Hlavní obsah

Miliony z tašky byly na volby. A odposlechům není rozumět. Jak se Rath hájí před rozsudkem

25. 6. 2019
Foto: Vojtěch Blažek

David Rath si ve středu vyslechne rozsudek. Tentokrát už bude pravomocný a jeho kauza tím nejspíš skončí.

Ve středu se bývalý středočeský hejtman dozví, jestli půjde do vězení. Po sedmi letech od chvíle, kdy ho detektivové chytili se sedmi miliony v tašce na víno.

Článek

Po dlouhých sedmi letech letech, ale přesto: korupční případ Davida Ratha jde do soudního finále. V roce 2012 obvinila policie bývalého středočeského hejtmana z korupce, o rok později začal soudní proces.

Rath a dalších deset lidí podle obžaloby udržovali korupční systém, který umožňoval manipulovat krajskými zakázkami. A vytahovat z nich desítky millionů. Jen někdejší politik v barvách ČSSD podle detektivů dostal na úplatcích 16,2 milionu.

U krajského soudu dostal Rath osm a půl roku vězení. Od poloviny června pak vrchní soudu projednával odvolání. Rozsudek má padnout ve středu.

Jaké jsou tedy hlavní body Rathovy obhajoby? A co říkají policejní důkazy?

1. Nesrozumitelné odposlechy

Do roku 2012 jen málokdo věděl, že policisté dokáží tajně namontovat odposlechy třeba i do vaší kuchyně, jako se to stalo v kauze Davida Ratha – jeho přátelé a spolupracovníci Kateřina a Petr Kottovi se doma v Rudné u Prahy bavili o konkrétních středočeských zakázkách a jak se budou dělit peníze, pro které si přijede „David“.„Dneska je euforickej,“ vyprávěl jednou Kott své partnerce. To když si skupina podle obžaloby dohodla úplatek 10 milionů za opravu pavilonu „O“ v nemocnici v Kolíně. „Taky má mít desítku z óček, že jo,“ odtušila Kottová.

Když se pak sešla s Rathem, vykládala Kottovi: „Taky má vidinu čtyřiadvacet ze zámku. Dvanáct a dvanáct,“ spočítala, jak se bude úplatek dělit.

Rath dostal nepravomocně osm a půl roku vězení od Krajského soudu v Praze (Video: Hanuš Hanslík, Seznam.cz)

Rath se po zahájení soudního procesu v roce 2013 nejprve k odposlechům nevyjadřoval. Později začal tvrdit, že nahrávky jsou nesrozumitelné a jejich přepisy založené ve spisu nepřesné. Krajský soudce Robert Pacovský, který předloni Ratha nepravomocně potrestal osmi a půl roky vězení, ale v rozsudku vypichuje, že si záznamy přehrával i v době mimo jednání – a za použítí lepší techniky, než jaká byla k dispozici v soudní síni. A že ty záznamy, jimž nerozuměl, vyřadil z výčtu důkazů.

„Soud kategoricky konstatuje, že v rámci hodnocení těchto prováděných důkazů vycházel jen a pouze ze záznamů (či jejich částí), které vyhodnotil jako dostatečně srozumitelné, u nichž nelze mít pochyb o jejich skutečném obsahu,“ napsal Pacovský.

2. V tašce mělo být víno

„Ježiši, to je zajímavý,“ pronesl bledý Rath, když ho v neděli večer zatklo policejní komando před domem manželů Kottových. V ruce držel papírovou tašku na několik lahví vína. A z ní detektivové vyndali dnes už legendárních sedm milionů korun v hotovosti.

Rath upozorňuje na nahrávku, kdy se s ním Kott loučí se směje se: „Tak si to hezky užij, ha ha ha." A Rath se ho ptá, jestli tím myslí víno. Z toho je podle Ratha zřejmé, že o penězích nevěděl. Ale proč by mu Kottovi podstrčili do tašky sedm milionů místo červeného malbecu? Rath už dříve řekl, že si z něj možná chtěli manželé udělat legraci.

David Rath pracuje jako lékař, ordinuje doma v Hostivici u Prahy

Hlavním vodítkem obžaloby, že Rath o penězích věděl, jsou nahrávky hovorů, které vedli Rath, Kott a Kottovi před zatčením. Podle obžaloby je jasné, že hovoří o úplatku za opravu zámku v Buštěhradu. A nepřímý důkaz: Rath se na převoz peněz z Rudné domů do Hostivic vybavil – měl u sebe pistoli a teleskopický obušek. Což není vybavení, se kterým si jedete pro dárek.

3. Peníze, které „krmily bestii“

Policie zachytila, jak šéfka kladenské nemocnice Kateřina Kottová vyjednává se stavebními firmami o cenách ještě nevysoutěžených zakázek a podmínkách tendrů. Například společně se stavařkou Ivanou Salačovou, která později začala s policií spolupracovat, přiznala ovlivňování zakázek a nepravomocně dostala jen podmínku.

Rath nyní ve své řeči u odvolacího vrchního soudu vypíchl odposlechy, na nichž se obě ženy baví o tom, že jisté peníze půjdou „na volby“. Zatímco dříve kolem toho jen kroužil, dnes otevřeně říká, že věděl, že firmy z některých zakázek odvádějí sponzorské peníze pro ČSSD. Jakkoli tyhle finance neprošly oficiálním účetnictvím.

Rath na jednom z odposlechů říká, že musí „krmit tu bestii.“ „Ano, s určitou nadsázkou a ironií jsem někdy o ČSSD mluvil jako o té bestii,“ připustil u odvolacího soudu.

Na druhou stranu to může být taktika: pro Ratha je snadnější přiznat nelegální financování strany (s níž už dnes nemá nic společného), které už dnes nikdo nemůže vyšetřit, než korupci.

4. Nahrávky – jen přátelské tlachy

„V odposleších jsou hodiny a hodiny tlachů, které s tím vůbec nesouvisí," nelíbílo se Rathovi u krajského soudu, kde se dlouze pouštěly záznamy ze skrytých mikrofonů.

Rath dlouhodobě říká, že odposlechy jsou „perverzní“ zásah do soukromí. A že to, co si povídali s Kottovými, aniž tušili, že jsou nahráváni, byly jen přátelské tlachy u vína. Jako když se během jedné z debat Rath zmiňuje, že budou „Vánoce a dárečky“ – v čemž policie vidí úplatky.

A podle obžaloby i verdiktu prvoinstančního soudu do sebe všechno i díky odposlechům zapadá. „Já bych tam šoupl Metrostav… Rozumíš, tenhle už má hodně, ten má hodně…," říká Rath na nahrávce, kdy se mluví o jedné ze zakázek. Když nemocnice v Kladně nakupovala speciální stomatologický robot, neplánovaně se o zakázku začala ucházet firma, nezapojená do korupčního kolečka. A tudíž mohla celý plán zbourat. Podle Kotta dala „strašidelnou“ nabídku.

„To jsem právě nechal vzkázat, ať teda jako hoděj zpátečku,“ uklidňoval ho Rath.

5. Rozhodoval špatný soud

Trocha teorie: každé odposlechy musí povolit takzvaně místně příslušný soud. Tedy ten z regionu, v němž se podezření na zločin odehrává. Rath namítá, že tohle v jeho případě bylo porušené. Přestože se celý korupční případ odehrával ve středních Čechách a v Praze, odposlechům dal zelenou soud v Ústí nad Labem.

Rath v tom vidí zásadní procesní chybu, na které by nejradši celý případ shodil (když nejsou důkazy získané podle zákona, musí je soudce vyřadit). Ústavní soud ovšem už dříve řekl, že v Rathově kauze k žádnému pochybení nedošlo.

Protože linka do severních Čech na počátku případu, kdy ještě policisté nevěděli, kam je vyšetřování dovede, skutečně existovala: sídlí tam projekční firma, která se podílela na jedné za zakázek.

6. Úplatek za prodělečnou zakázku? A proč?

Rath u soudu argumentuje posudky, které podle něj staví na hlavu celou konstrukci o mnohamilionových úplatcích. S pomocí znalecké firmy (kterou si najala jeho obhajoba) dokazuje, že vítězové zakázek neměli důvod dávat peníze bokem, protože by to nedávalo ekonomický smysl.

Například při vybavení pavilonu v nemocnici v Kladně dal zástupce firmy Puro Klima úplatek dva miliony. Podle Ratha a jeho znalců by to ale znamenalo, že celá zakázka tak skončila pro firmu v mínusu. Nebo vybavení pavilonu v kolínské nemocnici za 130 milionů: šéf společnosti Hospimed si vítězství podle obžaloby pojistil 12 miliony. Rath však říká, že v takovém případě by firma na zakázce tratila devět mlionů.

„Je to logické? Aby firma dala úplatek, a pak ta zakázka skončila dramatickou ztrátou?“ nechápal Rath u soud.

Rozsudek krajského soudu vysvětluje, proč soudní senát tyhle námitky smetl. Podklady pro znalecký posudek poskytl jeden z obžalovaných – což je nepřípustné. A korupční systém byl podle soudu takový, že úplatky se započítávaly už do samotné ceny, kterou platil kraj, případně fondy Evropské unie. Tedy cena se o ně rovnou na počátku navýšila.

Takže se firmy vyhnuly riziku, že prodělají.

7. „Nikdo mě neusvědčil“

Rath od začátku ostřeluje spoluobžalovanou stavařku Salačovou, která se během pobytu ve vazbě v roce 2012 rozhodla vše policii popsat. Salačová byla často v kontaktu s ředitelkou kladenské nemocnice Kottovou a společně utajeně plánovali, jak zakázky budou vypadat, kdo se zúčastní a kdo vyhraje. S Rathem ale ve styku nebyla.

A Rath má pravdu, když zdůrazňuje, že přímo jeho se svědectví Salačové o pozadí korupčních zakázek netýká. „S hejtmanem jsem hovořila třikrát, a nikdy ne o provizi,“ vypověděla Salačová už dříve před soudem. A na dotaz, jestli miliony z nadhodnocené zakázky na opravu buštěhradského zámku měly skončit u Ratha, odpověděla doslova: „Tak to jsem asi tak nevnímala.“

„Takže mě z žádného trestného činu neusvědčila,“ upozorňuje Rath.

8. Tatínkovy miliony v trezoru

Při domovní prohlídce našli policisté u Ratha v trezoru osm milionů korun, které mu zabavili (stejně jako sedm milionů z tašky na víno). Podle provinstančního rozsudku by měly peníze propadnout státu v rámci trestu.

Rath o ně však bojuje – patřily prý dnes už nežijícímu otcovi, který se je u syna pouze uložil. Do doby, než za ně koupí domek.

Rathova manželka Eva u soudu potvrdila, že Rath senior skutečně hotovost u syna měl. Státní zástupce ale zjistil, že peníze části byly vytištěné v letech 2004 až 2012.

To znamená, že si je někdo do trezoru ukládal postupně, v různých letech. Čímž podle detektivů padá verze o tom, že je tam jednorázově vložil otec, který nevěřil bance. Sám Ratmír Rath u výslechu řekl, že si nemapatuje, kolik peněz u syna má.

9. „Nejsem hlava“ korupční chobotnice

Obžaloba popisuje Davida Ratha jako jasnou špičku celé korupční pyramidy. Zůstával sice v pozadí, byl to ale on, kdo z každého úplatku vyinkasoval nejvíc (jednu polovinu on, druhou Kottovi). „Doktor Rath byl mozkem celé skupiny a manžele Kottovy úkoloval jako své podřízené,“ popsala u odvolacího soudu žalobkyně Kateřina Weissová.

„Jeho pohnůtkou byla obyčejná ziskuchtivost,“ dodala státní zástupkyně.

V celé kauze jde o osm stavebních a zdravotnických zakázek. Rath se přitom diví, jak mohl být hlavou skupiny, když je obžalovaný jen za tři z nich. V ostatních nefiguruje on, ale Kottovi a manažeři firem. „Tak kdo to všechno řídil?,“ ptal se u soudu.

Obžaloba si ovšem věří, že – opět s pomocí odposlechů – přináší důkazy, že všichni hlavní aktéři měli jasně rozdělené role. Kottová jednala s firmami, Kott byl poslíčkem s penězi (jednou dokonce několik milionů zapomněl v restauraci) a Rath to celé zaštiťoval, předkládal na jednání rady a zastupitelstva příslušné návrhy a o úplatcích věděl.

10. Rath – oběť politického spiknutí

Minulý týden, když Rath vypovídal u odvolacího soudu (a ten později oznámil, že vynese rozsudek tuto středu), navrhli exhejtmanovi obhájci vyslechnout mnoho aktivních politiků. Třeba prezidenta Miloše Zemana.

Skončilo to bez překvapení – soudce Pavel Zelenka návrhy zamítnul.

Rath se ale od začátku snaží vzbudit dojem, že jeho stíhání má politické kulisy. Jednak že žalobci v čele s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou nutně potřebovali úspěch – „velkou rybu“. A proto si s pomocí vymyšlených důkazů a nesrozumitelných odposlechů vytvořili kauzu Rath a spol.

A politici podle Ratha případ ovlivňují svými vyjádřeními: Miloš Zeman se už dříve podivil, co se na případu vůbec řeší – koho chytí se sedmi miliony, je podle prezidenta automaticky usvědčený.

Soudce Pacovský z krajského soudu, když Ratha nepravomocně poslal do vězení, na žádný z těchto argumentů neslyšel. Naopak Ratha označil za typ politiků, kteří navenek plamenně bojují proti korupci, a pod tímhle pláštíkem ji organizují. „Podílejí se na ní a kořistí z ní, jsou právě těmi, kteří podstatně přispívají k morální deziluzi veřejnosti z fungování státu a u určité části veřejnosti také k pocitu, že chovají-li se takto někteří vrcholní představitelé státu, je ospravedlnitelné takové chování i u ostatních občanů,“ napsal do rozsudku Pacovský.

Doporučujeme

Další zprávy