Hlavní obsah

Nález runové kosti u Slovanů je přelomový, mohou ale přijít další

Foto: Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

11. 2. 21:41

Když studentka Alena Slámová na archeologické základně v Pohansku na Břeclavsku při mytí nálezů zahlédla na kosti málo zřetelné vrypy, ještě netušila, že se tím začínají přepisovat dějiny Slovanů.

Článek

„Na zvířecím žebru ze slovanského sídliště v lokalitě Lány jsou starogermánské runy z období kolem roku 600. Jde o přelomový nález, nejstarší doklad písma u Slovanů. A další mohou přijít,“ řekl Jiří Macháček, vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Archeologové z univerzity desítky let pracují na Pohansku, které bylo jedním z center Velkomoravské říše. Lokalitu mají dobře prozkoumanou, a tak se v posledních letech rozhlížejí po okolí a zabývají se také osídlením, které časově předcházelo Velké Moravě.

Lány jsou asi tři kilometry od Pohanska, a díky keramice pražského typu lze osídlení spojit se Slovany. Po příchodu do střední Evropy žili jako zemědělci v prostých podmínkách, často na březích a v nivách řek. „Postupně přicházeli do kontaktu s dalšími znalostmi a technologiemi a velmi rychle stoupali civilizačně nahoru. Nález ukazuje, že od začátku, co se tady objevili, měli velký zájem se učit, a že jedna z prvních věcí, se kterou přišli do kontaktu, bylo starogermánské písmo,“ řekl Macháček.

Po dokladech existence slovanského písma ještě před přijetím křesťanství a hlaholice pátraly generace archeologů a slavistů. Staroslověnský bulharský mnich Chrabr, který působil na přelomu 9. a 10. století, totiž zaznamenal, že Slované ještě jako pohané počítali a věštili „črtami a zářezy“. Runová kost by mohla Chrabrova slova potvrzovat. Jde zatím o první nález, který lze těžko zobecňovat. Mohou však přijít další.

„Ono to tak bývá - je to první vlaštovka. Další archeologové si teď budou čím dál více všímat potenciálních nálezů,“ uvedl Macháček. Archeologové také nejspíš zpětně prověří depozitáře, zda na zvířecích kostech, které tvoří značnou část nálezů z dávných lidských sídlišť, nejsou podobné nenápadné vrypy. Nové poznatky může přinést i samotná lokalita Lány, kde archeologové plánují dále pracovat.

Už nyní lze podle Macháčka hovořit o tom, že nález runové kosti vyvrací některé zjednodušené představy o stěhování národů. Germánští Langobardové nejspíš neopustili střední Evropu v jednom okamžiku a beze zbytku, aby pak mohli prázdné území osídlit Slované. Jejich populace se mohly prolínat, vzájemně ovlivňovat.

„Kontakty bezpochyby byly, je otázka, jaký měly charakter. Mohli žít mezi Slovany lidé germánského původu, kteří na žebro vyryli runy. Druhá možnost je, že Slované sami se učili od Germánů a přebírali jejich znalosti, ale každopádně museli být v kontaktu, to je zřejmé,“ řekl Macháček.

Více poznatků ke zrodu a formování raně středověkých národů by mohla přinést archeogenetika prostřednictvím analýz DNA z kosterních nálezů. „Snažíme se to rozplést, pochopit. Takový ten zjednodušený pohled, že masy se jako celek přesunovaly sem a tam, to je naivní,“ míní Macháček.

Jako u mnoha jiných významných objevů, také u runové kosti z Lán byla zapotřebí trocha štěstí. Kost se mezi mnoha dalšími nálezy při zpracování na základně dostala do rukou studentky s dobrým zrakem a dobrým úsudkem. Nejprve se jí zdálo, že jde jen o nějaké zářezy. „Pravděpodobnost, že by tam byly runy, byla mizivá. Že jsou to znaky, to si člověk v první fázi ani nepřipouštěl,“ uvedla Slámová.

Brzy se ukázalo, že jde o přelomový nález, přesto trvalo víc než tři roky, než jej vědci publikovali - chtěli mít naprostou jistotu, že jejich závěry jsou správné a že mohou právem mluvit o něčem mimořádném. Pro Macháčka jde zároveň o důkaz, že Slované mohou ještě v mnohém překvapit. „Archeologie je věda, které neustále přináší nové a nové objevy,“ uzavřel Macháček.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené