Hlavní obsah

Mírová dohoda mezi Izraelem a Emiráty má své poražené: Palestince

Foto: Profimedia.cz

Palestinci spalují portréty korunního prince Abú Dhabi Muhammada bin Zajída.

Reklama

17. 8. 2020 15:15

Palestinci ztrácejí svůj hlavní trumf v jednáních s Izraelci. Dlouhá léta doufali, že výměnou za izraelský odchod z okupovaných území mohou nabídnout normalizaci vztahů s arabskými státy. K té ale dochází i bez jejich přičinění.

Článek

Zrada. Tak označují Palestinci historickou mírovou dohodu mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty. O víkendu proto stovky lidí vyrazily do ulic - protestovalo se na západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy i ve východním Jeruzalémě.

Protesty začaly v jeruzalémské mešitě al-Aksá, kde po páteční modlitbě palestinští věřící zapálili plakát s portrétem korunního prince emirátu Abú Dhabi Muhammada bin Zajída Nahajána, další demonstrace následovaly v Nábulusu a Gaze. O den později proběhl protestní pochod v Ramalláhu, kde lidé nesli palestinské vlajky a transparent označující dohodu oznámenou 13. srpna za „dar izraelské okupaci“ a „bodnutí do zad Palestinců“.

„Dnes jsme protestovali, abychom vyjádřili odmítnutí dohody mezi SAE a Izraelem, k níž nikdy nemělo dojít,“ citoval server Middle East Eye 39letého Hasana Farádže, aktivistu a šéfa hnutí Fatah na západním břehu Jordánu. „Je to zrada palestinského lidu. Něco takového bychom očekávali od nepřátel palestinské otázky, ne od jiné arabské země, jako jsou Spojené arabské emiráty.“

Narušení arabské jednoty

Proč vůbec Palestinci tak protestují proti dohodě, která přináší normalizaci vztahů mezi dvěma státy a tedy i perspektivu zvýšené obchodní výměny, stability a míru? Jednoduše proto, že dohoda narušuje arabskou jednotu v palestinské otázce. Její součástí je sice zastavení plánované anexe části palestinských území, ani z toho se ale Palestinci radovat nemohou - Izrael mluví spíše o jejím odkladu než úplném zrušení.

Foto: Profimedia.cz

Demonstrace proti dohodě mezi Izraelem a SAE.

S protesty se ztotožňuje i v Praze žijící Palestinec Jamal Fattah: „Šel bych protestovat hned. Pro mě jako pro Palestince to je jednoduše zrada,“ říká rozhodným hlasem. „Dohoda má své důvody: jednak zachránit Netanjahua (izraelského premiéra, pozn. red.) před soudy - lidé proti němu protestují i v Tel Avivu - a pak pomoci Donaldu Trumpovi v prezidentských volbách,“ domnívá se a dodává, že stejné rozhořčení cítí i jeho příbuzní v Palestině.

Palestinci dohodou - pokud se k ní přidají časem i další okolní státy - ztrácejí svůj velký trumf ve vyjednávání s Izraelem. Když probíhala v minulosti mírová jednání a mluvilo se o ukončení izraelské okupace, měl za to židovský stát získat uznání a normalizaci okolních arabských států. Pokud k ní ale dojde bez dohody s Palestinci, proč by Izrael opouštěl palestinská území?

Zatímco izraelský tisk tak oslavoval „historickou dohodu“, která přinesla „mír výměnou za anexi“, ten palestinský psal o „agresi proti právům palestinského lidu“.

Arabská mírová iniciativa z roku 2002 počítala s tím, že když se Izrael stáhne z palestinských území na hranice z roku 1967, dočká se výměnou za to normalizace vztahů s arabskými státy. Tento plán definitivně minulý týden padl.

Spojenectví proti Íránu je přednější

Dohoda mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty nicméně nepřišla jako blesk z čistého nebe. Obě země spolu už několik let spolupracují v oblasti bezpečnosti i obchodu. Izraelci mají také v Abú Dhabí kancelář v rámci tamního sídla Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii. Ve stejném emirátu funguje i synagoga s hostujícím rabínem Levim Duchmanem, připomněl americký deník The New York Times.

Palestinci se tak po americkém uznání Jeruzaléma jako hlavního města Izraele dočkali dalšího ponížení, které odráží měnící se dynamiku blízkovýchodních spojenectví. Arabskou jednotu v podpoře Palestinců zastínilo regionální soupeření se šíitským Íránem, proti němuž jsou sunnitské státy ochotné se spojit i s dávným nepřítelem.

Dá se přitom očekávat, že SAE nebudou jedinou zemí v regionu, která normalizuje vztahy s Izraelem - dohodu oznámenou v minulém týdnu přivítal Egypt i Bahrajn. Právě posledně jmenovaná země by podle analytiků mohla být další, která bude Spojené arabské emiráty následovat.

Dohoda mezi oběma státy sice ještě nebyla podepsána - má se tak stát během několika málo týdnů - ale postupné sbližování už začalo. V neděli oznámil  izraelský ministr zahraničí Gabi Aškenazi, že obě země propojí přímé telefonické spojení - telefonní operátoři v SAE odblokovali čísla s izraelskou volačkou +972. Po podepsání dohody bude následovat i oboustranné otevření ambasád.

Mír mezi vládami, ne národy

Palestinští demonstranti se ale z vývoje neradují - o víkendu kromě portrétů již zmíněného vůdce SAE pálili i fotografie vlivného palestinského politika Muhammada Dahlana, exilového vůdce Fatahu - sídlí totiž v Dubaji a k tamnímu vládci má velmi blízko. Palestinští odpůrci dohody si myslí, že právě Dahlan byl tím, kdo k jejímu uzavření přispěl. Kromě dobrých kontaktů v SAE má totiž údajně dobré vztahy i s izraelským Mosadem.

Dahlan je v Palestině velmi kontroverzní postavou. Dlouho se o něm spekulovalo jako o možném nástupci stárnoucího prezidenta Mahmúda Abbáse, je ale také považován za velkého korupčníka napojeného na Izrael - Dahlan mluví díky svým opakovaným pobytům ve vězení plynně hebrejsky. Nynější prezident Abbás ho v minulosti obvinil, že nechal otrávit někdejšího palestinského vůdce Jásira Arafata.

„Dahlan je proizraelská a proamerická loutka a špion, pro bin Zajída pracuje jako poradce,“ souhlasí s kritikou politika Jamal Fattah a připomíná, že vlastní hnutí Dahlana ze svých řad vyloučilo.

Zatímco o jeho možné roli obě strany dohody mlčí, Američané oznámili, že prezidentův zeď Jared Kushner na ní pracoval od začátku mandátu Donalda Trumpa. Ten se bude chtít diplomatickým úspěchem v třaskavé oblasti prezentovat v právě probíhající americké prezidentské kampani. Načasování izraelsko-emirátské dohody tak není žádnou náhodou, shodují se pozorovatelé.

V Praze žijící Palestinec Jamal Fattah navíc dodává, že mír mezi SAE a Izraelem bude připomínat stav mezi židovským státem a Egyptem a Jordánskem, s nimiž Izrael také v minulosti podepsal mírové smlouvy. „To byly dohody mezi dvěma vládami, ne mezi Izraelem a arabským národem. Izraelci navzdory mírové smlouvě do Egypta stejně nejezdí, k usmíření nedošlo,“ připomíná realitu „studeného míru“ muž, jenž jako malý zažil v Jeruzalémě vznik izraelského státu, který Palestinci označují slovem nakba (katastrofa).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované