Dělali tu legendární „vejtřasky“. Pak přišli umělci a teď se rodí nová pražská čtvrť

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kdysi průmyslové Vysočany procházejí v posledním čtvrtstoletí citelným přerodem. Většina továrních budov šla k zemi, mnohé už nahradily nové bytové domy a kancelářské budovy. Některé industriální plochy však dlouho zůstaly téměř netknuté.

Dá se to říct i o areálu bývalé továrny Praga, kdysi jedné z nejvýznamnějších československých automobilek. Stojí uprostřed Vysočan a zabírá plochu 22 hektarů. Od roku 2009 se to pozvolna mění. Pod hlavičkou Pragovka Art District zde vzniklo umělecké a kreativní centrum s galerií a ateliéry desítek umělců. Přibyly kanceláře, kavárna, skate park či pivní zahrada, koná se tu spousta akcí.

„Naším cílem je vytvářet místo, kde se potkává kreativita, podnikání a komunitní život. Areál Pragovka už dnes nabízí moderní zázemí pro firmy i umělce, ale zároveň zůstává otevřený veřejnosti. V Praze tak vzniklo místo s unikátní atmosférou a obrovským potenciálem,“ popsala Tereza Uhliarová, marketingová ředitelka Pragovky.

Developer s britskými kořeny Mount Capital s padesátiletou zkušeností v různých místech Evropy nyní plánuje celou oblast změnit ještě podstatně víc. Umělecké projekty budou pokračovat, ale přibudou kancelářské prostory a poté naváže výstavba celé nové čtvrti, spojující bydlení, práci, kulturu a vzdělávání. Vše se zachováním viditelných stop po industriální minulosti.

Historie Pragovky se začala psát v roce 1907 založením Pražské továrny na automobily, která o dva roky později začala používat značku Praga. Ve 30. letech minulého století to už byla významná automobilka, která zaměstnávala 3,5 tisíce lidí.

Původně sídlila v Libni – tam, kde dnes stojí O2 arena. Za druhé světové války byla z velké části vybombardována, na jejím místě pak vyrostly závody ČKD a Pragovka se na přelomu 40. a 50. let přestěhovala na nynější místo u Kolbenovy ulice.

Nebylo nutno ji celou znovu stavět, k výrobě aut posloužily haly zrušené německé továrny Junkers a bývalého logistického areálu Ministerstva pošt a telegrafů. Na oba tyto předchůdce se na místě dodnes zachovaly tři chráněné památky.

K poštovním skladům původně patřila stavba dle svého půdorysu nazývaná „budova E“, nyní E Factory. V letech 1930-33 ji postavila tehdy známá firma inženýra Karla Skorkovského podle návrhu architekta Josefa Kalouse. Její interiéry zaujmou šestiúhelnými pilíři s hřibovými hlavicemi, které dávají industriálnímu prostoru jemně dekorativní ráz.

Z počátku měla jen přízemí a první poschodí. „Druhé patro budovy bylo přistavěno v 50. letech, když už areál patřil automobilce Praga,“ napsala Iveta Čabanová v diplomové práci na ČVUT.

Ze stejné doby pochází i nedaleký komínový vodojem z let 1934-35. Na továrnu Junkers pak odkazuje funkcionalistická hala číslo 19 se dvěma velkými, elegantně zaoblenými světlíky z betonové skořepiny, postavená v roce 1948 podle projektu Pražské stavební a betonářské společnosti.

Od roku 1946 byla znárodněná Praga součástí koncernu ČKD. Ve Vysočanech se pod její značkou vyráběly už jen nákladní a vojenská auta – hlavně modely V3S, zvané „vétřiesky“ či „vejtřasky“. Později továrna změnila jméno na Automobilové závody Klementa Gottwalda (AZKG) a přešla na výrobu převodovek a dalších součástí pro náklaďáky.

Po roce 1989 se Pragovka privatizovala, ale výroba ve Vysočanech postupně skončila. Továrna osiřela, v budově E při Kolbenově ulici se usadila prodejna nábytku a supermarket. Areál měnil vlastníky, až v roce 2003 skončil v rukou těch nynějších, skupiny firem z Mount Capital Group vedených bratry Markem a Philipem Salemovými z Velké Británie a Čechem Petrem Zimovjanem. Ti se pustili do postupné revitalizace.

Cestu, po které se vydali, jim přitom zčásti umetla náhoda. V areálu se počínaje rokem 2009 spontánně rozvinul neotřelý koncept – umělecký okrsek. Majitelé začali chátrající budovy dočasně levně pronajímat, čehož využili začínající umělci pro umístění ateliérů.

Časem vytvořili uměleckou komunitu a začali organizovat společné výstavy a další akce. Skupina se rozrostla na několik desítek lidí a přibyli i etablovaní výtvarníci jako Pasta Oner, Vladimír Merta či Tomáš Ruller. Ateliéry jsou dnes rozmístěny ve dvou budovách – v E Factory a ve Strojírně.

Vlastníci areálu se této myšlenky chytili. Rozhodli se ji rozvinout a nabídnout z ní více pro veřejnost. Pomohli vybudovat galerii Pragovka Gallery, provozovanou spolkem Pragovka For Art, která má i mezinárodní rezidenční program. Celý areál se pod názvem Pragovka Art District postupně etabloval jako významné centrum současného umění a kulturního dění v Praze.

Konají se tu akce jako Otevřené ateliéry Praha, při nichž jsou tvůrčí dílny přístupné veřejnosti, trhy autorského designu Artfér i různé projekce, koncerty, divadla či letní filmová promítání. Vedle výtvarných umělců do areálu přicházejí i lidé z jiných kreativních profesí.

Udržet zde živý kulturní a společenský život chce developer i do budoucna. Na umělecké počiny navazují další aktivity, jako jsou konference, workshopy, přednášky či veřejné debaty. Prostory se pronajímají filmařům, vedle českých i zahraničních filmů se tu točily třeba scény ze seriálů Bohéma, První republika a Dabing Street i z několika detektivních sérií.

Vše doplňuje krytý skatepark Red Bull MaxSpace, vytvořený pod záštitou českého profesionálního skateboardisty Maxe Habance. Stejně jako industriální kavárna Factory Kafe a velká pivní zahrádka Permanent Beer Fest, zaměřená na řemeslná piva.

Souběžně se připravuje zástavba volných ploch v areálu spolu s renovací dosud stojících hal. První vlaštovkou většího rozvoje je postupná rekonstrukce haly E Factory, která je největší budovou a centrem celé Pragovky. I další haly v areálu jsou po částečné obnově, ale neprošly kompletní modernizací.

Obnova trojkřídlé stavby E Factory má tři fáze a celkově má skončit na začátku příštího roku. V opravené části již přibyly moderní eventové, kancelářské a obchodní prostory, zmiňovaná galerie a kavárna. Zůstávají zde i ateliéry umělců.

Na projekt rekonstrukce firma Mount Capital využila ateliér TaK Architects, specializovaný na proměnu historicky cenných budov. „E Factory je naprosto výjimečná budova, nejen svou rozlohou a architekturou, ale i možností přirozeného soužití různých typů funkcí. Naším cílem bylo zachovat její industriální charakter a zároveň ji otevřít dalším generacím, firmám, umělcům i veřejnosti,“ přiblížil společnou vizi autorů projektu a investorů spoluzakladatel TaK Architects Marek Tichý.

TaK Architects se podílejí i na projektu novostaveb. Novou čtvrť připravuje developer kromě nich ještě s architektonickými ateliéry Pavel Hnilička Architects+Planners a Schindler Seko Architekti. Koncepce, která vychází z územní studie ateliéru Pavla Hniličky, počítá s kombinací bydlení, práce, vzdělávání, kultury a veřejného prostoru.

Nájemní i vlastnické byty, včetně sdílených či loftových, doplní školy a školky, obchodní prostory, sportoviště a velké plochy zeleně, jež by měly tvořit asi čtvrtinu území. Investor chce zároveň zachovat genia loci místa, část industriálních budov má být proto citlivě upravena na nové funkce. K výsledku nechce developer dojít jednorázovým zásahem, v moderní čtvrť se má brownfield proměnit postupnými kroky.