Hlavní obsah

Mýty a nepravdy o respirátorech: Poškozují zdraví a množí se v nich virus

Foto: Shutterstock.com

Mýty o respirátorech.

Reklama

24. 3. 7:30

Používání respirátorů je častým terčem internetových mýtů, hoaxů a dezinformací. Vyvracíme a uvádíme na pravou míru ty nejrozšířenější nepravdy a manipulace.

Článek

Kdo na obličeji nosí respirátor, oslabuje si zdraví a mimo jiné se spíše nakazí koronavirem. Tak by se dala shrnout tvrzení, která se šíří hlavně po sociálních sítích a mají lidi varovat před negativními dopady používání ochranných pomůcek. Jenže jde o nesmysly, ačkoli se často zdánlivě zaštiťují odborníky.

Mýtus první: V respirátorech se množí virus

Lidé, kteří odmítají nosit respirátory, aby se snížilo riziko šíření nemoci covid-19, argumentují v zásadě dvěma způsoby. Buď tvrdí, že jde o neopodstatněné omezení osobní svobody, nebo poukazují na to, že masky na obličejích škodí zdraví.

Mýty pod lupou

Fakty a argumenty odborníků bojujeme v rubrice Mýty pod lupou proti dezinformacím a hoaxům, které se šíří internetem, na sociálních sítích i v diskuzích pod zpravodajskými články.

A to dvěma způsoby. Podle jejich odpůrců jednak způsobují, že nositelé mají málo kyslíku a moc oxidu uhličitého, a že proto mohou třeba omdlévat. K tomu se poslední dobou přidalo tvrzení, že v masce se virus dále množí, a proto jejich nošení může naopak přispět k šíření nákazy.

Přesně to tvrdí screenshot, přefocený obrázek facebookového statusu, který už jste možná taky viděli, protože ho sdílel někdo z vašich přátel.

Foto: manipulatori.cz

Takzvaný hoax (lživá poplašná zpráva) o údajném riziku používání respirátoru, který se šíří českým internetem.

Odvolává se na vystoupení nejmenované mikrobioložky na ČT24. Ta měla varovat před tím, že pokud je někdo nakažený a neví o tom, neustálým vydechováním a vdechováním původně malého množství viru si v respirátoru vytvoří velkou virovou nálož – výsledkem má být těžký průběh covidu, takový, s nímž končí ve špitále nejen senioři, ale i mnohem mladší ročníky. Na nesmysl upozornil mimo jiné i web Manipulatori.cz, který cíleně informuje o šíření dezinformací.

Podle přednosty Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc profesora Milana Koláře je takové tvrzení absolutně nepravdivé: „Viry obecně jsou intracelulární parazité, k pomnožení neboli tvorbě nových virových částic potřebují živou buňku a jen v této mohou vznikat. Ve vnějším prostředí se mohou samozřejmě šířit, nějakou dobu i přežívat, ale nemohou se vytvářet nové virové částice,“ řekl mikrobiolog. Platí to jak pro roušky, tak pro respirátory.

Navíc kdybyste v televizním archivu hledali vystoupení údajné mikrobioložky z facebookového příspěvku, nenajdete ho – jednoduše proto, že neexistuje. Příspěvek měl nejspíše odkazovat na profesorku Martinu Vašákovou, předsedkyni odborné pneumologické společnosti, která letos v únoru skutečně na ČT 24 o respirátorech mluvila, nicméně nic podobného, o čem se v inkriminovaném příspěvku píše, neřekla.

„Medicínsky by ten respirátor měl po jednom dni užívání se vyhodit a začít prostě používat jiný. A upřímně moc nevěřím, že mnoho lidí si bude na každý den kupovat nový respirátor a že bude nosit super čistý respirátor, to znamená budou inhalovat lidé i své vlastní bakterie,“ zaznělo od ní v televizním vysílání.

Proč je nutné nosit respirátory

Povinnost nosit respirátory místo roušek, a to nejen v prostorách veřejných budov či v zaměstnání, ale také na ulicích zavedla vláda v reakci na šíření pandemie a nových mutací. Zejména britské, k níž se později přidala ještě jihoafrická.

Konkrétně britská mutace je mnohem nakažlivější ve srovnání s původní variantou viru. Člověk se může nakazit nikoli po původně udávané čtvrthodině kontaktu s nakaženým, ale klidně už za několik málo minut nebo dokonce vteřin, v případě velké virové nálože.

Zároveň je v populaci mnohem více nakažených lidí než loni na jaře, kdy stačily i doma šité roušky. Už tehdy bylo jasné, že nejsou tak účinné jako roušky chirurgické nebo dokonce respirátory, ale jako opatření v první vlně stačily.

Takže ano, pokud si někdo respirátor nemění nebo se o něj nestará správně, mohou se mu v něm pomnožit bakterie, které to dokážou i mimo lidské tělo, pokud najdou živné prostředí. Ale viry se mimo buňky živého organismu replikovat nedokážou, takže se nemohou množit ani v respirátoru. Není tak možné kvůli nošení respirátoru mít horší průběh onemocnění covid-19.

Pokud jde o opakované použití respirátorů, nejsou všichni odborníci tak striktní. Například docent Václav Čuba z Českého vysokého učení technického tvrdí, že se tyto ochranné pomůcky dají pasterovat – v domácích podmínkách to znamená sterilizovat je v troubě při teplotě 60 až 80 stupňů. Podobným způsobem lze respirátor vydezinfikovat nejvýše desetkrát. Mikrovlnka v tomhle případě použít nejde, protože respirátor by mohl shořet kvůli zpevňovacímu plíšku v oblasti kořene nosu, který většina z nich má.

Některé respirátory FFP3 je navíc možné několikrát dezinfikovat pomoci speciálně k tomu určeného roztoku.

Mýtus druhý: Dýchání v respirátoru vážně poškodí zdraví

Druhá velká námitka vůči nošení respirátoru se týká údajného nedostatku kyslíku, kterým kvůli němu lidé trpí. I v tomhle případě najdete na sociálních sítích nebo v řetězových mailech spoustu svědectví lidí, kteří popisují, že když nosí respirátor, hůře se jim dýchá, bolí je hlava, teče jim krev z nosu, mají mžitky před očima, je jim na omdlení.

Ale zároveň spousta lidí popisuje, že s respirátorem pracují roky a nikdy jim nevadil, případně že s ním například teď ve zdravotnictví pracují dlouhé hodiny denně a nevadí jim nijak, krom jistého nepohodlí. Někteří popisují, že jim vadí spíše psychicky, než že by jeho nošení obtěžovalo fyzicky.

Web Manipulátoři.cz zmiňuje velkou metastudii (studie shrnující výsledky jiných prací) kanadských a amerických vědců - odkaz na studii v angličtině, která nedávno vyšla v renomovaném odborném časopise American Chemical Society. Autoři se zaměřili na to, jaké dopady může mít nošení respirátorů na lidské zdraví. Lékařka Susan Hopkins z lékařské fakulty Kalifornské univerzity, jedna z autorek, potvrdila, že nošení masky může být nepříjemné, že dýchání s ním může být o něco náročnější a že skutečně vdechujeme zpátky teplý vzduch s o něco zvýšeným množstvím oxidu uhličitého. „To jsou však smyslové vjemy. U zdravých lidí neovlivňují funkce oběhového a dýchacího systému,“ uvedla ještě.

V úvodu studie autoři mimo jiné poukazují na to, že některé práce, které dokládají, že respirátory škodí, záměrně měření nastavily tak, aby to doložily. Podle nich jsou však rozdíly v dýchání s maskou a bez masky jen obtížně měřitelné, protože jsou jen minimální. To samozřejmě neplatí v případě lidí, kteří už například mají potíže se srdcem nebo plícemi.

Mimochodem, když budete spát v nevětrané místnosti, během noci se v ní měřitelně zvýší množství oxidu uhličitého.

O víkendu vzbudil pozornost slovenský moderátor televize TA3 Norbert Dolinský, který s respirátorem na ústech zkolaboval při moderování politické debaty. Okamžitě se vyrojila spousta reakcí poukazujících na nebezpečnost respirátorů, téma z toho okamžitě udělali i někteří přítomní politici. Sám moderátor nicméně neřekl, že se mu udělalo nevolno právě kvůli nim, ačkoli na sociálních sítích a v některých médiích už tyto spekulací běží naplno.

Kromě líčení lidí, kterým respirátory nějakým způsobem vadí, se můžete dočíst i složitá zdánlivě vědecká zdůvodnění cirkulace kyslíku a oxidu uhličitého v ochranných pomůckách. Často jsou však vytržené ze souvislostí, což už se nedozvíte. Uvádějí například rizika spojená s nošením masek a nedostatku kyslíku v nich, ale citují z práce Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany, za kterou stojí Fakulta vojenského zdravotnictví královéhradecké Univerzity obrany. Ta ovšem hodnotí dopady nošení plynových masek, podobných těm, které si mnozí z nás pamatují z branných cvičení – ty mimo jiné stlačují velké cévy, což může vést k silné bolesti hlavy.

Mýtus třetí: Respirátor zachytí jen prach, ne viry

A je tu ještě jedna výtka vůči respirátorům, na kterou můžete narazit. Tvrdí se o nich, že nechrání proti virům, ale pouze třeba proti prachu. Jenže pokud splňují evropskou normu a skutečně jde o doporučované respirátory FFP2, není třeba se bát.

Co musí umět kvalitní respirátor

• Respirátory, zvané též polomasky, překrývají nos a ústa a brání tak vdechování části včetně kapének, ale propouští páry a plyny.

• V Evropě musí odpovídat normě EN 149-2001, která je dělí do kategorií FFP1, FFP2 a FFP3.

• I nejmírnější třída FFP1 dokáže odfiltrovat částice velikosti 300 nanometrů (0,3 mikrometru), všechny tedy zachycují kapénky s viry.

• Liší se účinností. Třída FFP1 smí propustit až 20 procent těchto částic, třída FFP2 už jen šest procent a u FFP3 jen jedno procento.

„Respirátory, odborně filtrační polomasky k ochraně proti částicím dle EN149, jsou primárně určené pro industriální využití jako ochrana proti pevným částicím a částicím netěkavých kapalin (aerosolu). Nicméně respirátory s třídou ochrany FFP2 a FFP3 dokážou velice účinně zachytit bioaerosoly, v tomto případě tělní tekutiny s virovou kontaminací, tedy sliny, hleny a podobně,“ vysvětluje Jan Pavliš z firmy 3M Česko.

Proto má smysl, když tyto respirátory doporučuje Světová zdravotnická organizace nebo zdejší Ministerstvo zdravotnictví coby prevenci před nákazou koronavirem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované