Hlavní obsah

Komentář: Dominik Feri prohrál. Hlavně sebe a svůj odkaz

Martin Čaban
Komentátor

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Dominik Feri u soudu v pozici obžalovaného.

Reklama

Někdejší mladá politická hvězda, někdejší vzor toho, jak se má dělat politika pro mladé, se při své obhajobě proti obviněním ze sexuálních deliktů zachoval jako nejposlednější z boomerů.

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Klišé o politických kometách, které s mocným efektem rychle zazáří a stejně rychle zhasnou, jako by bývalo vzniklo, jen aby bylo čím popsat kariéru Dominika Feriho.

Trest tří let vězení za dvě dokonaná znásilnění a jeden pokus pro někdejší hvězdu TOP 09 není pravomocný, ale je zásadním momentem v oné fázi zhasínání.

Tím spíš, že přichází v době, kdy se poslanci chystají debatovat o nové trestní definici znásilnění a sexualizované násilí se pozvolna, ale úspěšně prodírá do popředí mnoha veřejných debat díky tvrdé práci mnoha sdružení (Pod svícnem, Bez trestu, Konsent) i jednotlivců. Citlivost na toto téma především mezi mladou generací znatelně roste, prostředí sociálních sítí jím dost silně žije a polemiky kolem různých případů sexualizovaného násilí jsou často velmi ostré.

Právě v prostředí sociálních sítí se před lety zrodila i hvězda jménem Dominik Feri. Nikdy žádný politik před ním ani po něm – ne, ani Andrej Babiš – nedokázal se svým publikem pracovat v tomto paralelním vesmíru tak dokonale. Nejmladší městský radní a posléze nejmladší poslanec dokázal strhnout dospívající publikum, popisovat mu politiku jeho jazykem, vytahovat z ní jeho problémy a přes amplion sociálních sítí z nich dělat celostátní témata.

Jinými slovy Feri s vrozeným talentem dokázal to, o co se dnes mnozí starší politici velmi křečovitě snaží - přesvědčit lidi těsně kolem věkové hranice zisku volebního práva jednak o tom, že je politika může zajímat, a jednak že se může také zajímat o ně a o jejich témata.

No a pak to všechno zhaslo.

Politická kariéra Dominika Feriho fakticky skončila v květnu roku 2021, kdy světlo světa spatřila poctivá novinářská práce Apoleny Rychlíkové a Jakuba Zelenky na webu Deníku NAlarmu. Zhruba tři měsíce před volbami zmizela Feriho tvář z kampaně TOP 09 a Feriho jméno z kandidátní listiny pro parlamentní volby i ze seznamu členů strany.

I v této fázi ale snad ještě šlo zachránit něco z Feriho politického odkazu. Pokud by dokázal své jednání nahlédnout optikou sílících diskuzí o novém pohledu na sexualizované násilí, pokud by projevil cosi jako pokoru či lítost vůči svým obětem, pokud by i pod hrozbou trestu alespoň trochu dokázal zůstat tím, za koho se v debatách se studenty a při vystupování na sociálních sítích vydával.

Jistě, je to naivní představa. Feri logicky a legitimně zvolil variantu absolutní obrany, z níž mu kynula možnost odejít od soudu bez trestu. Bez uzardění začal zpochybňovat výpovědi obětí, zkraje využíval svůj vliv na sociálních sítích k roztleskávání vlastní podpory a snižování důvěryhodnosti žalujících žen – a také přiznejme, že sám si kvůli svému postavení politické celebrity užil na sítích své.

Argumenty Feriho obhajoby stály například na tom, že oběti si fotily usměvavé fotky na sociální sítě, takže asi nemohly zažívat trauma, případně provozovaly thajský box, takže by se jistě zvládly ubránit, kdyby jim Feriho aktivity bývaly byly nepříjemné. Do toho vstupoval Feriho přístup, který soud označil za „pohrdavý a neomalený“, což obžalovaný ilustroval hlasitým výsměchem, jímž doprovázel výpovědi obětí.

Stručně řečeno, někdejší mladá politická hvězda, idol mnoha mladých dospělých pomýšlejících na politickou kariéru, někdejší vzor toho, jak se má dělat politika pro mladé, se při své obhajobě proti obviněním ze sexuálních deliktů zachoval jako ten nejposlednější z boomerů.

Postavil svou obhajobu na fosilních předsudcích vůči sexualizovanému násilí, na tezích, které moderní nauka o obětech trestných činů nesčetněkrát vyvrátila, na paranoidních představách o organizované pomstě, na tvrzeních, která se nijak neliší od tvrzení násilníků o generaci nebo dvě starších.

Povzbudivou zprávou z ostře sledovaného soudního procesu je, že tato sestava argumentů při projednávání sexuálních trestných činů už alespoň občas nemusí stačit.

Právem obviněného je použít pro svou obhajobu jakékoli legální prostředky. Včetně pošlapání a absolutního zničení vlastní pečlivě budované image. A v případě Dominika Feriho také vlastního politického odkazu.

Reklama

Doporučované