Hlavní obsah

„Nedáte, nemáte.“ Obálky s penězi jako vstupenka do domova seniorů

Nová reportáž ze série Ve stínu Slunečnice. (režie: Braňo Pažitka)Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

„Dali jsme 30 tisíc a babička byla do dvou dnů umístěná.“ Běžně se čeká pět let. Série Ve stínu Slunečnice o ostravském domově seniorů pokračuje novým tématem: nedostatková místa v sociálních zařízeních jako prostor pro úplatky.

Článek

Listopadová série reportáží týkajících se nevhodné péče části personálu o klienty Domova Slunečnice („Fuj, prase, zase smrdíš.“) vyvolala nebývalý zájem zodpovědných úřadů, včetně ostravského primátora a ministryně práce a sociálních věcí. Reagovalo na ni ale na padesát diváků a čtenářů, kteří v minulosti s tímto největším ostravským domovem seniorů měli své zkušenosti. Ty se netýkaly jen zacházení se starými lidmi, ale i způsobu, jak se k „nedostatkovému místu“ v domově pro seniory dostat.

„Je to veřejné tajemství“

Někteří z nich své příběhy vypověděli i při natáčení dalších dvou dílů Ve stínu Slunečnice. První z nich si pusťte ve videu umístěném nahoře.

„Byl obrovský problém umístit babičku do nějakého takového sociálního zařízení,“ popisuje Jana S., jejíž pravou identitu redakce Seznam Zpráv zná. „Dozvěděli jsme se - je to asi veřejné tajemství - že se tam není možné dostat než menší úplatou pro pana ředitele. Moje maminka tam přišla s částkou 30 tisíc korun, kterou pan ředitel přebral. Bez jakéhokoliv dokladu.“

Od roku 2017, kdy rodina Jany S. umístila babičku do Slunečnice, ona sama podle svých slov mluvila s dalšími dvěma lidmi v Ostravě, kteří popsali stejnou zkušenost: „Třicet až padesát tisíc.“

„Ptala jsem se, kdo bere...“

Podobné případy popsali reportérům Seznam Zpráv i další lidé, někteří z nich vypovídají v reportáži. Jako například Iveta M., která v zoufalství, že nemůže sehnat místo pro nemohoucí babičku, nabídla rovnou sto tisíc korun.

„Zjišťovala jsem možnosti umístění v Moravskoslezském kraji, ptala jsem se známých, který ředitel, ředitelka bere… A doslechla jsem se, že musím jít za ředitelem Baranem,“ popisuje ostravskou legendu, jež se váže k největšímu ostravskému domovu seniorů, který má už dvacet let stejného ředitele.

Ten popírá, že by peníze přijímal. Na rozdíl od listopadových reportáží, kdy špatné zacházení se seniory nechtěl oficiálně několik měsíců komentovat, ovšem tentokrát s reportéry Seznam Zpráv ochotně mluvil.

Od listopadových reportáží se ostatně ve Slunečnici leccos změnilo. Odešla vrchní sestra Hana Krejčí, jež byla zodpovědná za personál, domov opustila i jedna z pečovatelek, na kterou byly největší stížnosti, další byla přeřazena na jiné oddělení.

Ředitel: Ano, chodí. A já je vždycky vyženu

Ředitel Radek Baran dostal od vedení města Ostravy jakousi podmínku: zlepšit do několika měsíců poměry v domově tak, aby zaměstnanci v tak velké míře jako dosud (40 procent) nepociťovali syndrom vyhoření či špatnou organizaci v domově a nedostatečnou komunikaci s nadřízenými.

Na informace o penězích jako vstupence do domova řekl: „Nevěřím tomu. S nabídkou ti lidé chodí a já jsem vždycky řekl, že to nemohu udělat.“

Při opakovaných dotazech pak dodal: „Nic dopředu neslibuji, vyženu je a říkám, až po třech měsících můžou zaplatit sponzorský dar.“ Sponzorský dar ale podle něj nikdy neovlivnil rychlost přijetí klienta do domova.

460 žadatelů, 80 míst ročně

O umístění do Slunečnice v současné době žádá kolem 460 lidí, ročně je možné jich přijmout kolem osmdesáti.

Primátor Ostravy Tomáš Macura při natáčení reportáže sám zmínil nedovolenou možnost ovlivnit pořadník penězi, ale rovnou dodal: „Nemám žádný důkaz a domnívám se, že se to neděje. Vím, že tím směrem šla také jedna hypotéza ve vztahu k panu řediteli Baranovi. Vyloučit na tisíc procent to nemohu. Všude, kde poptávka převyšuje nabídku, ať jde o jakoukoliv službu, tak se vytváří prostor pro jednání, které není slučitelné s desaterem.“

Radek Baran, který od listopadové série reportáží o nevhodném chování části personálu k některým klientům změnil mediální strategii, nyní ochotně odpovídal na všechny dotazy. A jak řekl, doufá, že přesvědčí primátora, že má na svém místě, na kterém je už 20 let, zůstat: „Myslím, že mám jeho důvěru. On mi jednoznačně řekl, že jestli dojde k něčemu vážnému, tak mě odvolá.“

Jaké další situace popisovali svědci při natáčení reportáže? Uvědomují si, že trestného jednání se dopouští i ten, kdo peníze za získání nějaké protislužby zaplatí? A kdo je schopen tento korupční systém prolomit? I to uvidíte v úvodní reportáži.

Během dnešního dne pak přineseme rozhovor s ředitelem Radkem Baranem, který se bude týkat rovněž situace ve Slunečnici ohledně současné koronavirové epidemie. Zítra ráno vám nabídneme i druhou reportáž.

Reklama

Doporučované