Hlavní obsah

Maláčová žádá vzkříšení zapomenuté dávky

Foto: vlada.cz

Jsme dost bohatí, abychom mohli vyplácet sociální dávky každému.

Reklama

27. 11. 2020 14:40

O přídavky na děti dosud mohly žádat čtyřčlenné rodiny s čistým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová teď prosazuje, aby stát podpořil i ty, kdo vydělávají 50 tisíc.

Článek

Jsme dost bohatí, abychom mohli vyplácet sociální dávky každému. V návrhu, jenž prosazuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a který by měl zvýšit počet rodin, které mají nárok na přídavky na děti, se těžko hledá jiný smysl.

Dosud o ně mohly žádat čtyřčlenné rodiny s čistým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně, nyní se hranice příjmu podle Maláčové posouvá na 50 tisíc.

Pokud Sněmovna schválí příslušný zákon, pro státní rozpočet tím vznikne další mimořádný závazek. Letos přijdou dětské přídavky stát na 2,3 miliardy, od příštího roku to bude sedmkrát víc.

Česko nepatří mezi země, které by na podporu rodin s dětmi zapomínaly.

Experti OECD každý rok zjišťují, kolik zaplatí rodiny na daních z příjmu a pojistném, a od celkové částky pak odečtou, kolik stát vrátí na slevách a dávkách. V kategorii čtyřčlenných rodin s jedním živitelem, který má průměrný plat, se Česko drží už léta na prvním místě z šestatřiceti členských států. Taková rodina v Česku odvádí pouze 2,8 procenta z hrubé mzdy.

Zásahem ministryně Maláčové se zlepší finanční situace také u této rodiny o dva tisíce korun měsíčně.

Finanční poměry rodin s dětmi se ve srovnání s bezdětnými v minulých letech nezhoršily.

Podle šetření Českého statistického úřadu vyrostly příjmy úplných rodin se dvěma a více dětmi, respektive příjmy rodin samoživitelek zhruba o třetinu, tedy rychleji než příjmy bezdětných rodin. Výjimku tvoří úplné rodiny s jedním dítětem, u kterých se relativní propad příjmu dá vysvětlit tím, že se majetnější lidé u jednoho dítěte zpravidla nezastaví, případně okolností, že se stát zaměřil spíše na podporu početnějších rodin.

Ministryně svým návrhem obrací po patnácti letech kormidlo vládní politiky.

Vlády ČSSD i ODS v letech 2005–2008 chtěly přídavky na děti zrušit a nahradit je nově zavedeným rodičovským příspěvkem. Od té doby může o rodičovský příspěvek skutečně žádat každá rodina, proti tomu se dětské přídavky omezily pouze na chudší část společnosti.

Ministryně Maláčová nemá nic proti rodičovskému příspěvku. Zvýšila jeho sazbu, proto stát letos měsíčně vyplácí 3,3 miliardy oproti loňským dvěma miliardám. Zároveň by však chtěla zachránit dětské přídavky, na které s rostoucím blahobytem posledních let dosáhlo už pouze 240 000 žadatelů. Proto doporučuje zvýšit hranici, která určuje, kdo smí o dávku požádat, z 2,7násobku životního minima na 3,6násobek. Počet žádostí se tak zvýší nejméně dvakrát.

„Vládní poradní tým NERV přijal stanovisko, ve kterém uvádí, že jde o velmi dobrý nástroj na minimalizaci dopadů koronakrize, které se týkají rodin s dětmi, ty byly nejvíce postiženy,“ uvedla ministryně pro Radiožurnál další důvod.

Ke zvýšení přídavku na dítě může mít ministryně ještě skrytou motivaci.

Tuzemský daňový a sociální model je zaměřen na podporu tradiční rodiny, ve které matka zůstává doma s dětmi a otec vydělává. Není tak výhodný, pokud chodí do práce oba rodiče. Na nižší míru podpory si mohou stěžovat také samoživitelky. Například OECD zjistila, že osamělý rodič se dvěma dětmi platí v Česku zápornou daň, přesto je osm členských států OECD k samoživitelkám vstřícnějších.

Z plánu Maláčové vyplývá, že nevýhodu osamělých rodičů budou do značné míry kompenzovat dětské přídavky.

Otec čtyřčlenné rodiny získá na manželku v domácnosti každý měsíc slevu dva tisíce korun. Pokud vydělá 30–50 tisíc měsíčně, dostane k tomu proti současnému stavu navíc ještě dva tisíce přídavků na dvě děti.

Osamělý rodič daňovou slevu na partnera žádat nemůže a s příjmem nad 25 tisíc měsíčně nemohl chtít ani dětské přídavky. To se teď změní, protože na ně bude mít nárok, i když vydělá 40 tisíc čistého.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované