Článek
Situace kolem hospitalizovaného a vážně nemocného prezidenta Miloše Zemana dospěla do fáze, kdy mnozí další vrcholní politici nabyli přesvědčení, že úřad prezidenta plně opanovali nikým nevolení lidé ze Zemanova bezprostředního okolí v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem a klíčovým poradcem Martinem Nejedlým.
Odchod Mynáře žádá dosluhující premiér a šéf ANO Andrej Babiš i představitelé středopravicových partají, které sestavují novou vládu. Tlak sílí i na Nejedlého, který by měl podle vládních činitelů okamžitě vrátit diplomatický pas.
Nejedlý se k aktuální situaci nechce obšírněji vyjadřovat. Pro Seznam Zprávy nicméně vyjádřil názor, že část politické scény v čele se senátory „už rozjíždí třetí prezidentskou kampaň“.
A jedním ze skrytých cílů podle jeho názoru je zcela odříznout Miloše Zemana, aby nemohl ani ukázat na svého případného prezidentského nástupce.
Šlouf: Vybral si nejhoršího z nejhorších
O osudu Nejedlého, Mynáře a dalších lidí kolem nynější hlavy státu se patrně rozhodne v následujících týdnech. Kdo bude pátrat po minulosti této ostře sledované hradní skupiny, zjistí, že jde téměř výhradně o osoby, které do vrcholné politiky přivedl někdejší Zemanův vládní šéfporadce (z let 1998 až 2002) a pozdější lobbista Miroslav Šlouf.
Ten se s nimi i se současným prezidentem ve zlém rozešel při první přímé volbě v roce 2013. A už tehdy varoval, jaké může mít Zemanovo nové spojenectví s Mynářem a Nejedlým dohru.
Již zemřelý Šlouf na okamžiky rozchodu s trpkostí zavzpomínal ve své knize Jak se dobývá Hrad vydané v roce 2014.
„Zlom v našich vztazích se Zemanem nastal podle mého mínění někdy na konci prezidentské kampaně, když jsem sám, dobrovolně a po zralé úvaze, pro veřejnost ze všeho vycouval, abych mu – jak on to vnímal – nekomplikoval život. V tom okamžiku do jeho okolí honem naskákali lidé, které jsem já sám k Zemanovi přivedl. A jak se ukázalo, nehodlali už nikdy tato místa opustit, prostě si Miloše Zemana, jak já říkám, zprivatizovali,“ napsal Šlouf, jenž přitom měl dlouhá léta na nynějšího prezidenta naprosto zásadní vliv.
V textu své knihy mimo jiné také uvedl, že za hradního kancléře Miloši Zemanovi původně navrhoval dlouholetého sněmovního kancléře Petra Kynštetra.
„Nabídl jsem mu toho nejlepšího z nejlepších. To jsem ještě netušil, že si vybere přesný opak, tedy nejhoršího z nejhorších,“ komentoval Šlouf výběr Mynáře.
Petr Kynštetr se objevil jako možný Mynářův náhradník ještě několikrát – když Mynář zvažoval kandidaturu do Sněmovny v předčasných volbách v roce 2013 a pak ještě v době, kdy se propíralo, že ve své funkci nemá bezpečnostní prověrku. Obě situace ale Mynář ustál a později se stal imunním i vůči atakům ohledně údajně chybně čerpané dotace.
Policie prověřuje Mynáře, ve hře je trestný čin sabotáže
Od Lukoilu k SPOZ
Mynář je rodákem z Kyjova, absolventem Vysokého učení technického v Brně a také podnikatelem z městysu Osvětimany na Slovácku. Šlouf se s ním seznámil přes byznys, jejž kdysi dělal s opavským kontroverzním podnikatelem Radimem Masným.
„Masný nám dlužil nějaké peníze a Mynář se nabídl, že je z něj pro nás vymůže,“ vzpomínal před lety Šlouf na začátek spolupráce s nynějším hradním kancléřem, který se zabýval i vymáháním dluhů.
S někdejším prvoligovým volejbalistou a rodákem z Kunovic u Uherského Hradiště Martinem Nejedlým se poznal ještě před Mynářem. Mělo to být po roce 2002, kdy skončila Zemanova vláda a Šlouf se tehdy už věnoval lobbingu ve firmě Slávia Consulting. Narazil v Praze právě na Nejedlého, jenž se po několikaleté podnikatelské éře v Rusku vrátil domů a začal rozjíždět nový byznys.
V tom okamžiku do jeho okolí honem naskákali lidé, které jsem já sám k Zemanovi přivedl. A jak se ukázalo, nehodlali už nikdy tato místa opustit, prostě si Miloše Zemana, jak já říkám, zprivatizovali.
„Seznámili jsme se před lety v Jungmannově ulici a představili mi ho jako referenta pardubického Plynostavu z Kamčatky, který by měl rád nějaký byznys v Praze, protože z Plynostavu odchází,“ líčil Šlouf v roce 2013.
Společně s Nejedlým poté spřádali plány o strategických investicích ruského ropného Lukoilu v České republice. Nejedlý si totiž v Rusku vybudoval úzké vazby na moskevské vedení Lukoilu, později v Praze založil i společnost Lukoil Aviation Czech, která dodávala ČSA a některým domácím letištím letecký benzín.
Šlouf tvrdil, že právě on otevřel Nejedlému v Česku dveře do nejvyšších byznysových i politických kruhů, pomohl mu i se státními zakázkami a naučil jej lobbistickému řemeslu. O výdělky ze společné práce se prý dělili napůl. Vedle mnoha dalších lidí Šlouf Nejedlého záhy seznámil i s Milošem Zemanem.
Sám Nejedlý dnes uvádí, že k jeho osudovému setkání s nynějším prezidentem došlo před zhruba 18 lety.
Nervozita na Hradě. Kancléře Mynáře může vyhodit nový premiér
Podlehl mámení smyslů
Jisté je, že Nejedlý společně se Šloufem (a Mynářem) následně odstartovali Zemanův politický comeback. Z chalupy na Vysočině se „důchodce Zeman“ vrátil zpět do Prahy na politické výsluní. Návrat začal už v létě roku 2008 založením spolku Přátelé Miloše Zemana. Uskutečnilo se to u bazénu ve Šloufově domě nedaleko Prahy.
Následovalo v roce 2009 založení Strany práv občanů zemanovců, kde se Nejedlý dlouhou dobu staral o financování. Původně peníze přicházely v zásadě ze tří okruhů – od Šloufa, od Nejedlého a od Mynáře, to se změnilo po Šloufově překvapivém konci.
Šlouf po prezidentské volbě v roce 2013 tvrdil, že si otestoval kvality svých mladších partnerů už při sjíždění českých řek, což byla vždy jeho oblíbená kratochvíle. „Jsou to extrémnější podmínky a lidské charaktery se tam ostřeji projevují,“ vysvětloval svou strategii, jak v divokých peřejích prověřovat lidi. Ale také prý už cítil, že sám stárne a Zeman k výkonu funkce potřebuje i mladší spolupracovníky.
Že jej nakonec od Hradu Nejedlý s Mynářem úplně odstřihli, nikdy nepochopil. Vysvětloval si to tak, že Miloš Zeman patrně „podlehl nějakému mámení svých smyslů“.
Kdo je spojkou na Hradě. Nejedlý odmítá, že by s Babišem navázal vztahy
Uhranul jej na přednášce
Do původní Šloufovy líhně patří i nynější šéf Zemanova sekretariátu Jaroslav Hlinovský. Dle pamětníků pracoval pro Šloufa už v 80. letech minulého století, a to v jeho sekretariátu, když byl Šlouf předsedou Obvodního národního výboru na Praze 7 a zastával i svazácké a komunistické funkce.
Každopádně to, co se kdysi naučil u Šloufa, zúročuje Hlinovský i na Pražském hradě, kde se v posledních letech staral o prezidentův každodenní program.
U ostatních hradních lidí už těsné vazby na Šloufa nejsou, ale součástí původní kliky je bezesporu i ceremoniář Vladimír Kruliš. U něho známost se Zemanem vychází hlavně z regionální příslušnosti. V době, kdy se k Zemanovu týmu přidal, žil ještě na Zlínsku, ve Zlínském kraji leží i Mynářovy Osvětimany nebo Nejedlého Kunovice. Kruliš se dobře znal i s velkým Zemanovým podporovatelem z nedalekých Slušovic Františkem Čubou.
Sám Kruliš v rozhovoru pro MF Dnes v roce 2012 říkal, že jej Zeman uhranul na přednášce, kterou měl na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Podle pamětníků byl ale od počátku blízký právě Nejedlému s Mynářem, nejprve se podílel na zlínské části kampaně pro sněmovní volby v roce 2009 respektive 2010. Tehdy dokonce sám kandidoval z 19. místa kandidátky.
Jak může někdo z prezidentské kanceláře k té hospitalizaci cokoliv sdělovat novinářům a veřejnosti, když si pan prezident výslovně vymínil, a to opakovaně, aby nikdo v té věci nic nekomentoval? Vy byste vydal nějaký článek proti vůli vašeho šéfredaktora?
Zazářil ale až při prezidentské kampani v roce 2013, kdy se stal klíčovou figurou Zemanova zázemí. Poté, co odešel Mynář s tehdejší mluvčí Hanou Burianovou oficiálně pracovat na Hrad, Kruliš zůstal v partaji a působil tam jako její místopředseda pro oblast PR.
Zemanovci s SPOZ ještě zkusili kandidovat v předčasných volbách po pádu Nečasova kabinetu. Kampaň vedl právě Kruliš a sám opět kandidoval tentokrát z osmého místa, ale navzdory plejádě ministrů v čele kandidátek opět neuspěli.
V červnu 2014 se tak Kruliš stal nejprve zástupcem šéfa hradního protokolu, přičemž na něm stála zejména organizace cest Miloše Zemana po regionech. Když kvůli aféře musel v roce 2016 odejít protokolář Jindřich Forejt, byl to právě Kruliš, o kterém se jako o náhradníkovi už spekulovalo. Nakonec dostal přednost zkušenější Miroslav Sklenář. V roce 2018 ale nakonec přece jen Kruliš v čele hradního protokolu stanul a vydržel dodnes.
Kdo bude v čele státu, když ne prezident? Politici už chystají plán
S prezidentem u televize
Nejméně spojený se Šloufem a s jeho nástupci Mynářem a Nejedlým je mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Jeho cesta do nejužšího týmu Miloše Zemana vedla přes osobní znalost přímo s Milošem Zemanem. Oba pojil přátelský vztah z dob, kdy Ovčáček jako redaktor Práva jezdil za Zemanem na Vysočinu. S tehdejším politickým důchodcem dělal osobní rozhovory k aktuálnímu politickému dění.
Jako novinář reportoval ještě ze Zemanova volebního štábu v roce 2013. Mluvčím hlavy státu se stal ve chvíli, kdy tehdejší Zemanova mluvčí Hana Burianová nedokázala minimalizovat škody, které napáchala aféra Zemanovy dcery Kateřiny a „jejího“ videa z erotického večírku.
Burianová tvrdila, že na snímcích Kateřina není, i když bylo nepravděpodobné, že by šlo o dvojnici. V té době už ale byla Burianová v jakési podmínce. Pár měsíců předtím totiž podobně nevěrohodně vysvětlovala, proč prezident vrávoral při otevírání komory s korunovačními klenoty.
Jiří Ovčáček – dnes tolik kritizovaný pro daleko závažnější komunikační přešlapy – se nejprve stal jen tiskovým mluvčím a Burianová byla povýšena na šéfku tiskového odboru. V roce 2014 ji Ovčáček definitivně nahradil i v této funkci a bývalá mluvčí sněmovní a prezidentské kampaně byla „uklizena“ na Ministerstvo školství.
V té době Ovčáček už veřejně líčil, jak se každý večer dívá s prezidentem na televizní zprávy a společně pilují mediální strategii.
Je to vůle hlavy státu
A dnes je to právě Jiří Ovčáček, kdo ve spojení s kancléřem Mynářem obhajuje hradní mlčení o prezidentově nemoci. Přestože nad některými kroky mluvčího kroutí hlavou i prezidentovo okolí, v tomto směru má Ovčáček na Hradě zastání.
„Jak může někdo z prezidentské kanceláře k té hospitalizaci cokoliv sdělovat novinářům a veřejnosti, když si pan prezident výslovně vymínil, a to opakovaně, aby nikdo v té věci nic nekomentoval? Vy byste vydal nějaký článek proti vůli vašeho šéfredaktora?“ obhajuje na dotaz Seznam Zpráv hradní mlčení Zemanův poradce Martin Nejedlý.
Tvrdí, že žádnou zákulisní hru prý nikdo z prezidentova okolí nehraje, všichni prý jen důsledně plní vůli hlavy státu.