Hlavní obsah

Mladá Francouzka rozzuřila muslimy, rouhání ale není zločin

Foto: Instagram/miloorrs

Snímek z Instagramu šestnáctileté Francouzky.

2. 2. 13:00

Rouhání není ve Francii trestným činem, na rozdíl od slovních útoků na věřící. Šestnáctiletá Mila, jejíž kritika islámu na Instagramu pobouřila část veřejnosti, tak žádný trestný čin nespáchala, rozhodl ve čtvrtek státní zástupce. Pokračovat naopak bude vyšetřování těch, kteří dívce vyhrožovali smrtí a obtěžovali jí na internetu.

Článek

Život šestnáctileté Francouzky Mily se 20. ledna převrátil na ruby. Dívka žijící v lyonském regionu seděla ten den ve svém pokoji a komunikovala s lidmi, kteří sledují její instagramový účet. Mluvila s nimi o svých láskách, v jednu chvíli se ale hovor posunul jinam a vyhrotil. Když Mila odmítla návrhy jednoho mladíka, ten ji označil za rasistku. Mila argumentovala svou homosexuální orientací, načež ji mladík nazval „špinavou lesbou“.

Když pak v pozdějším videu dívka vyprávěla o konfliktu, začala mluvit o náboženství: „Nesnáším náboženství. Korán je náboženstvím nenávisti, islám je sra…, to si myslím! Nejsem rasistka. Nemůžete být rasista směrem k náboženství. Říkám jen, co si myslím a nebudu toho litovat. Vaše náboženství je sra…, vašemu Bohu strčím prst do pr…, díky, nazdar,“ zakončila své vystoupení, které vyvolalo na sociálních sítích doslova bouři.

Výhrůžky smrtí i znásilněním

Dívka s fialovými vlasy a stejně nabarvenými víčky se vzápětí stala terčem internetové nenávisti. Její video lidé masivně sdíleli na Twitteru a Mile začaly rychle přicházet nenávistné vzkazy, výhrůžky smrtí nebo znásilněním. Na internetu byla zveřejněna její identita, adresa i název lycea, které navštěvuje.

Dívka vše ohlásila na policii a podala žalobu, z bezpečnostních důvodů musela přestat chodit do školy. Kromě výhrůžek ale dostávala i vzkazy lidí, kteří ji vyslovovali podporu a na sociálních sítích se rychle ujal hashtag #JesuisMila, stejně jako hashtag opačný #JenesuispasMila.

Justice se případem začala zabývat 23. ledna, kdy policie zahájila vyšetřování dvou trestních oznámení – jednoho kvůli výhrůžkám smrtí a zločinem, obtěžování a zneužití osobní identity, druhého kvůli provokaci k náboženské nenávisti. Jinými slovy, policisté měli ověřit, zda dívčino vyjádření nevybočuje z hranic svobody slova.

K případu se vyjádřil i Abdallah Zekri, šéf Francouzské rady pro muslimskou víru. Ten prohlásil, že dívka měla předpokládat důsledky, jaké její výroky vyvolají. „Kdo seje vítr, sklízí bouři,“ citoval ho deník Le Figaro. Zekri ale zároveň odsoudil výhrůžky, jimž nyní dívka čelí.

Na obranu Mily naopak vystoupila ministryně pro rovné příležitosti Marlène Schiappaová, která slova Zekriho označila za trestně postižitelná. „Jsme ve Francii, kde, díky bohu, si troufám říci, že nám zákon dovoluje říkat o náboženství cokoliv,“ přidal se komentátor listu Le Point Franz-Olivier Gisbert.

Ministryně se musela omlouvat

Poněkud nešťastně pak do sporu vstoupila ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová, která k případu řekla, že urážka náboženství je útokem na svobodu vyznání. Tím ale narazila na francouzský princip laického státu, v němž rouhání jako trestný čin neexistuje.

„Ve Francii je zakázáno napadat vyznavače víry, ale můžeme útočit na samotné náboženství, jeho představitele a symboly,“ připomněla ministryni socialistická senátorka Laurence Rossignolová. Když ministryni zkritizoval i vládní kolega Christophe Castaner, jenž má na starost resort vnitra, Belloubetová přiznala chybu: „Neměla jsem to říkat,“ kála se ve vysílání Rádia Classic.

Státní zástupce Jérôme Bourrier ve čtvrtek zastavil trestní stíhání ve věci provokování k náboženské nenávisti: „Vyšetřování ukázalo, že odvysílané výroky, ať už byly jakkoli pobuřující, měly za cíl pouze vyjádřit osobní názor na náboženství, aniž by vyzývaly k nenávisti nebo násilí k jednotlivcům,“ vysvětlil své rozhodnutí.

Ve většině Evropy se rouhat můžete

Ve Francii trestný čin rouhání neexistuje už od roku 1881, kdy byl schválen zákon o svobodě tisku. Jak ale připomněl deník Le Monde, v Alsasku a departmenetu Moselle bylo součástí trestního zákoníku až do roku 2016, kdy byl příslušný článek vypuštěn. Aplikován nicméně nebyl od roku 1919, kdy se départementy Haut-Rhin, Bas-Rhin a Moselle připojily k Francii.

Rouhání není trestné ani ve většině evropských zemí, někde ale donedávna bylo – například Irsko ho referendem zrušilo až v roce 2018, Řecko o rok později. V bývalém Československu bylo rouhání ze zákona vypuštěno v roce 1950.

K soudu se ale rouhající se člověk stále může dostat v tradičně katolickém Polsku nebo Itálii. V Turecku, kde žije pro změnu muslimské obyvatelstvo, bylo sice rouhání z trestního zákoníku vypuštěno, přesto se ale člověk může dostat do vězení, pokud „veřejně ponižuje náboženské hodnoty za podmínky, že jeho čin může narušit mír“. V takovém případě mu hrozí šest měsíců až jeden rok za mřížemi. Například v Pákistánu se pak rouhání trestá i smrtí.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené