Hlavní obsah

Žáha nepálí, v těle vůbec není. Co tedy onen pocit způsobuje?

Foto: Shutterstock.com/Emily frost

Ilustrační foto

Reklama

Stačí sníst tučné jídlo nebo se jít třeba brzy po obědě proběhnout – a člověk má rázem co do činění s pálením žáhy. Jenže v těle nic jako žáha není. To, co nás tam vlastně pálí, vysvětluje gastroenteroložka Petra Rycková.

Článek

Kdo alespoň jednou v životě neřekl, že ho pálí žáha, ať dá ruku nahoru. Nepříjemný pocit, který cítíme v horní části hrudi, může být navíc pro někoho tak trochu děsivý. Pálení žáhy je přitom jeden z projevů refluxu jícnu – spolu třeba s kašlem či bolestí na hrudi.

Paradoxní je, že vlastně v těle nemá co pálit. Žáha není kousek v těle, který by se dal nějak vyjmout, opravit, sešroubovat. Jde o vzlínání žaludečních šťáv nahoru k jícnu, kde pociťujeme nepříjemné žhnutí.

„Nejčastěji vzniká, když sníme něco tučného, třeba smažené jídlo. To zůstává v žaludku šest až osm hodin. A když pak třeba vyběhneme po třech hodinách, začneme se natřásat, jídlo se promísí, vznikne větší břišní tlak a ten pak tlačí nahoru na záklopku, dojde k povolení jícnové záklopky, a to je ten reflux,“ vysvětluje celý proces gastroenteroložka Petra Rycková z Homolka Premium Care.

MUDr. Petra Rycková

Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2005 pracuje na interním oddělení Nemocnice Rakovník, v gastroenterologické ambulanci se věnuje chorobám zažívacího traktu a jater.

Od roku 2015 působí jako internistka v Homolka Premium Care, kde je nyní i na pozici vedoucího lékaře.

Foto: MUDr.ování, Seznam Zprávy

Hostem Lucie Šilhové v podcastu MUDr.ování byla gastroenteroložka Petra Rycková.

Kde se tedy vzalo pálení žáhy? V etymologii! Staročeské zháha a žháha spolu s polským zgaga a staroruským izgaga pocházejí z praslovanského zé-gaga, jež vzniklo od slovesa žhnout. Nynější český tvar je od kořene staršího žáhati, který pochází z předslovanského kořene gég.

Takže pokud jste zvyklí si po jídle naordinovat dvě hodinky klidu a pak se jít třeba proběhnout, je to příliš krátká doba na to, aby tělo dokázalo strávit náročnější pokrm. Ze stejného důvodu bychom si měli odpustit k nedělnímu obědu kachnu, pokud máme ambice odpoledne okopávat záhonky. Časté předklony by nám totiž nemusely dělat dobře. Jestliže nechcete mít útlum celé odpoledne, postačí, když si dáte k jídlu něco lehčího a stravitelnějšího. Mohou to být sacharidy, které tělo dokáže zpracovat rychleji. Důležité je i samotné množství v duchu všeho moc škodí.

Mezi další často opakovaný stereotyp patří třeba to, že při jídle by se nemělo mluvit, koneckonců nám to do hlavy vtloukaly už učitelky v mateřské škole. Opravdu při hovoru u oběda spolykáme tolik vzduchu, že to může trávení škodit, anebo to může naopak být někdy ku prospěchu?

Odpověď najdete v úvodu článku v podcastu MUDr.ování, kde byla hostem gastroenteroložka Petra Rycková. Mimo jiné také vysvětlí, proč nám tak „škrundá“ v břiše, když si lehneme.

MUDr.ování

Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistky Lucie Šilhová a Marie Irová zpovídají lékaře a další odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledají odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Každou středu v 11:00 na Proženy.cz, na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích, jako jsou SpotifyApple Podcasts.

Reklama

Související témata:
Žaludek

Doporučované