Článek
Za nynější situace, kdy mezi Varšavou a Kyjevem opět stoupá napětí kvůli vzájemným historickým křivdám, Waszczykowski váhá, zda má doporučit polskému prezidentovi návštěvu na Ukrajině. Ta se má uskutečnit příští měsíc.
„Uvědomujeme si, jak důležitá je pro nás Ukrajina geopoliticky, ale Ukrajinci, kteří vědí o významu svého státu pro naši bezpečnost, si myslí, že v takovém případě mají do pozadí ustoupit otázky, zejména historické, na něž máme odlišný názor,” vysvětlil šéf polské diplomacie „odlišné koncepce usmíření” v obou státech.
„Momentálně spouštíme mechanismy, které nedovolí vjet do Polska lidem, již zastávají krajně protipolská stanoviska,” upozornil Waszczykowski. Východním sousedům vzkázal, že se do Polska nepodívají nejen nacionalisté „ostentativně nosící uniformy (nacistické divize) SS Galizien”, ale i ukrajinští představitelé, kteří brání exhumacím Poláků, zmasakrovaných za druhé světové války ukrajinskými nacionalisty, nebo opravě polských kostelů na západě Ukrajiny.
„Pomsta režimu na obyčejných lidech”. 800 Poláků půjde před soud kvůli protivládním protestům
„Banderovcům vstup zakázán,” vyložil si ministrova slova server Fronda.pl v narážce na vůdce ukrajinských nacionalistů Stepana Banderu, který je doma uctíván jako hrdina, ale ukrajinští sousedé jej označují za přisluhovače nacistického Německa za druhé světové války.
I přes polskou podporu samostatné Ukrajiny, která se dokáže postavit Rusku, napětí mezi Polskem a Ukrajinou se poslední dva roky začalo vyostřovat. Děje se tak od té doby, co polská strana Právo a spravedlnost přišla k moci.
Polští poslanci letos v létě označili vyvraždění zhruba 100 tisíc Poláků ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války na západoukrajinské Volyni za genocidu. Kyjev nad tím vyjádřil politování. V předchozích letech Poláci používali výraz „etnické čistky”. Poláci tehdy také zabili řadu Ukrajinců. Odhady se pohybují od několika tisíc až po 20 tisíc ukrajinských obětí.
