Hlavní obsah

Zbyly tu nějaké kosti. Brutální policejní útok je po letech znovu aktuální

Foto: Getty Images

Z hořícího sídla MOVE se podařilo utéct jediné ženě a jednomu dítěti, zbytek členů MOVE, pět dětí a šest dospělých, zahynulo. Na snímku zničený blok domů, který zničil následný požár.

Reklama

13. 5. 14:00
Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na jedné straně podivíni, kteří nechtěli mít nic společného s moderním světem. Na druhé straně po zuby ozbrojení policisté. Podivíni byli skoro všichni černí. Policisté byli skoro všichni rasisti. Jak to mohlo skončit? Policisté rozstříleli a zaživa upálili 6 dospělých a 5 dětí. A zničili celý blok domů. Filadelfie, 13. května 1985 – jeden z nejbrutálnějších policejních rasových zločinů. A donedávna se na kostech obětí vyučovala antropologie.

Nechali to rozhořet

Někdo je měl za agresivní sektu, jiní s nimi sympatizovali. Žít s nimi v sousedství bylo nepochybně obtížné. A měli i zbraně.

MOVE. Hnutí, které hlásalo návrat k přírodě a odmítalo moderní svět. A jeho rasismus. Vzniklo v roce 1972, krátce po vraždě Martina Luthera Kinga, v době vrcholících protestů proti válce ve Vietnamu. Bylo jednou z podob hnutí za práva černochů. A za lidská práva obecně.

Členové MOVE nepochybně porušovali zákony. Neposílali děti do školy. Házeli odpadky na ulici. Tlampačem přesvědčovali sousedy a kolemjdoucí, aby se k nim přidali. Neuznávali světské instituce a neplatili jim. Svět, ve kterém žili, se jim nelíbil. A dávali to najevo, jak uměli.

Jejich dům v černošském předměstí Filadelfie 13. května 1985 obklíčila policie a hasiči. Policisté měli zatykače na několik členů MOVE a vyzvali je, aby vyšli ven. Nevyšli.

A tak hasiči nejprve zalili celý dům vodou. Pak do něj policisté nastříleli slzný plyn. Potom stříleli. I z domu se ozvaly výstřely.

Stále nikdo nevyšel.

Jak je dostat ven? Dobrý nápad  policejního vrtulníku na dům shodili bombu. Požár zachvátil celý blok domů. Hasiči ho nechali rozhořet. To je přece konečně vyžene.

Ano, někteří obyvatelé domu se snažili utéct. Ale policisti je střelbou přinutili k návratu.

Útěk se nakonec podařil jedné ženě a jednomu dítěti.

Ostatní členové MOVE – pět dětí a šest dospělých – uhořeli. Nebo se zadusili. Podlehli zraněním. Vše dohromady.

Neposlechli policejní výzvu. Tak co s nimi?

Snad ještě použít jejich kosti jako názornou pomůcku ve výuce.

+12

Pryč se Systémem!

Hnutí MOVE založil v roce 1972 Vincent Leaphart. Do školy přestal chodit po třetí třídě, neuměl číst a psát. S pomocí spoluzakladatele Donalda Glasseye ale napsal knihu o 300 stranách, která obsahovala základní principy jeho učení. Členové hnutí ji nejčastěji nazývali prostě Kniha.

Leaphart si změnil jméno na John Africa a členové hnutí přijali stejné příjmení. Vyjadřovali tak, že jsou členy jedné rodiny.

Rodiny, která, pokud možno, nechce mít nic společného se „Systémem“. Chce žít „přirozeně“, v souladu s přírodou. Ve velkém moderním městě to může být dost velký problém.

Sousedi si na členy hnutí, kteří bydleli v Glasseyho domě, opakovaně stěžovali na úřadech. Děti jim připadaly podvyživené, špatně oblečené, celkově zanedbané, někdy po ulici chodily nahé. Odpadky a fekálie kolem domu přitahovaly krysy.

Krysy byly ostatně pro členy MOVE domácími mazlíčky – každý tvor si zaslouží žít. A v domě a kolem domu se pochopitelně pohybovalo také mnoho psů.

A do toho všeho John Africa a jeho druzi křičeli do megafonu, aby se k nim ostatní přidali. Aby přestali přisluhovat „Systému“. Aby skoncovali s válkou, rasismem, týráním zvířat a devastací přírody…

Velmi náročné sousedství.

Systém

„Systém“ si to nenechal líbit. Filadelfská policie na MOVE dohlížela po celou dobu existence hnutí. Drsně. Nekompromisně. Jako na škůdce.

Taková byla ostatně ve Filadelfii tradice.

Zpráva filadelfského Penn Museum a Princeton University, která se zabývá důsledky policejního útoku na MOVE, uvádí: „Po dobu 150 let filadelfská policie beztrestně bila, tyranizovala a zabíjela černé občany i ostatní. Smrtící střety s hnutím MOVE v roce 1978 a 1985 byly jen aktuálními hroznými příklady systémového rasismu a institucionalizovaného vražedného násilí.“

V roce 1870 zastřelil filadelfský policista neozbrojeného černocha. Od té doby došlo ke stovkám policejních útoků na černochy, z nichž desítky končily smrtí. Zpravidla nebyl nikdo obžalován, natož odsouzen.

Policisté ve Filadelfii si na své tvrdosti zakládali. Byli první, kdo získali do výbavy slzný plyn. A hned v roce 1922 ho použili proti černochovi podezřelému z krádeže.

Mezi roky 1950–1960 zastřelili policisté ve Filadelfii 32 lidí. 90 % z nich byli černoši. Mezi lidmi, které policisté zastřelili v letech 2007–2013 bylo 81 % černochů.

Afroameričané přitom tvoří 40 % obyvatel Filadelfie.

Frank Rizzo

Symbolem rasismu filadelfské policie byl Frank Rizzo. Řadovým policistou se stal v roce 1943, vypracoval se na policejního šéfa a image „nejtvrdšího policisty ve státě“ mu později pomohl ve volební kampani.

V roce 1972 se Rizzo stal starostou Filadelfie. Kampaň měl založenou na heslech „zákon a pořádek“ a „volte bílé“. Mimo jiné tvrdě bojoval proti desegregaci městských škol a stavbě bytů pro chudší – zpravidla „černé“ – obyvatele v „bílých“ částech města.

Během jeho éry získala filadelfská policie vybavení ve stylu armádní bojové techniky a početní stav se zvýšil ze 7 na 9 tisíc policistů. Rizzo říkal: „Jsme vybaveni tak, abychom vyhráli válku. Můžeme vpadnout na Kubu a zvítězit.“

V roce 1977 zbili policisté černého muže tak surově, že o něj přerazili několik obušků. Starosta Rizzo tehdy řekl: „Máme velice, velice dobrou policii a rozhodně není brutální. Takový obušek se zlomí velmi snadno.“

V roce 1979 obvinilo federální ministerstvo spravedlnosti Rizza, filadelfské radní a několik policistů ze systematického zneužívání síly a porušování zákonů. Podle ministerstva filadelfští policisté používali smrtící zbraně v případech, kdy to nebylo nezbytné, týrali vězně, vedli brutální výslechy, při nichž vyslýchané mučili, bezdůvodně lidi na ulici zastavovali a prováděli osobní prohlídky…

Rizzo byl během své kariéry obviněn mnohokrát. Kvůli brutalitě, zneužívání pravomocí, systematické diskriminaci… Odsouzen nebyl ani v jednom případě.

Studie chicagské univerzity sestavila žebříček starostů velkých amerických měst mezi lety 1960–1993. Franka Rizza vyhodnotili experti jako nejhoršího.

Foto: Shutterstock.com

Socha starosty Franka Rizza. Vztyčena byla před budovu filadelfských městských služeb. (Snímek z roku 2016.)

Dostaňte je ven!

Proti hnutí MOVE bojoval Rizzo ve velkém stylu. Jak jinak – měl k dispozici svoji policejní „armádu“. A hrstka černých rebelů nesměla ohrožovat jeho autoritu a „zákon a pořádek“.

K prvnímu velkému střetu došlo v roce 1978. Po sérii stížností od sousedů vydal soud příkaz, aby se členové MOVE ze svého domu do 90 dnů vystěhovali. Odmítli. A zabarikádovali se.

Nastoupila „Rizzova armáda“. Stovky policistů obklíčily několik bloků kolem domu, takže místní obyvatelé se domů mohli dostat jen na zvláštní propustku. Cílem bylo členy MOVE vyhladovět.

Obležení trvalo 55 dnů a nakonec Rizzovi došla trpělivost. Jeřáb a buldozer zlikvidovaly barikádu a čelní stranu domu. Hasiči dovnitř nastříkali tisíce litrů vody. Policisté naházeli nádoby se slzným plynem.

Pak se ozval první výstřel. Nezjistilo se, kdo střílel, každopádně následovala přestřelka. Při ní zahynul jeden policista. Členové MOVE tvrdili, že ho zastřelili sami policisté. Ani to se nedalo potvrdit, či vyvrátit. Rizzo nechal zbytky domu bezprostředně po přestřelce zlikvidovat. Vyšetřování na místě činu bylo znemožněno.

9 členů MOVE bylo následně odsouzeno za vraždu třetího stupně k 30 až 100 letům vězení.

V roce 1985 byl policejní útok ještě velkorysejší. 11 mrtvých lidí.

A také 60 zničených a 100 poškozených domů. Z 250 lidí se přes noc stali bezdomovci, kteří přišli skoro o veškerý majetek. Večer před útokem jim policisté řekli, ať opustí svůj dům a vezmou si jen nejnutnější věci na 24 hodin.

Ne, filadelfskou policii pár černých rebelů zastavit nemohlo.

Foto: Getty Images

Snímek ze 14. května 1985 ve Filadelfii. Tři bloky domů na obou stranách Osage Street vypáleny do samotných základů.

Zbyly nějaké kosti

Čtyři děti se krčily pod vodou nasáklou dekou. Vzduch se nesnesitelně naplňoval dýmem. Měly strach. Plakaly. Křičely. Dospělí opakovaně vykřikovali: „Děti jdou ven, děti jdou ven!“ Ale policisté znovu a znovu stříleli na každého, kdo se objevil u východu a zahnali ho zpátky.

Takto na rok 1985 vzpomíná Birdie Africa, tehdy mu bylo 13 a jako jediný nedospělý člen MOVE přežil.

Z ostatních zbyly jen ohořelé kosti. A právě ty nedávno šokující zkušenost z roku 1985 americké veřejnosti připomenuly.

V dubnu 2021 přinesl list The Philadelphia Inquirer informaci, že pozůstatky jedné, možná dvou obětí leží v krabici ve filadelfském Penn Museum. A že jsou příležitostně využívány jako názorná pomůcka při výuce.

Experti, kteří měli na starost identifikaci ostatků, se v některých případech neshodli. Městská komise dospěla k závěru, že určité kosti jsou ostatky dvou dívek, které při útoky zahynuly. Delisha Africa měla 12 let, Katricia Africa byla o dva roky starší.

Nezávislý vyšetřovatel, antropolog z Princetonské univerzity Alan Mann, nesouhlasil. Dostal za úkol pokračovat v testech. Za tím účelem odnesl ostatky do své pracovny v Penn Museum.

K žádnému závěru ale nedospěl. Nechal tedy ostatky v krabici v pracovně. Nekontaktoval rodiny členů MOVE. Nepokusil se situaci nijak vyřešit. Bylo to ostatně těžké – většina členů MOVE byla buď mrtvá, nebo ve vězení.

Když Mann z muzea odešel, převzala po něm kosti kurátorka Janet Mongeová. Ani ona nedospěla k novým závěrům. Ale ostatky alespoň využívala: ukazovala je studentům a návštěvám. A nakonec je použila v rámci online kurzu „Skutečné kosti: Dobrodružství forenzní antropologie“.

Skutečné kosti!

Ale to největší dobrodružství spočívá ještě v něčem jiném:

Jsou to skutečné kosti skutečných lidí.

Delisha Africa (12). Katricia Africa (14).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované