Hlavní obsah

Na firmy čekají stamiliardy z EU. Stát ale vytvořil nepřehlednou změť podpor

Do Česka má z Evropské unie přitéct v příštích letech téměř bilion korun. Pro jejich úspěšné čerpání ale existuje řada rizik.

Reklama

4. 10. 11:37

Českým firmám se má zanedlouho začít otevírat cesta ke stovkám miliard korun dotací přicházejících z Evropské unie. Otevření programů ale nabírá zpoždění. Rizikem je dění kolem voleb i chaotický dotační systém.

Článek

Evropské fondy, Národní plán obnovy, Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace. To jsou názvy největších penězovodů, kterými se má k českým podnikatelům dostat téměř bilion korun z Evropské unie. Hladký start dotačních programů ale ohrožuje několik činitelů. Dotačních nabídek je nepřehledná změť. Administraci programu může zkomplikovat povolební dění na úřadech. A pak je tu z pohledu Evropské komise nevyřešený střet zájmů premiéra Andreje Babiše kvůli jeho přetrvávajícímu vlivu na holding Agrofert.

Chaos v čerpání stovek miliard může Česku přinést škody, které nepomohou byznysu a v důsledku je zbytečně zaplatí daňoví poplatníci.

Příkladem jsou třeba dotace pro solární energetiku. Finance na solární projekty se dají získat z programů Nová zelená úsporám, z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy, Operačního programu Životní prostředí i z Fondu spravedlivé transformace. Jen v již vypsaných výzvách Modernizačního fondu jsou na ně k dispozici 4,5 miliardy korun.

Kolik solárů země potřebuje? Scénáře, s nimiž pracuje Uhelná komise, počítají v roce 2033 s 4,8 až 5,9 tisíci megawattů v solárních zdrojích. Více jak dvoutisícová kapacita u nás už stojí, nově by tak bylo třeba postavit další necelé 3 až 4 tisíce megawattů.

Jen v předregistraci Modernizačního fondu se ale investoři přihlásili o příspěvek na víc jak 8000 solárních projektů za 212 miliard korun o celkové kapacitě téměř 24 tisíc megawatt.

„V řadě případů se jednalo o ideové záměry, které se dublovaly či uváděly variantní řešení,“ říká mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. I tak ale obrovský nápor projektů signalizuje obrovský investiční apetit.

Vážně se zatím o dotace přihlásili podnikatelé s 33 projekty. Schváleno je 12 příspěvků na malé zdroje o souhrnném výkonu deset megawattů. Výzvy ale nejsou ukončeny. Velcí investoři se teprve budou hlásit do aukcí a dá se čekat velký zájem.

Jen jediná firma ČEZ už ohlásila plán na výstavbu solárů o kapacitě šest tisíc megawattů, tedy o třetinu až polovinu víc, než s čím počítají scénáře Uhelné komise. Sokolovská uhelná chystá přes 235 megawattů, skupina 7Energy mluví o instalaci až 500 solárních megawattů. Další velké solární projekty se chystají na pozemcích končících dolů OKD. Střešní solární parky plánuje spousta menších investorů, kteří do celkové bilance mohou v souhrnu přidat další desítky až stovky megawattů.

Mohlo by se zdát, že je to dobře, zelená elektřina je čistá. Není však levná, hlavně kvůli rostoucím nárokům na udržení stability v rozvodné síti. „Když se začne připojovat víc nepredikovatelných zdrojů, porostou požadavky na služby výkonové rovnováhy, kvůli nimž budeme muset poptávat více zdrojů,“ říká šéf společnosti ČEPS Martin Durčák.

Rizikové volby

O to víc si stát musí pohlídat, zda dává dotace na obnovitelné zdroje efektivně a buduje zelenou energetiku podle optimálních potřeb země. Při velkém počtu dotačních programů bude koordinace obtížná. K tomu hrozí dočasné ochromení úřadů spravujících dotace - kvůli volbám.

„Souběh voleb se startem Národního plánu obnovy a plánovaným otevřením programů čerpajících z klasických evropských fondů není úplně šťastný. Doufejme, že se z příprav programů nestane politické téma a nebude docházet k odkladům jejich spuštění,“ uvedl Jiří Kvíz, generální ředitel společnosti Enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím.

Hlavní penězovody z Evropské unie:

1) Evropské fondy:

Peníze: 550 mld. Kč

Oblasti: doprava, infrastruktura, digitalizace, vzdělávání, výzkum, regionální rozvoj

Předpokládaný start: do konce roku

2) Národní plán obnovy

Peníze: 190 mld. Kč

Cíl: modernizace ekonomiky

Období: 2021-2026

Předpokládaný start: listopad 2021

3) Modernizační fond

Peníze: zhruba 150 mld. Kč (přesná částka závisí na ceně emisních povolenek)

Cíl: podpora energetických soustav a úspor energií

Období: 2021-2030

Start: jaro 2021

Také další dotační odborníci mimo záznam vyjadřují obavy z toho, jak volby s dotačním prostředím zamíchají. Navíc si profesionálové zabývající se dotacemi stěžují, že se z dotačního systému stala chaotická změť, v níž je problém se vyznat.

„V množství různých fondů a podpor panuje pro laickou veřejnost chaos. Finančních zdrojů bude ohromné množství, ale pro laika je skoro nemožné se v nich zorientovat. Systém všech možných dotací a podpor je roztříštěný a komplikovaný,“ poznamenal šéf Enovation Kvíz. „Obrací se na nás firmy, které si dosud dotace zajišťovaly vlastními silami, že potřebují pomoci, protože už to dál nezvládají,“ dodal odborník.

Problémem také je chybějící koordinace mezi dotačními kanály. „Systematická koordinace fondů podle našeho názoru spíše chybí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice přiděluje částky určené na jednotlivé programy, vládní resorty si však podpory administrují samy,“ soudí Stanislav Klika, ředitel oddělení poradenství ve společnosti BDO.

Jako první z velkých podpůrných programů - a zatím jediný - odstartoval Modernizační fond. Kromě podpory fotovoltaiky už otevřel dotační výzvu pro teplárny, jimž má pomáhat s přechodem od uhlí směrem k čistším zdrojům energie.

Modernizační fond bude mít obrovskou palebnou sílu. Původně měl mít k dispozici 100 miliard korun. Protože do něj ale tečou peníze z prodeje emisních povolenek, které rychle zdražují, může se nakonec celková nabídka fondu blížit až ke 300 miliardám.

Souběh voleb se startem Národního plánu obnovy a plánovaným otevřením programů čerpajících z klasických evropských fondů není úplně šťastný.
Jiří Kvíz, generální ředitel Enovation

Pro teplárny už běží výzva, v níž se mohou hlásit o pět miliard korun na rekonstrukce nebo výměnu zdroje tepla. Zatím ale není možné z Modernizačního fondu hradit přestavbu uhelných kotelen na plynové, Evropská unie plyn jako náhradu uhlí nepodporuje, o změně postoje se jedná. V Česku jsou přitom alternativy pro teplárenství omezené.

Podle průzkumu Teplárenského sdružení je nyní v teplárnách připraveno celkem 31 projektů na spalování štěpky, většina investorů žádá o dotaci. Pokud by se ale projekty v tomto rozsahu uskutečnily, hrozí rabování českých lesů. A i kdyby se využily do krajnosti všechny zdroje biomasy v zemi, může to podle propočtů Teplárenského sdružení do roku 2030 pokrýt nejvýš 29 procent spotřeby tepla, přičemž odpady a další alternativní zdroje by zajistily sotva pětinu. Plyn má na konci dekády zajišťovat téměř polovinu produkce tepla, jiná náhrada za uhlí se v této chvíli nerýsuje.

Na přezbrojení z uhlí na čistší varianty teplárny potřebují přes 100 miliard korun, bez dotací je změna nereálná. Na stamiliardami napěchovaný Modernizační fond se ale spoléhat nedá. Narazila na to třeba Sokolovská uhelná, která si stavbu svých dvou plynových kotelen v Sokolově musí financovat sama. „Nezastírám, že mne to překvapilo,“ říká šéf Sokolovské Jaroslav Rokos.

Půjde o hodiny

Další velké dotační programy ještě nenaběhly. V případě Národního plánu obnovy určeného na pomoc ekonomikám zasaženým pandemickými uzávěrami se očekává spuštění letos na podzim. Celkem v něm bude 190 miliard.

„Vyhlášení výzev v oblasti energetiky se plánuje během listopadu s alokací jedna miliarda korun, vyhlášení výzev z elektromobility na přelomu roku a digitální podnik pravděpodobně po novém roce,“ sdělila Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva průmyslu, které Národní plán obnovy zaštiťuje.

Peníze z Národního plánu obnovy bude ve srovnání s dalšími dotačními programy potřeba vyčerpat nejrychleji.

„Kolem roku 2025 by se projekty měly chýlit ke konci. Je velká pravděpodobnost, že se programy podaří spustit včas a že se je podaří efektivně čerpat,“ doplnil dotační expert Kvíz.

Například zdroje na elektromobilitu ovšem můžou být vyčerpané v řádu hodin. Rozhodovat bude jedině bezchybnost podaných žádostí a rychlost podání.

Připomínky Bruselu

Zatímco Národní plán obnovy odstartuje podle Ministerstva průmyslu pravděpodobně ještě na podzim, u klasických evropských fondů není zatím dořešené ani připomínkování jednotlivých dotačních programů ze strany Evropské komise. Přitom jen z Fondu soudržnosti určeného na pomoc chudším zemím má Česko do roku 2027 k dispozici 550 miliard korun.

„V příštích týdnech a měsících bude pokračovat připomínkování návrhů jednotlivých programů ze strany Komise. Přesto kolegové na ministerstvech usilovně pracují na prvních výzvách v těch oblastech, kde panuje obecná shoda o zaměření investic,“ sdělil Vilém Frček, mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj. První dotační výzvy mají být podle MMR vyhlášené do konce roku.

Dotační experti ale nesdílejí optimismus ohledně otevření programů ještě letos. „Očekáváme, že výzvy budou vypsány až v polovině následujícího roku. Výzvy aktuálně leží v Bruselu a čekají na schválení,“ poznamenal Klika z BDO.

Pro Národní plán obnovy a klasické evropské fondy navíc platí, že uvolnění zdrojů je ze strany Bruselu podmíněné vyřešením střetu zájmů šéfa kabinetu Andreje Babiše (ANO). Ten se brání tím, že střet zájmů vyřešil vložením skupiny Agrofert do svěřenských fondů. Podle Evropské komise má však vliv na holding dál.

MMR ujišťuje, že peníze ohrožené nejsou. „Postupy pro nové programy jsou nyní metodicky nastavovány a ošetřena bude i oblast střetu zájmů. Ohroženy tak nejsou ani prostředky z nového programového období,“ uvedlo ministerstvo.

Navzdory blížícímu se startu nových dotačních programů dobíhá v souladu s unijními pravidly čerpání dotací ještě za minulé období let 2014-2020. Čistě ze zdrojů Evropské unie bylo k poslednímu srpnu proplaceno příjemcům 448 miliard korun. To představuje 68 procent z celého dotačního balíku na dané období. Z toho Česko zpětně požádalo Brusel o proplacení dotací za 401 miliard. Evropské dotace totiž fungují tak, že nejdříve žadatelům peníze vyplácí příslušný stát z vlastního rozpočtu a až následně částku proplatí Brusel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované