Hlavní obsah

Neshody v EU: Macron chce předsedu komise volit jinak než Merkelová

Macron s Merkelovou se neshodli o volbě nového předsedy Evropské komise. (Video: Šimon Trantina, Reuters)

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se rozcházejí v názorech na to, jak a kdo by měl nahradit končícího předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Ve svých vyjádřeních se neshodli při neformálním summitu věnovanému diskusím o kandidátech na nejvyšší unijní posty.

Článek

Prezidenti a premiéři 28 zemí v Bruselu absolvovali debatu o tom, kdo by měl od listopadu nahradit Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise. Neformální summit svolal předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk krátce po evropských volbách, které skončily v neděli. Již před koncem jednodenního summitu se však ve způsobu volby předsedy komise a potenciálních návrzích Merkelová s Macronem rozešli.

Budoucího šéfa komise musí schválit europarlament. Stejně jako v roce 2014 je i nyní významná část europarlamentní politické scény přesvědčena, že ji to opravňuje ovlivnit i to, koho se summit – tedy prezidenti a premiéři – parlamentu rozhodne ke schválení vůbec předložit.

Právě to je jádrem systému vedoucích kandidátů, pro který se vžilo německé označení „spitzenkandidat“. Už před pěti lety se dvě frakce, které měly v EP před i po tehdejších volbách dostatečnou většinu, dohodly, že jejich podporu nedostane nikdo jiný než právě spitzenkandidát nominovaný tou vítěznou z nich. Na tomto principu byl zvolen před pěti lety právě Jean-Claude Juncker.

„Podporuji a přikláním se k Manfredu Weberovi, všichni to ale necítí stejně. Přesto je systém spitzenkandidátů velmi důležitý,“ odůvodnila svůj postoj při summitu Merkelová

Strana, která princip vedoucího kandidáta zcela odmítá, má nejvýraznějšího představitele ve francouzském prezidentu Emmanuelu Macronovi. Ten uvedl několik jmen podle něj vhodných osob do čela komise – vyjednavače pro brexit Michela Barniera, Timmermanse i dánskou komisařku pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou, ale Webera vynechal. V europarlamentu má Macron spojence v liberální frakci ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu), která se chce spojit s jeho hnutím Obroda.

Podle Macrona – i některých dalších premiérů a prezidentů – má ale nyní před debatou o jménech přednost diskuse o tom, co by měla budoucí komise dělat. Hovoří se o ochraně klimatu, hospodářství a sociální oblasti i o bezpečnosti. Teprve poté, až se tyto okruhy ujasní, by prý měl být nalezen vhodný kandidát.

„Nechci vést debatu o jménech. Chci se bavit o projektech, prioritách a kritériích,“ řekl novinářům v Bruselu prezident.

Součástí diskuse, kterou chce mít šéf Evropské rady Donald Tusk uzavřenou na řádném červnovém summitu, jsou také posty v čele unijní diplomacie, ve vedení Evropské centrální banky, funkce předsedy samotného europarlamentu a také před koncem roku i Tuskovo vlastní místo.

Doporučujeme