Hlavní obsah

Mít, či nemít děti? Mladí se podělili o obavy z klimatické změny

Foto: Profimedia.cz

Záběr ze studentské stávky za klima v Berlíně.

Reklama

14. 9. 20:40

Globální průzkum odhalil, jak se cítí mladí ohledně změny klimatu. Více než polovina má kvůli klimatické situaci velké nebo extrémní obavy, a někteří dokonce pochybují o tom, zda je v nynější době vhodné přivést na svět potomka.

Článek

Tým výzkumníků z University of Bath vytvořil ve spolupráci s dalšími vysokými školami dosud největší vědeckou studii, která se zabývala takzvanou klimatickou úzkostí mezi mladými lidmi. Zapojilo se do ní celkem 10 tisíc jedinců ve věku od 16 do 25 let napříč deseti zeměmi.

Země zapojené do průzkumu firmy Kantar

Velká Británie, Finsko, Francie, Spojené státy, Austrálie, Portugalsko, Brazílie, Indie, Filipíny, Nigérie

Podle britského listu The Times, který se odkazuje na Caroline Hickmanovou, spoluautorku studie, již materiál prošel recenzním řízením a bude publikován v medicínském časopise The Lancet Planetary Health. Výsledná data ale prozatím mají k dispozici jen některá média.

Celkem 32 % dotázaných cítí ve spojení s klimatickou změnou velké obavy a 27 % má obavy dokonce extrémní. Míra úzkosti v tomto ohledu byla vůbec nejvyšší u filipínské mládeže, kde s obavami bojuje 84 % z nich. Nejmenší dopad pak klimatická změna má na mladé ve Finsku nebo ve Spojených státech.

Přibližně 45 % mladých také řeklo, že pocity týkající se klimatu ovlivnily i jejich každodenní život. Pozitivně navíc nevnímají ani budoucnost, která je čeká, a celé tři čtvrtiny ji označují za děsivou. Více než polovina si pak myslí, že lidstvo je odsouzeno ke zkáze. Mezi další pocity, které cítí, pak patří i vztek, lítost nebo beznaděj, v některých případech je to ovšem i naděje.

A kdo za všechno podle mladých může? Celých 83 % účastníků průzkumu souhlasilo s tím, že se lidé jednoduše nezvládli o svou planetu postarat. Vroubek v podobě selhání u mladých mají ovšem podle 65 % dotázaných i světové vlády, více než polovina si dokonce myslí, že zrazují je a/nebo budoucí generace. Důvěru pak mají vládní instituce jen u necelé třetiny zapojených.

I tyto výsledné statistiky tak pomáhají vysvětlit popularitu studentských stávek za klima, které jsou ve světě i v Česku známé pod názvem Fridays for Future a se kterými začala švédská aktivistka Greta Thunbergová v roce 2018. Mnoho mladých se od té doby samo vrhlo do organizací podobných akcí, stejně je tomu i v případě devatenáctileté Beth Irvingové.

„Dát do něčeho tolik energie a pak vidět jen malý dopad v reálném životě bylo vyčerpávající. Mnohokrát jsem se stáhla do ústraní a říkala jsem si, že nic z toho nestačí,“ uvedla pro autory studie mladá aktivistka, podle které není dobré, že právě tento problém padá na bedra mladých.

„Potkávám hodně mladých dívek, které se mě ptají, jestli je stále v pořádku mít děti. Je to jednoduchá otázka, ale říká toho tolik o klimatické realitě, ve které dnes žijeme,“ nechala se slyšet pětadvacetiletá Luisa Neubauerová z Německa, další z dotázaných.

„Je racionální, že jsou mladí lidé nervózní. O klimatických změnách nečtou jen v médiích - sledují, jak se vše vyvíjí před jejich očima,“ uvedl pro web BBC Tom Burke z think tanku e3g. Ten se věnuje změně klimatu a jeho cílem je urychlit globální přechod k nízkouhlíkové budoucnosti.

Autoři proto svou prací vyzývají národy, aby pomohly chránit duševní zdraví mladých lidí „zapojením se do etických, kolektivních a na strategiích založených opatření proti změně klimatu“. Stres, který již nyní mladí lidé pociťují, totiž zvyšuje další riziko duševních a fyzických problémů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované