Hlavní obsah

Na okraji Přerova doložili archeologové osídlení prvními zemědělci z neolitu

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

11. 5. 15:29

Archeologové při výzkumu na ploše budoucího parkoviště v areálu přerovské nemocnice doložili osídlení prvními zemědělci z doby neolitu. Na místě našli například neolitickou keramiku nebo kusy kamenných nástrojů.

Článek

Za unikátní archeologové považují také drobnou zlatou keltskou minci. Hlavní plochu budoucího parkoviště v Dvořákově ulici odborníci zkoumali od konce loňského roku a tento týden ji předali stavbařům. Výzkum bude nyní pokračovat na okrajových částech.

„Průběžné výsledky záchranného archeologického výzkumu výrazně rozšiřují naše dosavadní znalosti o rozsahu a intenzitě osídlení této části města Přerova. Vzhledem k výhodné poloze nad řekou Bečvou, poblíž hrany staré říční terasy, tuto lokalitu v průběhu uplynulých tisíciletí naši předkové opakovaně vyhledávali,“ uvedl archeolog Zdeněk Schenk.

Osídlení oblasti prvními zemědělci z doby neolitu dokládají podle Schenka především fragmenty neolitické tenkostěnné a silnostěnné keramiky, jejichž charakteristická výzdoba umožňuje datovat neolitické sídliště zachycené v areálu přerovské nemocnice do mladšího, druhého stupně kultury s lineární keramikou (období 5600 až 5000/4900 př.n.l). „V tomto období zakládali první zemědělci své osady v prostoru bečevské části Moravské brány, což dokládají archeologické nálezy na katastrálních územích obcí Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Loučka, Předmostí, Prosenice, Sušice či Veselíčko,“ doplnil Schenk.

Z této doby archeologové zachránili na místě také několik kusů kamenné štípané industrie. Nástroje byly zhotoveny ze silicitu krakovsko-čenstochovské jury, jehož primární zdroje se nachází v oblasti jižního Polska.

Odborníci na místě objevili i stopy po keltském osídlení, které spadá do mladší doby železné - šlo o několik zlomků keltských nádob vytáčených na kruhu a zdobených svislými rýhami. „Prostřednictvím detektoru kovů se podařilo zachránit rovněž torzo bronzové spony, která sloužila jako spínadlo oděvu. Za unikátní lze považovat nález drobné keltské zlaté mince, v rámci Přerova představuje unikátní ojedinělý nález,“ doplnil Schenk.

Zkoumaná plocha skrývala také množství fragmentů keramických nádob z mladší doby hradištní. Jejich koncentrace v prostoru dnešního areálu nemocnice a v lokalitě „Za kapličkou“ podle odborníků naznačuje, že zde před 1000 lety stávala osada, která byla součástí vnějšího prstence sídlišť raně středověké sídelní aglomerace vznikající postupně kolem centrálního hradiště situovaného v prostoru dnešního přerovského Horního náměstí. Z novodobých kovových předmětů nalezených za pomoci detektorů kovů si na konto odborníci připsali také nález mosazného štítku s logem přerovské firmy Arnolda Friedricha, která ve městě působila v období Rakouska-Uherska na počátku 20. století.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované