Alkohol souvisí se dvěma sty nemocemi, způsobuje 13 druhů rakoviny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dovedete si představit, že by na seznamu nákupu například na rodinnou oslavu nebo setkání s přáteli chyběl alkohol? Zatím to zvládá jen menšina lidí, takže statistiky škod, které jdou na vrub alkoholu, zůstávají vysoké. Nevěřte tomu, že malá sklenka červeného vína prospívá srdci a pivo je nejlepším iontovým nápojem po sportu, i když to svého času říkali i někteří lékaři. Nové výzkumy a nová data ukazují, že to byl omyl. Podle profesora Michala Miovského, přednosty Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice je česká tolerance k alkoholu za hranou a i mírné pití je rizikem.

Alkohol je jed a silný karcinogen, pro který neexistuje žádná bezpečná spodní hranice, jak před nedávnem upozornila Světová zdravotnická organizace. „V Česku bohužel patříme mezi světové premianty ve spotřebě alkoholu. Každý rok v souvislosti s jeho užíváním zemře šest až sedm tisíc lidí, dochází k desetitisícům hospitalizací, škody dopadají i na naši ekonomiku. Náklady spojené s užíváním alkoholu se totiž pohybují kolem 40 až 50 miliard ročně,“ uvedl lékař a zakladatel think tanku Ministr zdraví Tomáš Šebek.

Takové vyčíslení může znít trochu odtažitě, ale existují i jiná čísla - alkohol například prokazatelně způsobuje sedm druhů rakoviny, jak potvrdila velká studie z roku 2021, která vyšla v časopise The Lancet. Tato studie zároveň vyvrátila, že alkohol chrání srdce a cévy, jak se dříve propagovalo i mezi lékaři.

Naopak podle této práce s jistotou způsobuje nádory rtů a úst, hltanu a hrtanu, jícnu, jater, tlustého střeva a konečníku a prsu. U dalších šesti nádorů nejspíš hraje významnou roli, týká se to třeba nádorů slinivky a žaludku. Z toho je jasné, že rozhodně nejde jen o cirhózu a následné nádory jater u těžkých pijáků.

Pití alkoholu, a to i v malých dávkách, například výrazně zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen, alkohol totiž zvyšuje tvorbu hormonu estrogenu, což přispívá k nádorovému bujení. „Ženy, které pravidelně pijí alkohol, mají významně vyšší riziko, že touto nemocí onemocní, než ty, které jsou abstinentky. Nejde jen o těžké pití, i pravidelná konzumace malého množství alkoholu mění hormonální prostředí v neprospěch ženy,“ říká profesorka Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na pražské Bulovce.

U některých nádorů se násobí vliv pití a kouření, protože alkohol pomáhá karcinogenům z tabáku snadněji proniknout do sliznice. Týká se to třeba rakoviny úst a hrdla.

Nejde navíc jen o rakovinu, alkohol je pro lidský organismus toxický a ovlivňuje imunitní systém, slinivku, mozek, kde přispívá k atrofii šedé kůry, škodí i srdci a cévám, protože například zvyšuje riziko arytmie. Podle statistik WHO souvisí s 200 zdravotními problémy, včetně úrazů.

Odborníci dávají s alkoholem do souvislosti i stoupající počet případů rakoviny trávicí soustavy včetně rakoviny žaludku nebo slinivky u lidí pod padesátku. Viníkem tu zřejmě je kombinace alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin (sem patří mnohé jídlo z obchodů, jako jsou sušenky, uzeniny, toustové chleby, hotové pomazánky či ochucené mléčné výrobky). Ten mění propustnost střev, jimiž pak snáze pronikají třeba barviva a další éčka z jídla.

Alkohol navíc u většiny lidí brání hubnutí. Internistka a obezitoložka Dita Pichlerová vysvětluje, že tělo se soustředí na metabolizování alkoholu a už nespaluje tuky, které se v těle ukládají - může se to dít i po jedné dvoudeckové sklence vína, kterou si člověk dá před spaním. I tady má proto smysl seknout s pitím úplně.

Jak přesně alkohol škodí a jak to, že někdo se i přes nestřídmé pití dožije devadesátky? Vysvětlení přináší letos na podzim publikovaný výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, který popisuje, proč je někdo náchylnější k tomu, aby u něj alkohol spustil rakovinu. Článek zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature.

Co přesně alkohol v těle dělá? Po vypití se v těle etanol rozkládá na látku zvanou acetaldehyd, právě ta je pro tělo toxická a může poškozovat DNA buněk. Zjednodušeně řečeno, acetaldehyd slepuje vlákna DNA, a pokud je organismus včas neopraví, buňka odumírá nebo se může rozjet nádorové bujení.

Vědci se zaměřili na to, jakým způsobem se tělo snaží poškození buňky opravovat. Zjistili, že k tomu využívá specifické enzymy, s jejichž pomocí poškozené úseky DNA vystřihne. Tento opravný mechanismus tělo používá i tehdy, když má buňky poničené toxiny nebo například náročnou léčbou, jako je chemoterapie.

„Tyto poznatky nám pomůžou pochopit, proč u některých lidí vznikají nádorová onemocnění po alkoholu snáz než u jiných. Může jít právě o rozdíly v opravách DNA,“ vysvětluje první autorka studie, doktorandka Jana Havlíková z Ústavu organické chemie a biochemie.

Ukázalo se ale, že schopnost opravovat DNA se u lidí liší. Někteří lidé mají tuto funkci oslabenou, poškozenou DNA opravují hůře, a riziko vzniku rakoviny tím pádem stoupá. A dramaticky vyšší (a to už po malých dávkách alkoholu) toto riziko je, pokud člověk zároveň hůře odbourává acetaldehyd. Jinými slovy, rakovina po alkoholu nejvíce hrozí lidem, kteří zdědili nižší schopnost opravovat poškozenou DNA a zároveň hůře odbourávají acetaladehyd.

Neexistuje však žádný test, který by například ukázal, jak na tom člověk v tomto ohledu je. Nabízelo by se vysvětlení, že čím těžší kocovina, tím horší odbourávání acetaladehydu, ale tak se to podle doktora Jana Šilhána z Ústavu organické chemie a biochemie říct nedá. Vztah mezi schopností odbourávat acetaldehyd a hroznou kocovinou totiž není podle dostupných vědeckých poznatků jednoznačně prokázán. Acetaldehyd spíše způsobuje akutní nepříjemné příznaky během pití, například nevolnost, zarudnutí obličeje či bušení srdce.

„Přestože je acetaldehyd toxický a hraje významnou roli v akutních reakcích organismu během pití alkoholu, kocovina je považována za komplexní, multifaktoriální jev. Na jejím vzniku se podílí více procesů. Je to například celková expozice alkoholu, zánětlivá odpověď organismu, narušení spánku či hydratace. Vztahy mezi jednotlivými kroky metabolismu alkoholu a kocovinou proto nelze zjednodušovat,“ uvedl vědec.

Průměrně zdravý člověk odbourá přibližně 0,1 až 0,15 promile za hodinu. U mužů bývá proces o něco rychlejší než u žen, protože mají vyšší podíl vody v těle a větší játra. Spočítejte si, za jak dlouho můžete za volant v interaktivní kalkulačce:

Neplatí to u všech, ale mnoho lidí pozoruje, že zatímco dříve jim třeba sklenka či dvě vína nezpůsobily žádné potíže, kolem čtyřicítky nebo padesátky se jimi mnohem dříve opijí nebo jim je druhý den špatně.

„Stárnutí s sebou přináší množství změn, které se různým způsobem podepisují na zhoršení naší schopnosti metabolizovat alkohol a snášet celý tento složitý a vlastně také docela dlouhý proces. Mění se například poměr mezi množstvím vody a tuku v těle,“ vysvětluje profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Méně vody a více tuku znamená, že tělo bude odbourávat alkohol déle.

Podle něj s věkem klesá také výkonnost jater, a nemusí to být jen kvůli předchozímu pití alkoholu. Roli hraje i celkově se zhoršující zdravotní stav. „Stále větší procento populace trpí různými závažnými onemocněními, například diabetem. Mnoho lidí má málo pohybu, hodně stresu a nedávají si pozor na svoji stravu. Když se tohle sečte, máme tu najednou mnohem barevnější odpověď na otázku, proč je to se snášenlivostí alkoholu s věkem horší,“ dodal adiktolog.

Podle něj lze například játrům pomoci nějakými přírodními volně prodejnými látkami podporujícími jejich činnost. Přispět k lepší snášenlivosti může také dobrá kondice mikrobiomu. Nesnižuje se tím ale riziko, že alkohol způsobí rakovinu.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz