Hlavní obsah

Matovič si spletl maďarskou vlajku s tádžickou, posměváčkům se vysmál

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Slovenský premiér Igor Matovič.

Reklama

27. 5. 2020 16:25

Na psaní nosit brýle. Takovou poučku si snad zapamatuje slovenský premiér, pokud si nechce znovu splést vlajku sousední země a asijského státu. Píšeme i o požárech mobilních vysílačů v Lodži a politickém vývoji v Budapešti.

Článek

Tádžikistán, nebo Maďarsko? A co Felvidék?

Menší faux pas se v úterý povedlo na Facebooku slovenskému premiérovi Igoru Matovičovi. V příspěvku o dohodě o uvolnění poměrů na slovensko-maďarských hranicích zaměnil červeno-bílo-zelenou maďarskou vlajku za zdánlivě podobnou vlajku asijského Tádžikistánu. Po několika hodinách pak vlajku vyměnil za správnou.

Foto: FB: Igor Matovič

Původní verze Matovičova příspěvku, která obsahovala vlajku Tádžikistánu.

Ve středu pak Matovič napsal, že při výběru malé vlaječkové emotikony neměl brýle, a že na chybu nepřišel ani slovenský politik maďarské národnosti József Berényi. Oba se pak prý srdečně zasmáli lidem, kteří se oběma kvůli chybě vysmívali. Dodal i omluvu „maďarským přátelům“.

Zatímco u premiéra Matoviče jde s největší pravděpodobností o neúmyslnou záměnu emotikony, politici maďarské vlády Slovensko „okopávají“ cíleně, obzvlášť, když na letošek připadá výročí mírové smlouvy z Trianonu, která ukončila existenci velkého Uherska. Trianon považuje maďarský premiér Viktor Orbán za „rozsudek smrti“ a dřívější Uhersko si rád připomíná rétoricky i na mapách.

Velkou mapu Uherska, které zahrnovalo mimo jiné i dnešní Slovensko, ukazoval například polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému. Uherské hranice se objevily i na snímku glóbusu v příspěvku na Facebooku, ve kterém letos přál premiér maturantům hodně štěstí. Ohradili se proti tomu Rumuni a Chorvati.

A přímo o Slovensku jako o Horních Uhrách (Felvidék) mluvil nedávno v parlamentu ministr zahraničí Péter Szijjártó, když vyjmenovával země, kam Maďarsko poslalo ochranné pomůcky. I přepis v angličtině na vládním webu obsahuje výraz „Upper Hungary“.

Směrácké kdo s koho

Na Slovensku ještě zůstaneme. V médiích doznívá úterní vnitrostranický boj v opozičním Směru, který vybublal na povrch. Po trochu nekonkrétní tiskovce expremiéra a předsedy strany Roberta Fica, ze které vyplynulo, že se nejspíš nikam do ústraní nechystá, přišlo ostré vyjádření Ficova vyzyvatele a donedávna premiéra Petera Pellegriniho. Ten s podporou dvou místopředsedů vyzval Fica k odchodu.

Podle komentátora deníku SME Petra Schulze teď Směr míří buď ke svému druhému předsedovi, nebo velkému roztříštění. „Je pravděpodobné, že má Pellegrini poměry pro a proti spočítané, ale je rozhodnutý spálit za sebou mosty. To je však pro něj méně slibný scénář, protože budoucnost stranických zběhů bývá na Slovensku tristní,“ píše komentátor.

„Pokud ještě někdo věřil, že ve Směru dojde k civilizovanému přepřažení, po včerejšku ztratil poslední iluze. Stalo se totiž něco, co bylo doteď nemyslitelné,“ píše o úterních tiskovkách komentátor deníku Pravda Marián Repa.

Komentátor Aktualit.sk Dag Daniš Pellegriniho výstup nazval podrazem a místopředsedovi strany připomněl, že byl celou dobu po boku Fica a stoupal po kariérním žebříčku. „Pellegrini se přehnal nejvyššími funkcemi ve státu. Ne proto, že by byl obdařený výjimečnými schopnostmi (v žádné z funkcí po sobě nezanechal výraznější stopu). Spíš proto, že věrně sloužil předsedovi. A oligarchům. Funkce, které sbíral jednu za druhou, si nevybojoval. Byl do nich dosazený,“ píše Daniš.

Jedny pravomoci Orbán vrací, po dalších sahá

Maďarská vláda v úterý večer podle očekávání předložila poslancům návrh na zrušení zmocňovacího zákona. Ten dal kabinetu prakticky na neomezenou dobu (definovanou stavem nouzem, o němž rozhoduje vláda) právo vydávat dekrety a měnit zákony i bez souhlasu parlamentu. Parlament, ve kterém má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Fidesz, má na rozhodnutí dva týdny.

Levicový deník Népszava upozorňuje, že v zákoně se ale neuvádí, kdy by měl „mimořádný právní režim“ skončit a že o přesném dni má rozhodnout usnesením premiér. Novela počítá s tím, že pokud by to navrhla hlavní hygienička, mohla by vláda nově kvůli ohrožení zdraví vyhlásit až na šest měsíců „krizovou situaci“. Možné by bylo i její další prodloužení, pro které by byl potřebný souhlas parlamentního zdravotnického výboru.

Během nové „krizové situace“ by mohla vláda dekrety omezit provoz a provozní dobu obchodů, přístup ke zdravotní péči, osobní kontakt s lidmi, osobní i nákladní dopravu a ovlivnit i fungování institucí, zařízení a událostí a činností, které mohou přispět k šíření epidemie. Kabinet by mohl také pozastavit uplatňování některých zákonů, odchýlit se od zákonů a přijímat mimořádná opatření k zabránění šíření epidemie.

Němečtí restauratéři si dál zoufají - hosté se zatím nevracejí

Návrat k normálu se v německé gastronomii zatím nekoná. Uvolnění opatření proti šíření koronaviru a opětovné otevření podniků hosty do restaurací, hospod a kaváren zpět nepřivedly. Svaz hotelů a restaurací Dehoga označil dosavadní bilanci podle deníku Die Welt slůvkem „děsivá“.

Z průzkumu mezi německými restauratéry vyplynulo, že plná hospodářská činnost při dodržování přísných hygienických pravidel není podle 81 procent dotázaných možná. 78 procent podniků pak v prvních dnech po znovuotevření dosáhlo maximálně na polovinu běžného obratu. Skoro každá třetí restaurace hlásí meziročně propad na 25 až 50 procent loňské hodnoty.

Foto: Profimedia.cz

Fanoušci týmu Borussia Dortmund na zahrádce jedné z dortmundských hospod.

„I když podniky smějí znovu obsluhovat hosty, kvůli dodržování povinných rozestupů a omezením ohledně kontaktu mezi lidmi stojí naše branže zády ke zdi,“ prohlásil předseda svazu Dehoga Guido Zöllick. Aktuální čísla podle něj dokládají výjimečnou situaci, v níž se německé pohostinství už tři měsíce nachází. Zöllick žádá politiky o přímou finanční injekci ze záchranného fondu, která je prý nutná k tomu, aby restaurace vůbec přežily.

Spolková vláda si je podle Weltu vážnosti situace vědomá a pracuje na adekvátním řešení. Ministerstvo hospodářství plánuje miliardovou podporu středně velkým podnikům. „Některým už žádný čas nezbývá,“ je si vědom ministr hospodářství Peter Altmaier z CDU.

Stamiliony za polské volby-nevolby a nalezení 30 milionů lístků

Našly se ztracené hlasovací lístky pro prezidentské volby, které se sice konaly, ale nehlasovalo se v nich. To není absurdní drama, ale politická realita v Polsku.

Třicet milionů hlasovacích lístků se jmény prezidentských kandidátů tam nechala na začátku května vytisknout vláda. Udělala to na základě zákona o korespondenčních volbách, který v tu dobu ale ještě nebyl přijatý a nakonec prošel parlamentem až tři dny před termínem voleb. V těch se ale nakonec nehlasovalo na základě pokynů předsedů vládnoucích stran Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kazcyńského a Dohody Jarosława Gowina.

Desítky milionů vytištěných, ale nepoužitých hlasovacích sad měly pak zamířit do Státní volební komise. Znovu je ale použít nejde, volby totiž nespíš proběhnou jiným způsobem - a hlavně: minimálně jedna kandidátka ubyla a jeden kandidát od zrušeného termínu přibyl.

Jenže se ukázalo, že volební lístky pro neuskutečněné volby k volební komisi nedorazily, a ani ministerstvo státních aktiv, které převzalo organizaci voleb, nevědělo, kam se poděly.

A podle svých tvrzení to nevěděla ani Polská pošta. Nakonec se ale lístky „našly“ právě u ní, v zabezpečeném skladu. Podle ministra státních aktiv Jacka Sasina, který byl za organizaci „obálkových voleb“ odpovědný, se sady neztratily, takže se nemohly ani zázračně najít.

Trestní odpovědnosti za zbabrané volby se prý Sasin nebojí. Jen Polská pošta přitom uzavřela kvůli organizaci voleb smlouvy za v přepočtu 413 milionů korun. Skutečná celková cena voleb zatím není známa.

„Už čtyři a půl roku slýcháme, že půjdeme sedět. Už to nedělá velký dojem,“ řekl na rádiu RMF FM ministr Sasin. Stamiliony za přípravu voleb, na jejichž květnovém termínu vládnoucí strana Právo a spravedlnost až do poslední chvíle trvala, podle něj zaplatí stát. „Kdo to zaplatí? Normálně věci tohohle typu reguluje státní rozpočet. Opozice celou dobu vytrubuje a chlubí se tím, že se ty volby nekonaly a že je to jejich velký úspěch, že volby zablokovali. Tak třeba přispějí na náklady těch neuskutečněných voleb?“ dodal politik strany PiS.

Jak a kdy se nakonec v Polsku bude volit prezident, dál zůstává nejasné. Příslušný zákon se v současnosti projednává v Senátu a hlasovat se o něm má nejspíš příští týden.

Cílem žháře byla síť 5G?

V Polsku zaznamenali vůbec první případ zapálení vysílače mobilního signálu. Hned dva vysílače shořely o víkendu na sídlišti Chojny v Lodži ve středním Polsku. Podle hasičů šlo o záměrné podpálení žhářem.

Podezření padá na odpůrce šíření infrastruktury pro mobilní síť páté generace. Vysílače pro 5G se v posledních měsících podpalují po celém světě, mimo jiné ve Velké Británii nebo Nizozemsku. Důvodem je šíření dezinformací, které tvrdí, že vysílače stojí za epidemií koronaviru.

Dva polské stožáry ale 5G nevysílaly, mobilním operátorům sloužily pro šíření signálu 4G. V Lodži ale vysílače 5G jsou, město je totiž jednou ze sedmi polských aglomerací, kde už začalo fungovat komerční využití sítě páté generace. Ve městě se proti jednomu z vysílačů nedávno protestovalo. Lidem vadilo, že se nachází na věži kostela, což mělo urazit jejich náboženské cítění a znesvětit náboženský symbol.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované