Hlavní obsah

Loutková vláda Hongkongu a hymna jako hit rádií. Čína opět porušila slib

Foto: Profimedia.cz

Po rezignaci prodemokratických poslanců propekingská část Hongkongu slaví.

Reklama

12. 11. 2020 16:39

Do roku 2047 měly být Hongkongu zajištěny podmínky pro život na pevninské Číně nepředstavitelné. Mezinárodní dohodu však Čína porušila. Cenzura, šikana, represe, strach a útěk do zahraničí. Taková je realita Hongkongu dnes.

Článek

Poslední událostí otřásající základy dnes již prakticky neexistujícího principu „jedna země, dva systémy“ je oznámení o rezignaci celé prodemokratické opozice na protest proti vyloučení čtyř zákonodárců. Ti byli okamžitě zbaveni funkce kvůli „obavám z bezpečnosti“ podpořeným čerstvou pekingskou rezolucí.

Podívejte se na video z posledního dění v Hongkongu. (Video: AP)

Podle nového usnesení čínského parlamentu mohou být sesazení z funkce bez nutnosti schválení soudem všichni hongkongští zákonodárci, kteří prosazují nebo podporují nezávislost města, odmítají uznat svrchovanost Číny nad Hongkongem, spolčují se s cizími zeměmi nebo ohrožují národní bezpečnost Hongkongu. Z těchto důvodů došlo k okamžitému odvolání čtyř zvolených členů zákonodárné rady, kteří v té chvíli seděli v jednacím sále.

Rezignaci následně oznámil i zbytek prodemokratických poslanců hongkongského parlamentu. „Rozhodli jsme se dnes rezignovat na své funkce, protože naše kolegy bezohledně vyloučila centrální vláda,“ uvedl na tiskové konferenci představitel opozičního tábora Wu Chi-wai. „Ačkoli budeme v boji za demokracii v budoucnu čelit mnoha překážkám, nikdy se nevzdáme,“ dodal. Rezignační dopisy odevzdají opoziční poslanci podle Wua ve čtvrtek.

Loutková vláda

Nedodržování dohody z roku 1997 ve čtvrtek zkritizoval šéf britské diplomacie Dominic Raab, podle kterého je odvolání zákonodárců útokem na autonomii a svobody, které Hongkongu zaručuje britsko-čínská deklarace. „Pronásledování a potlačování demokratické opozice kazí pověst Číny ve světě a narušuje dlouhodobou stabilitu Hongkongu,“ uvedl Raab. „Zavádění nových pravidel Pekingu k diskvalifikaci volených zákonodárců v Hongkongu je jasným porušením právně závazné čínsko-britské společné deklarace. Čína opět porušila své sliby a podkopala vysokou míru nezávislosti Hongkongu. Spojené království se postaví za obyvatele Hongkongu a bude požadovat dodržování jejich práv a svobod.“

Odvolání poslanců odsoudilo také Německo prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí. Ten uvedl, že rozhodnutí odvolat čtyři opoziční členy hongkongské legislativní rady bylo posledním krokem „hluboce znepokojujícího“ trendu, jehož cílem bylo podkopat pluralitu a svobodu projevu. „Občané Hongkongu mají právo na svobodné a spravedlivé volby a na svobody a práva zaručená základním zákonem,“ uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Americký poradce pro národní bezpečnost Robert O’Brien uvedl, že tento krok ukázal, že čínská komunistická strana „zjevně porušila své mezinárodní závazky“ a USA „budou i nadále identifikovat a sankcionovat osoby odpovědné za hašení svobody Hongkongu“.

Hromadná demise má podle prodemokratických politiků demonstrovat jejich jednotu a rovněž ukázat, jak daleko je Peking ochoten zajít, aby potlačil místní opozici. V hongkongském parlamentu již nyní převládají propekingští poslanci, rezignací se však sbor definitivně mění v loutkový orgán Číny.

Foto: Profimedia.cz

Rezignaci oznámili všichni prodemokratičtí zákonodárci.

1997-2047

Hongkong býval britskou kolonií, která za jistých podmínek přešla pod čínskou správu 1. července 1997. Zásadní bod, který upravuje předávací smlouva, říká, že by měl Hongkong až do roku 2047 užívat autonomie a obyvatelé občanských svobod, které jsou v pevninské Číně jinak nemyslitelné. Nemyslitelná je však jakákoli řeč o svobodě už o 27 let dříve.

Letošní připomínka 1. července utichla spolu s tradičním protestním pochodem, který byl rovnou zakázán. Jen o pár dní předtím totiž vstoupil v platnost takzvaný bezpečnostní zákon definující čtyři trestné činy – separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Pro „stíhání občanů podle jurisdikce pevninské Číny v případě vážných trestných činů“ Peking v Hongkongu zřídil úřad pro národní bezpečnost. Loni proti návrhu zákona, který umožňoval vydávání podezřelých občanů Hongkongu do pevninské Číny, protestovaly statisíce lidí.

Letos nahradilo pochod, jehož zrušení se schovalo pod koronavirové restrikce, vztyčení čínské vlajky. Hongkongská šéfka a správkyně, Carrie Lamová, kterou místní s oblibou nazývají „pekingskou loutkou“, označila zákon jako „historický krok, který obnoví stabilitu společnosti“. Podle šéfa čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-minga měl zákon obnovit v Hongkongu normalitu, princip „jedna země, dva systémy“ ještě zdokonalit a místní by novou normu měli považovat za „narozeninový dárek“. Tento danajský dar tak místním ztrpčuje život na denní bázi.

Strach v zahraničí

Značnou součást prodemokratických sil tvoří studenti. Jindy neohrožení a ochotní „pro svobodu Hongkongu nechat se zatknout a klidně i zemřít“, jak pro Seznam Zprávy v minulosti popsal dvacetiletý účastník demonstrace, nyní mají obavy o svou budoucnost v zahraničí. „Cítíme se, jako bychom byli neustále pod dohledem,“ řekl pro BBC jeden z hongkongských studentů na univerzitě v britském Leedsu. Studenti se obávají, že po návratu do Hongkongu budou za své názory stíháni tamními úřady. Ustanovení zákona mohou totiž úřady stáhnout i na projevy vyjádřené mimo území Hongkongu a Číny.

Nejistotu zvyšuje také způsob, jakým je bezpečnostní zákon napsaný. Pro hongkongské studenty je obtížné určit, jaké projevy by mohly vyvolat reakci úřadů. Nový zákon tak vytváří dilema i pro zahraniční univerzity, jak ochránit své studenty a zaručit akademické svobody. Na Oxfordské univerzitě tak vyučující umožňují studentům odevzdávat eseje a cvičení v anonymizované formě. Další univerzity v Británii a Spojených státech pracují na pravidlech, jež mají studenty co nejvíce ochránit.

Londýn

Srdcem prodemokratických aktivistů prchajících z Hongkongu se stal Londýn. Z represivního Pekingu hledají způsob útěku tisíce lidí. Jedním z nich je Simon Cheng, který z bývalé britské kolonie na ostrovy uprchl loni v prosinci poté, co byl zatčen a podle jeho slov mučen čínskou policií. „Někdy mě požádali, abych bezpočet hodin jen stál. Nesměl jsem spát. Jednou jsem se trochu pohnul a za trest mě zmlátili,“ řekl Cheng. „Jedním z trestů například bylo, že mě nutili zpívat čínskou hymnu. Říkali, že mě to probudí.“

Chengovo jméno je za účast na protestech v Hongkongu na seznamu nejhledanějších lidí v Číně. V současné době využívá politický azyl ve Velké Británii. I když se cítí bezpečněji než v Hongkongu, je přesvědčen, že ho stále sledují čínští agenti.

Nejsou to jen aktivisté, kteří se snaží dostat do Londýna. Podle listu The Economist vzrostly žádosti o vízové dokumenty mezi lety 2018 a 2019 o 40 procent. Nedávný průzkum čínské univerzity v Hongkongu zjistil, že o emigraci uvažuje 42,3 % mladých dospělých, ve srovnání s 34 % v předchozím roce.

Čínská hymna ranním hitem

V půlce října Hongkong oznámil, že se závažným přestupkem stane také zneuctění čínské vlajky, tedy jakákoli urážka směrem k čínskému státnímu symbolu, včetně jejího pálení, zohyžďování, pokreslení či zesměšňování v rámci demonstrací, které se stejně konat nemohou. Zákon v nové podobě začne platit 1. ledna v Číně, Hongkongu a Macau.

Tři hlavní hongkongské rozhlasové stanice začnou každé ráno od poloviny listopadu vysílat čínskou hymnu, pro jistotu, aby nemohly být obviněné podle nového zákona uzákoněného k trestání neúcty k písni. Pět měsíců po přijetí zákona o národní hymně, který požaduje propagaci March of Volunteers, se veřejnoprávní i soukromá média rozhodla hymnu vysílat před pravidelným osmihodinovým zpravodajstvím.

Kyberšikana

Během října se výrazněji dostal ke slovu sofistikovaný portál HK Leaks zaměřený proti prodemokratickému táboru a obyvatelům Hongkongu údajně porušujícím bezpečnostní zákon. Server na základě doxingu zveřejňuje citlivé informace o osobách s cílem je poškodit. Stránku nedonutil přerušit svou aktivitu ani příkaz, který loni vydal hongkongský komisař na ochranu osobního života, ani upozornění hongkongské policie na její aktivity. Portál, kterému se dostává podpora od skupiny spojené s čínskou komunistickou stranou, hostí ruské servery.

Už v srpnu 2019 zveřejnil data tisíců lidí, které považoval za účastníky masových demonstrací na podporu demokracie z loňského roku. Postihu se však vyhýbá díky využívání anonymního hostitele a pravidelné změně domény. „Velice mě vystresovalo, když jsem se stala jejich cílem,“ vypráví pro AFP jedna z vedoucích odborů. „Dostávala jsem telefonáty a modře opentlené vzkazy,“ říká s narážkou na barvu, se kterou jsou spojováni příznivci Pekingu. „Občas byl můj WhatsApp zahlcen urážlivými vzkazy. Nadávají nám do švábů.“

Zmizení a nepovedené útěky

V první polovině října policie v Hongkongu zatkla devět lidí kvůli podezření, že poskytli peníze a další pomoc skupině 12 osob, které se v srpnu pokusily utéct z tohoto autonomního území. Devítičlenná skupina přátel měla za úkol obstarat loď, zajistit dopravu a ubytování pro skupinu lidí, jež se snažila utéct na Tchaj-wan. Dalších 60 lidí skončilo v poutech kvůli nezákonnému shromažďování v den 71. výročí založení komunistické Číny a skandování prodemokratických hesel.

Zatímco někteří by si z Hongkongu zmizet přáli, jiným bylo „dopřáno“. Poprvé po 14 měsících se na veřejnosti objevila čtyřiašedesátiletá hongkongská aktivistka, která bývala pravidelně vidět na protivládních protestech s velkou britskou vlajkou v ruce. Bělovlasá obrýlená demonstrantka známá pod přezdívkou „babička Wongová“ na emotivní tiskové konferenci řekla, že byla zadržována v pevninské Číně. Loni v srpnu ji měly úřady zadržet v pohraničním městě Šen-čen, kde žila. Bez obvinění ve vazbě strávila 45 dní. „Bála jsem se, že v tom zadržovacím zařízení zemřu,“ citoval aktivistku server BBC News.

Následně Wongovou čínské úřady přiměly, aby před kamerou prohlásila, že nebyla mučena, že se již nebude účastnit protestů a nebude poskytovat rozhovory médiím. Rovněž musela písemně doznat, že její aktivismus je špatný. „Byla to ta nejhorší věc, kterou jsem ve svém životě udělala,“ řekla. Následovala povinná „vlastenecká cesta“ v provincii Šen-si na severovýchodě Číny.

Cenzura BBC

Krátce po rezignačním incidentu upozornil korespondent BBC pro Peking Stephen McDonell na cenzurování přenosu pořadů BBC. Část reportáže věnovaná Hongkongu byla překrytá barevnými pruhy.

Pomoc ze zámoří

Světové země včele s Velkou Británií k dění lhostejné nejsou. Ještě před prosazením zákona britský premiér Boris Johnson v textu s názvem Neotočíme se zády ke svým závazkům a splníme je zdůraznil, že hongkongští obyvatelé s britským pasem pro osoby v zámoří mohou cestovat na období 12 měsíců bez nutnosti víza místo dosavadních šesti měsíců a po uplynutí tohoto období budou moci požádat o prodloužení.

V Hongkongu je asi 350 000 držitelů tohoto pasu. Dalších 2,5 milionu hongkongských občanů, kteří jsou narozeni do chvíle, kdy Británie předala v roce 1997 Hongkong Číně, na něj má nárok a Johnson připomněl, že o něj mohou požádat. Držitelé získají v Británii další práva jako pracovní povolení, což jim otevře cestu k získání britského občanství.

Londýn před dvěma týdny oznámil, že Hongkonžané, kteří jsou držiteli britského pasu v zámoří, nebo ti, kdo na něj mají nárok, budou moci od příštího roku požádat Británii o pětileté vízum. Úřad čínského ministerstva zahraničí v Hongkongu 23. října vyzval Británii, aby „okamžitě napravila své chyby“ v otázce rozhodnutí o vízové politice vůči Hongkongu.

Johnson ve svém textu podtrhl, že Británie si přeje zachování režimu „jedna země, dva systémy“. Britský ministr zahraničních věcí Dominic Raab v úterý varoval před tím, že tvrdý zásah Číny ohrožuje hongkongskou ekonomickou prosperitu, a přirovnal Hongkong ke „klenotu“ v ekonomickém světě.

Vůči tomuto výroku Dominika Raaba se vymezilo čínské ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí sdělil, že Británie nemá pravomoci na to, aby dohlížela na hongkongské záležitosti. Mluvčí také uvedl, že veškeré hrozby pro hongkongskou stabilitu a prosperitu přicházejí od zahraničních sil. Varování dostala také Kanada. Její čínský velvyslanec upozornil vládu Justina Trudeaua, aby neposkytovala na kanadském území útočiště demonstrantům prchajícím z Hongkongu před novým bezpečnostním zákonem. Pokud Ottawa neuposlechne, mohlo by to mít následky pro „zdraví a bezpečnost“ Kanaďanů žijících v Hongkongu. Kancelář na pomoc obyvatelům Hongkongu, kteří chtějí emigrovat, v červenci otevřel i Tchaj-wan.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované