Článek
V newsletteru Pod čarou popisuje každou sobotu Matouš Hrdina společenské trendy, které sice vídáme všude kolem sebe, ale v přílivu každodenního zpravodajství trochu zanikají mezi řádky. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Na konci minulého týdne podepsal Donald Trump nařízení, které umožňuje skupině převážně amerických investorů převzít kontrolu nad činností sociální sítě TikTok na území USA a tím platformu zbavit čínského vlivu. Rámcová dohoda prý byla uzavřena při nedávném jednání zástupců USA a Číny v Madridu. Podle Bílého domu má v rámci transakce získat americká softwarová firma Oracle také licencovanou kopii tiktokového algoritmu.
Přesné složení skupiny investorů, která by měla koupit americkou část TikToku, ještě není známo, ale kromě firmy Oracle a jejího spoluzakladatele Larryho Ellisona by mezi nimi měli být i vlivný mediální magnát Rupert Murdoch se synem Lachlanem, ředitel firmy Dell Michael Dell nebo fond vlastněný královskou rodinou z Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech.
Stávající majitel TikToku, společnost ByteDance, by si měla v nové americké verzi TikToku ponechat méně než 20% podíl. Dohoda má také zajistit, že data amerických uživatelů budou stejně jako dosud uchovávána v USA na serverech provozovaných Oracle.
Řada detailů stále není jasná. Trumpův dekret jen určuje základní právní kontury dohody a stanovuje čtyřměsíční lhůtu, ve které by investoři a ByteDance měli transakci dotáhnout. Podle Financial Times by měla být pro americkou verzi TikToku vytvořena separátní mobilní aplikace (která zároveň umožní, aby videa od amerických uživatelů viděli i lidé v jiných částech světa) a podle zdrojů BBC má být algoritmus znovu přetrénován na datech amerických uživatelů.
Právě kolem slavného tiktokového algoritmu panuje nejvíce zmatků. Z vyjádření Bílého domu by se mohlo zdát, že na licencování algoritmu pro americký TikTok panuje s čínskou stranou shoda, ale vývoz algoritmu byl až dosud pro Peking i ByteDance nepřijatelný a je otázkou, k čemu nakonec dojde – spekuluje se o tom, že si čínská vláda mohla s Američany za oplátku vyjednat nějaké velmi hodnotné protislužby, nebo (což bych považoval za pravděpodobné) bude do USA prodána jen jakási povrchní nápodoba.
Poslechněte si audioverzi newsletteru načtenou autorem.
Úspěch Tiktoku je totiž do velké míry postaven právě na algoritmu, který dokáže mimořádně přesně přizpůsobovat nabídku obsahu na míru podle zájmů každého uživatele – rychle to zjistí každý, kdo srovná fungování TikToku a např. Instagram Reels. Není pravděpodobné, že by se ByteDance tak lehce zbavil svého rodinného stříbra. Jenže pokud Američanům prodá jen „slupku“ TikToku, bude to asi totéž, jako kdybyste někomu prodali karlovarskou Becherovku bez tajného bylinného receptu a kupci poradili, ať si do kořalky namíchá koření, které najde doma v kuchyni.
Místo mezinárodního trhu jen vesnická sámoška
Plánovaná dohoda je vyvrcholením dlouhého procesu, který začal už v roce 2020 za Trumpova prvního prezidentského období. Trump tehdy začal tvrdit, že kvůli čínskému vlivu TikTok ohrožuje národní bezpečnost USA. Postupně se z toho stalo populární politické téma, které se řešilo i za Bidenovy éry. Kongres odhlasoval, že pokud se TikTok v USA nezbaví čínských majitelů, bude zakázán, k čemuž nakonec nakrátko došlo letos v lednu a od té doby Trump fungování TikToku umožňoval pomocí opakovaných odkladů.
Pokud k vydělení americké části TikToku skutečně dojde, bude to mít řadu přímých následků pro americké uživatele, ale především dalekosáhlé dopady na podobu a vývoj globálního internetu.
Začněme u lokálních změn. Zatím jde jen o více či méně podložené spekulace, ale odborníci varují, že může dojít k výraznému zhoršení kvality obsahu pro lokální uživatele – algoritmus se „zkazí“, ztratí schopnost přesného cílení podle specifických osobních zájmů, a pokud budou Američané částečně či zcela odstřiženi od obsahu z jiných zemí, TikTok také přijde o svou specifickou a velmi atraktivní „mezinárodní“ příchuť, která ho výrazně odlišuje od jiných platforem.
Do velké míry se může opakovat scénář, ke kterému došlo po převzetí Twitteru Elonem Muskem a jeho změně na síť X. Propad kvality obsahu, nedostatečná moderace, politizace platformy směrem ke krajní pravici a příliv botů tehdy způsobily masivní odchod uživatelů a lze důvodně předpokládat, že u amerického TikToku to dopadne podobně – Trumpovi by ostatně takový posun více než vyhovoval.
Nenápadná cenzura a koncentrace moci
Je potřeba mít na paměti, že převzetí TikToku není běžnou byznysovou transakcí, ale především výsledek sílících vnitrostátních i mezinárodních politických konfliktů. Hlavním argumentem pro vydělení americké části sítě byla obrana před čínským vlivem – který je jistě vážnou hrozbou, ale zatím převážně na teoretické rovině. Pro korektnost je také dobré zmínit, že TikTok je v Číně zakázán, není odtamtud ani řízen a firma ByteDance má z větší části mezinárodní vlastnickou strukturu.
Už delší dobu se také otevřeně hraje s dalšími geopolitickými argumenty – zejména po začátku války v Gaze začalo řadě amerických zákonodárců vadit, že TikTok na rozdíl od amerických platforem typu X či Instagramu ukazuje výrazně více propalestinského obsahu (nebo ho možná jen méně cenzuruje), a jistě není náhodou, že jeden z lídrů „nového“ TikToku Larry Ellison a jeho firma Oracle jsou výraznými podporovateli Izraele.
Ještě důležitější jsou ale vnitropolitické faktory. Nejen Trumpovi, ale i řadě dalších režimů a politiků po celém světě začalo docházet, že sociální sítě jsou nejen pro mladší generace zásadním prostorem politické komunikace a je více než užitečné je dostat pod přísnější kontrolu.
Značná část mediálního trhu v USA je už ovládána firmami a byznysmeny, kteří jsou buď přímo Trumpovi spojenci, nebo alespoň respektují jeho autoritu. Podporu či poslušnost už projevila i většina hlavních hráčů v Silicon Valley a převzetí TikToku tento proces konsolidace moci v informačním prostoru jen dál posiluje. Odborníci varují, že Trump v podstatě přihrál TikTok svým podporovatelům, ať už to je zmíněný Ellison, či Murdochovi, a protože sociální sítě zákon nevnímá stejně jako noviny či televizní stanice, jde také o šikovné obcházení amerických antimonopolních pravidel.
První a nejdůležitější obavou je možnost, že TikTok bude využit k šíření protrumpovského obsahu a opoziční hlasy na něm budou naopak upozaďovány (jako už se to celkem zjevně děje na síti X), ale tím rizika zdaleka nekončí.
David Karpf v povedené glose pro The Atlantic konstatuje, že řada Američanů byla natolik soustředěna na možné zahraniční nepřátelské vlivové operace, až zcela zapomněli, že mnohem přímější a bezprostřední hrozba se skrývá doma – jinými slovy, než začnete požadovat silnější státní kontrolu sítí kvůli ochraně před cizími mocnostmi, měli byste si dobře pojistit, že si na vás nebude vést složky vaše vlastní vláda a bezpečnostní sbory, což je momentálně pro protitrumpovské Američany násobně větší riziko než hypotetičtí čínští agenti.
Karpf dodává, že právě tiktokový algoritmus, který dokáže přesně vysledovat obskurní zájmy a sebemenší podobnosti mezi jednotlivými uživateli, může být snadno zneužit pro mapování politické opozice (nebo naopak vlastních příznivců pro kampaňové účely), a zmiňuje výroky Larryho Ellisona, který se před časem nechal slyšet, že dohled nad občany pomocí umělé inteligence je přece skvělá věc, protože se pak konečně všichni budou chovat slušně.
Vše se dál komplikuje tím, že Trumpův režim nemusí na rozdíl od Číny či Ruska svůj vliv v informačním prostoru uplatňovat hrubě a přímo. Když je kontrola realizována skrze poslušné soukromé firmy a spojence z řad technologických magnátů, jde o mnohem subtilnější proces, ve kterém není nutná žádná tvrdá cenzura – stačí například jen některým obsahům přidat na dosahu a jiným zas viditelnost ubrat.
Vůči soukromým společnostem, ke kterým jsou občané v pozici zákazníků, také v této konstelaci neexistují žádné funkční mechanismy odvolání a veřejné kontroly. Když si budete stěžovat, že vám něco na síti X nevoní, může Musk důvodně odvětit, ať jdete ke konkurenční platformě – jenže po převzetí TikToku už budou v USA všechny relevantní sociální sítě a platformy tak či onak pod vlivem Trumpova režimu.
Globální domino
Expert na tiktokovou politickou komunikaci Marcus Bösch ve svém newsletteru (který vřele doporučuji k odběru) doplňuje širší kontext. Podotýká, že Trump se sice proti Číně vymezuje, ale ve skutečnosti je jejím přičinlivým žákem. Pochopil, že k ovládnutí informačního prostoru nestačí kontrolovat jen klasická masmédia, ale především digitální platformy. Začíná proto také uplatňovat doktrínu tzv. info-nacionalismu, tedy uzavírání a dělení dosud globálního internetu do národních hranic.
Stačí se ostatně podívat na nedávné protesty v Nepálu. Když tamní vláda zakázala velké sociální sítě, vyšli mladí lidé do ulic, protože správně pochopili, že jde o autoritářský pokus o uzavření jediného svobodnějšího prostoru pro politickou komunikaci a kontrolu politiků. A je možné, že kdyby měli tamní politici všechny digitální platformy pod národní kontrolou, možná by mohli své čachry v klidu nerušeně provozovat dál.
Jedním z nejzásadnějších dopadů vydělení amerického TikToku může být spuštění globálního domina, kdy se pod tlakem okolností i další země pokusí o spoutání velkých platforem a vytvoření jejich lokálních verzí, aby se ubránily před vlivem mocných sousedů – ať už jde o Čínu nebo Trumpovy USA – a zároveň si upevnily domácí politickou kontrolu.
Že nejde jen o teoretickou obavu, ale reálné riziko, ukazuje aktuální dění v Austrálii (nikoliv náhodou domovině zmiňovaných Murdochových). Jen co byl oznámen plán na americké převzetí TikToku, nechal se jeden z tamních senátorů slyšet, že by bylo nejlepší, kdyby Austrálie z bezpečnostních důvodů opustila velký „čínský“ TikTok a přidala se k tomu „americkému“.
Lze předpokládat, že se tyto návrhy (ať už prostřednictvím amerického tlaku nebo z iniciativy lokálních Trumpových spojenců) objeví i v jiných koutech světa, a jde také odhadnout možnou odpověď – jiní australští experti namítli, že to ze zjevných důvodů není dobrý nápad, a proto by bylo ideální, kdyby si Austrálie také vydělila svůj vlastní národní TikTok…
Jde o typický příklad šikmé plochy či rozjetého vlaku, ze kterého se jen velmi obtížně vystupuje. Pokud se do porcování internetu pustí několik velkých hráčů, jen těžko lze udržovat původní otevřený a globální charakter sítí, a zejména v Evropě se tak blíží nepříjemná debata.
Její základní kontury jsem popisoval už letos v lednu – EU bude tlačena do rozhodnutí, jestli na svém území nechá fungovat americké platformy stejným způsobem jako v USA, nebo bude striktně trvat na dodržování vlastních pravidel a riskovat tak hněv a vydírání ze strany USA nebo stažení amerických firem.
Bohužel je možné, že nic jiného než vytvoření „vlastního lepšího internetu“ nám nezbyde, ale ani pak nebude vyhráno. Pořád je totiž potřeba dbát na to, abychom nedopadli stejně jako Američané a nepozorovaně se nevzdali dosavadních internetových svobod ve slepé víře, že naši politici to s námi myslí jen dobře a chtějí nás nezištně ochránit před cizími úklady.
Je celkem vypovídající, že řada amerických aktivistů a odborníků teď začala znovu skloňovat dříve vysmívanou myšlenku na vytvoření alternativy v podobě veřejných, tedy státních digitálních platforem. Často je v tomto kontextu citován mediální teoretik Joshua Citarella, který už v roce 2023 navrhoval, že by tyto státní platformy mohly fungovat stejně jako pošta – ta občanům také garantuje určité základní komunikační služby, lze ji transparentně kontrolovat a zároveň to nevylučuje možnost komerčních alternativ, tedy soukromých kurýrních firem.
Na první pohled to vypadá jako skok z bláta do louže – když vláda nepřímo ovlivňuje TikTok, proč by nemohla přímo kontrolovat např. státní obdobu Googlu? Podstatný rozdíl je ale právě v oné transparenci a alespoň zprostředkovaném veřejném dohledu, který teď na firmy typu Meta či X rozhodně nelze efektivně uplatňovat.
V USA je na to již pozdě, ale v Evropě pro podobné změny stále existuje prostor, navíc tu máme zkušenost s ještě užitečnější formou organizace, totiž veřejnoprávností. Pokud bychom měli k dispozici alternativní digitální platformy, které by fungovaly podobně jako veřejnoprávní televize či rozhlas, vyhnuli bychom se rizikům spojeným s přímou státní kontrolou a lépe zabránili zneužívání politické i korporátní moci v informačním prostoru.
Zkuste si ostatně představit, že by se Andrej Babiš místo snah o zestátnění ČT pokusil rovnou dostat Instagram do rukou Agrofertu, a hned je jasnější, proč je Trumpova partie okolo TikToku tak zásadní riziko a v čem by mohly být veřejnoprávní platformy přínosné.
Na celé věci je možná nejsmutnější fakt, že i když je teď na jakékoliv Trumpovy kroky upřena bedlivá pozornost americké veřejnosti i zbytku světa, převzetí TikToku kupodivu prochází bez větších protestů. Společnost na to byla předpřipravena prostřednictvím dlouhodobého strašení jistě reálným, ale často manipulativně rámovaným čínským vlivem, a ve hře je i řada dalších psychologických faktorů.
Smíření s větší státní kontrolou, deanonymizací a uzavíráním internetu podpořila i panika z údajných škodlivých vlivů smartphonů a sítí na mládež, a v neposlední řadě také celkové oprávněné zhnusení z upadajícího prostředí velkých sociálních sítí, jejichž majitelé kvůli své hrabivosti naprosto pohřbili původní utopické ideály o svobodné globální informační dálnici.
Byly to sice možná naivní sny, ale neměli bychom je úplně opouštět. Globální otevřený internet a jeho platformy totiž stále mohou fungovat podle rozumných pravidel, a všem to přinese mnohem větší užitek, než když ze strachu a pasivity připustíme, aby se pestrá mezinárodní náves rozdělila vysokými ploty na malé a zahnívající vesnické dvorky.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Pod čarou líbila, přihlaste se k odběru. Každou sobotu ho dostanete přímo do vašeho e-mailu, včetně tipů na další zajímavé čtení z českých i zahraničních médií.
