Hlavní obsah

Nejdůležitější ochrana před šířením viru v Česku nefunguje

Foto: vlada.cz

V červnu Babiš děkoval armádním medikům za pomoc v chytré karanténě. Ta ale dodnes v praxi nefunguje.

Reklama

24. 7. 8:00

Měla to být jedna z hlavních zbraní státu v boji proti šířícímu se koronaviru. Jenže jak zjistily Seznam Zprávy, krajské hygieny data z chytré karantény téměř nevyužívají. Premiér přesto opakuje, že chytrá karanténa funguje.

Článek

Ministerstvo zdravotnictví v květnu formálně převzalo systém takzvané chytré karantény, který pro něj během jarních měsíců epidemie vyvinuli počítačoví experti a programátoři sdružení v neformální skupině COVID19CZ.

Díky několika technologickým platformám tento systém umožňuje rychlé a přesné dohledání lidí, kteří by mohli být nakaženi koronavirem. A proto není divu, že i premiér Andrej Babiš v médiích opakovaně říkal, že chytrá karanténa je v časech koronavirové pandemie nejdůležitějším projektem, který stát chystá.

Po dalších téměř dvou měsících, kdy opět epidemie nabírá na dynamice a počet nových případů nákazy roste po stovkách denně, je však zřejmé, že projekt chytré karantény tak, jak ho připravili tvůrci, nabízené možnosti téměř nevyužívá.

Situaci s chytrou karanténou tento týden popisoval server neovlivni.cz, který ji dokonce označuje za „velký státní podvod“. „Chytrá karanténa absolutně nefunguje a již použití slova chytrá u toho, co se děje, by mělo být trestné. Lidé se dozvídají výsledky testů pozdě, a mnozí tak zbytečně žijí ve stresu a mnozí tak zbytečně sedí v karanténě,“ cituje zmíněný deník mimo jiné prohlášení svazku obcí na Karvinsku, tedy obcí z regionu, kde je to nyní s koronavirem nejhorší.

A přece se premiér Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch projektem chytré karantény i v těchto dnech zaklínají.

Cílem chytré karantény totiž bylo pomocí polohových dat z mobilů (například v aplikaci Mapy.cz) a dat z platebních karet rychle zjistit, kdo přišel do kontaktu s nakaženými.

„Máme s ministerstvem uzavřenou písemnou smlouvu, podle které by se měli epidemiologové v telefonním hovoru s pozitivně testovaným člověkem zeptat na aplikaci Mapy.cz. Pokud nemocný používá Mapy.cz, nadiktuje epidemiologovi své ID aplikace,“ popisuje Seznam Zprávám šéf týmu Mapy.cz Martin Jeřábek.

Právě pomocí ID aplikace může pracovník hygieny zkontrolovat polohovou historii nemocného a porovnat ji s historií polohy ostatních uživatelů.

Podle zjištění Seznam Zpráv však hygienici na krajských správách využívají takové možnosti a možnosti dalších aplikací minimálně. Lze napsat, že skoro vůbec.

Martin Jeřábek z týmu Mapy.cz totiž říká, že za poslední dva měsíce nebyla využita jejich pomoc a aplikace stále čeká na využití z krajských hygienických stanic.

Nevyužíváme, řekly hygieničky

Podobně je to s aplikací eRouška, která sbírá kontakty prostřednictvím technologie Bluetooth. I ta ale zatím téměř nefunguje a data od ní nebyla krajskými hygienickými stanicemi požadována.

To Seznam Zprávám potvrdila ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová. Problémem podle ní zůstává také malý počet lidí, kteří si aplikaci stáhli.

„eRouška byla jedním z podbodů, jakým způsobem se dopracovat k informacím, ale protože ji používá jedno procento obyvatelstva, je nám to k ničemu. Nevyužíváme ji, ani to napojení nemáme,“ řekla Jágrová.

Totéž potvrzuje mluvčí středočeské hygieny Dana Šalamounová. „V praxi jsme tuto variantu ještě nevyužili, žádný z pacientů tuto aplikaci dosud nepoužíval,“ uvedla.

A když se zeptáte Zdeňky Jágrové, jak to s využitím technologií v práci hygieniků vypadá, říká: „Pomalými krůčky snad spějeme k úspěšnému cíli, že všichni naplno budou využívat počítače a další technologie.“

O čem mluvil Babiš?

Ještě ve středu premiér Andrej Babiš přitom na tiskové konferenci veřejně tvrdil, že systém chytré karantény funguje.

„Hygiena to řeší a tvrdí, že to má pod kontrolou,“ odpovídal na otázku, co říká stále rostoucím číslům nových případů a nemocných s covidem. „Vytrasovali páteční diskotéku v Praze, takže to funguje,“ řekl premiér s připomínkou známého případu, kdy se v Praze z nočního klubu roznesla nákaza mezi desítky lidí.

Výše citované vyjádření pražské hygieničky Jágrové však naznačuje, že ke trasování se technologie chytré karantény příliš nevyužívaly.

A kdyby Babiš mluvil o podobném případu například z Liberce, kde museli tento týden kvůli rostoucímu počtu nakažených zavést povinně roušky v nemocnicích a sociálních zařízeních, uvedl by veřejnost v omyl zase.

„Postupujeme pořád stejně jako při jakékoliv jiné epidemii. Děláme to tedy stále stejně a vystačíme si s telefonickým rozhovorem,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí liberecké hygieny Zuzana Balašová.

Dále pak popsala, jak i nyní trasování v reálu vypadá: nejprve zavolají nakaženému, ten jim do druhého dne pošle seznam lidí, s kterými přišel do kontaktu. Ty následně hygiena opět telefonicky kontaktuje a zjišťuje, s kým dalším přišli do styku.

Vedle zmíněných aplikací Mapy.cz či eRouška.cz to dopadlo stejně i s údaji z platebních karet a od mobilních operátorů, které měly být také využity ke zjišťování, kde se potenciálně nakažení pohybovali.

„Žádost o informace od bank k trasování hygiena nepodala ani jednou. O informace z aplikace eRouška také nikdo zatím nepožádal, to stejné platí u aplikace Mapy.cz. Jenom v pár stovkách případů hygiena použila data od mobilních operátorů,“ řekl Seznam Zprávám Michal Bláha, technologický expert a zakladatel portálu Hlídač státu.

„Měsíc a půl to vlastně nefunguje a zhoršuje se to, protože stát není schopen projekt rozjet a ministerstvo si nevyžádalo téměř žádná data,“ doplnil.

Právě na základě dat od mobilních operátorů stojí takzvané vzpomínkové mapy. „Ano, jednou z možností systému je i možnost použít vzpomínkovou mapu, ale s tou nepracujeme,“ řekla mluvčí liberecké hygieny Balašová.

Trasování není účinné

I když Andrej Babiš chválil ve zmíněném případě pražského nočního podniku, jak hygienici dokázali dotčené vytrasovat, data nezávislé studie, kterou vytvořili vědci z institutu CERGE-E, ukazují přesný opak.

Trasování není bez užívání technologií tak účinné.

Studie ukazuje, že od 29. 5. do 25. 6. každý nakažený vyvolal v průměru karanténu u 1,2 osoby během následujících čtyř dnů. Po zhoršení situace na Karvinsku došlo k větší intenzitě trasování, i tak z toho podle spoluautora datové studie Jakuba Steinera lze vyvodit, že trasování zřejmě končí u nejbližšího rodinného příslušníka.

Bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula připomíná, že trasování je dnes velmi složité, když se rozvolnila přísná omezení pohybu zkraje jarní vlny epidemie.

„Dříve, když tady byl zámek, se lidé s nikým téměř nestýkali, takže bylo poměrně jednoduché říci: Potkal jsem se s těmito třemi lidmi a dva z nich jsem schopen označit, protože na ně mám kontakt,“ řekl Seznam Zprávám. „Teď, když mám kontaktů třeba šedesát nebo sto, je nesmírně komplikované je zjišťovat,“ doplnil.

Seznam Zprávy se ptaly Ministerstva zdravotnictví, proč hygienické stanice nevyužívají nástroje chytré karantény, ale úřad ministra Vojtěcha na to neumí odpovědět nebo si dosud nenašel čas odpověď vypracovat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené