Obsah obálky jsem znala, ale mlčela jsem, řekla dcera Masarykova tajemníka

V pátek kolem půl jedenácté došlo na zámku v Lánech k události, kterou napjatě sledovala většina národa. Otevřela se obálka, která měla obsahovat údajná poslední slova Tomáš Garrigua Masaryka, jak je zapsal u smrtelné postele jeho syn Jan.

Obálku otevřela historička Šárka Steinová z Národního archivu ČR, po boku jí stál ředitel archivu Milan Vojáček a v neposlední řadě Dagmar Hájková, která se stala pro tento akt zřejmě nejdůležitější osobou.

„Jsem ráda, že jsme v obálce něco našli, budeme to moct docela pěkně zanalyzovat a vysvětlit dál. Nebyly tam úplně neznámé věci, ale Masaryk byl velice racionální, takže i v jeho zkratkovitosti lze najít pěkné věci,“ komentuje obsah historička.

Právě ona v živém přenosu rozluštila většinu textu, který se v obálce nacházel. Přes rameno jí celou dobu nahlížel i Tomáš Kotík, prapravnuk T. G. Masaryka, který přiletěl z Ameriky. Akce se měla zúčastnit i jeho matka, Charlotta Kotíková, která ze zdravotních důvodů zůstala doma a organizátoři se s ní spojili online. Na akci byl přítomen také prezident Petr Pavel.

Čestným hostem byla také Alenka Soukup, dcera tajemníka Lumíra Soukupa, který u sebe obálku s posledními slovy až do 90. let přechovával. „Dopis byl u nás doma, spolu s otcem, matkou a Sumem jsme obsah znali, ale nikdy jsem to neřekla. Nebylo to pro mě těžké o tom nemluvit,“ okomentovala pro Seznam Zprávy a dodala, že je velice ráda, že se obálka již otevřela a obsah je znám.

V obálce byla zažloutlá obálka viditelně ze 30. let s nápisem To keep safe. Během otevírání se historička Dagmar Hájková domnívala, že obálku popsala Alice Masaryková, dcera Tomáš Garrigua Masaryka. Kromě obálky se tam nacházel ještě vložený list, na kterém stálo rukou Antonína Suma: „Ze Soukupova archivu. Psal Jana Masaryk u úmrtního lóže Tomáše Garrigua Masaryka. Doporučuji nechat v archivu.“

Součástí byla i informace, že listy papíru se záznamem slov očísloval sám Sum. Historička Hájková později upozorňovala, že i to se musí prozkoumat - je možné, že text nejde po sobě tak, jak jej Masaryk u lůžka zapisoval, ale jak jej poskládal tajemník Jana Masaryka.

Papírů v obálce bylo pět, všechny popsané tužkou, z velké části v angličtině. Jen některá slova, jako například „funus“ nebo „pozor“ jsou v češtině.

Tato dvě slova v celkovém kontextu hrají svoji roli. Tomáš Garrigue Masaryk pohřeb totiž řešil už za života. „Zabýval se jím intenzivně už ve 30. letech. Oldře Sedlmayerové (přítelkyně T. G. M., pozn. red.) psal, že chce ležet pod drnem se svou paní. Popravě mě překvapilo, že o tom mluví znovu,“ komentuje bezprostředně po otevření pro Seznam Zprávy historik Jiří Křesťan, který od Antonína Suma před dvaceti lety obálku přebíral.

V dopise pohřeb komentoval se sebekritikou jemu vlastní: „První prezident a všechny ty hlouposti: Proč kolem dělat takové šarády? Byl jsem hloupý jako všichni ostatní, ale ať udělají funus,“ přečetla Dagmar Hájková, která text ihned překládala do češtiny, protože byl psán anglicky. Proto je možné, že se po podrobnějším probádání některá znění lehce poupraví, ovšem význam zůstane stejný.

Další pasáž, kterou historička Dagmar Hájková vypíchla, je rozbor povahy Němců i Čechů. O obou se píše, že jsou sice poctiví, ale kradou (tím měl podle Hájkové na mysli korupci). „Měli by s námi zůstat (Němci, pozn. red.), dejte jim, co si zaslouží, ne více,“ píše.

Varuje také před Andrejem Hlinkou, kterého v dopise nazval hlupákem kvůli tomu, že se zapletl s Maďary. Smířlivě ale dodává, že mu musíme odpustit.

Text je psaný v první osobě a promlouvá k vícero osobám. Je tedy pravděpodobné, že při zápisu v místnosti nebyl pouze Jan, ale i možná i Alice Masaryková a Edvard Beneš. „Jsem nemocný, vážně nemocný, je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale buďte opatrní,“ zní z té části textu, kterou se historikům podařilo rozluštit na místě.

Dále prezident Masaryk varoval před hloupostí: „Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se a hádejte se s nimi.“ Dagmar Hájková přeložila sloveso „to argue“ v daný moment jako „hádat se“, později ale říkala, že jej lze vnímat možná spíše jako „diskutujte“ a „veďte dialog“.

V textu je toho ale mnohem více a badatelé se to budou snažit v nejbližších týdnech rozluštit. Plánovaný deadline je 15. října, kdy se chystá k celému tématu velká konference, jak se zmínila Hájková.

Po prvotním přečtení se obálka vrátila zpátky do Národního archivu ČR na pražský Chodov, kde s ní budou historici a badatelé dále pracovat.

Celý online přenos z otevírání dopisu si můžete přečíst zde.