanec Bláha takto aktivně zmařil projednání důležitého zákona na ochranu zvířat.

Ale vždyť to tak není, kdyby se nad tím zamysleli, tak vlastně to ani nemohlo být projednáno. Jestliže máme dva obrovsky důležité body na dopoledne, mezi které jsme chtěli zařadit slepičky, tak prostě by se ty slepičky neprojednaly. Slepičky potřebují svůj vlastní čas. Minimálně si myslím, že 5–6 hodin, protože tak to bude. Většina poslanců se bude chtít na tomto tématu zviditelnit, protože vnímají, že to sleduje velké okolí nebo velká skupina lidí, a tím pádem budou plamenně hovořit.

A vám to nepřijde jako důležité téma?

Určitě je to důležité téma. I vůči našim zemědělcům a vůči naší potravinářské politice a vůči tomu, abychom si zachovali ještě práci na vesnici. Takže pro mě to je velice důležité téma a myslím si, že pro hromadu lidí to je důležité téma úplně z jiného důvodu, ale to teď není důležité. A opravdu tam vzniklo to, že já jsem hlasoval, ale opravdu jsem se přemáčkl, protože jak jsem byl v uličce, tak jsem tam dosáhl špatně a zjistil jsem to až po hlasování, když přišli se sjetinou, kdo jak hlasoval. Tak říkali: Bláho, ty jsi hlasoval pro. Já říkám: Já jsem chtěl hlasovat proti. A oni: Ne, máš tady ano. Takže já říkám: Tak to je špatně, tak já to půjdu říct, že jsem hlasoval špatně. Takže nemám se za co stydět a stát se to může, ne?

A těch dalších 17 poslanců to mělo podobně, myslíte?

Já si myslím, že právě u nich to bylo z toho důvodu, že opravdu tam zazněla ta hláška, že se hlasuje o zapisovateli schůze nebo něco takového, že lidé, jak se usazovali do lavic, tak vlastně šli rychle hlasovat, protože dobíhali z chodby a vlastně nevěděli, o čem hlasují. Ale když se nad tím zamyslíte, myslíte, že nějaký poslanec bude hlasovat, že si zařadíme bod, který stejně nestihneme prohlasovat? To je nesmysl. A ještě navíc se všichni zlobí, že jsme něco zmařili. Není to vůbec pravda, všechny pozměňovací návrhy jsou připraveny a už s nimi nemůže nikdo nic udělat. Jediné, co se udělá, je to, že se prohlasuje, který z těch pozměňovacích návrhů projde a jak to vlastně dopadne. To je velice důležité.

První termín, který je v dohledu, je 2025, dřívější termín zrušení klecových chovů tam není. Je tam návrh na zamítnutí, je tam návrh termínu 2028, dokonce 2032 nebo 2033. S tím se nic nezmění, rozumíte. To znamená, že pokud to odhlasujeme klidně za půl roku, tak se nic nezmění. Jenom se změní to, že to bude odhlasováno a stejně v platnost to dojde až za těch minimálně 5 let. A já si osobně myslím, že pokud mají někteří lidé nějaký názor a potřebují o tom přesvědčit ty poslance, kteří s nimi nesouhlasí, tak mají o to víc času, aby je přesvědčili. A můj názor je pořád transparentní. Já osobně si myslím, že pokud tedy v naší republice převládá ten názor, že nechceme vejce z klecových chovů, tak to můžeme vyjádřit jednoduše jenom tím, že je nebudeme kupovat. Přijdeme do prodejny a koupíme si vejce z toho druhého. V ten okamžik na to nepotřebujeme zákon, protože to bychom mohli chtít zákon úplně na všechno. Třeba na to, že nebudeme vyrábět záchodový papír z borovic.

Vzhledem k tomu, že i samy velké obchody řekly, že do roku 2025 už nebudou brát klecové vejce, není ten zákon vlastně něco, co by to jenom potvrdilo?

Není, protože zase je to z té neznalosti toho celého problému. Obchodní řetězce to řekly záměrně z jednoho prostého důvodu, aby vytvořily tlak na veřejnost. A druhá věc, aby si připravily půdu pro to, aby ty svoje pěstírny, které mají za hranicemi a potřebují tady prodávat svoje vajíčka ne za 1,80 Kč, ale třeba za 5 Kč, tak aby si pro to vytvořily půdu.

A to vám obchody řekly, nebo jenom usuzujete z jejich jednání?

Jestli sledujete trošku zemědělskou politiku, jestli sledujete trošku, jak se chovají markety k českým zemědělcům, tak zjistíte, že jejich zájmem není prodávat české zboží, jejich zájmem je prodávat své zboží, které vyrobily za hranicemi, protože tam vydělávají ty peníze. Tady to mají jenom jako prostředek, jak se toho svého zboží zbavit za přijatelné ceny tak, aby ten zisk, který vytvoří tam, jim co nejvíce zůstal. Je to logické, jestliže vlastní nějakou obchodní síť, jako mám třeba já, a k tomu mají výrobní závod, tak chtějí, aby ten výrobní závod prosperoval. Tak to je, nic jiného to není.

Jaká vajíčka používáte vy, pane poslanče? Řešíte to?

Já využívám vajíčka z ověřených chovů.

A jsou to klecové chovy?

Já neřeším tyhle záležitosti. Já řeším to, aby to bylo zdravotně bezpečné.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené