Hlavní obsah

NKÚ: Výdaje ČSSZ na správu pojistného v letech 2015-18 nebyly efektivní

Foto: Seznam Zprávy

Nejvyšší kontrolní úřad

Reklama

28. 6. 8:31

ČSSZ ve sledovaných letech vybrala na pojistném téměř 1,8 bilionu korun, přičemž pojistné představovalo třetinu příjmů státního rozpočtu.

Článek

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vynaložila v letech 2015 až 2018 na správu pojistného 7,6 miliardy korun, nicméně ministerstvo práce a sociálních věcí ani samotná správa tyto výdaje ani postupy výběru pojistného nesledovaly a neupravovaly tak, aby byly co nejefektivnější. Vyplynulo to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj ale zjištěné nedostatky neměly významný dopad na výběr pojistného a úřad mimo jiné doporučil ČSSZ, aby zvýšila efektivnost výběru pojistného a souvisejících činností a cílila kontroly u zaměstnavatelů hlavně na subjekty, které neplní zákonné povinnosti.

ČSSZ ve sledovaných letech vybrala na pojistném téměř 1,8 bilionu korun, přičemž pojistné představovalo třetinu příjmů státního rozpočtu. Podle NKÚ má správa sociálního zabezpečení ale problémy ve dvou klíčových činnostech, a to při vyměřování pojistného osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a při kontrole u zaměstnavatelů.

Kontrolní úřad uvedl, že každoroční kontroly zaměstnavatelů ze strany ČSSZ byly plošné, nikoli cílené. Správa podle něj plánovala kontroly tak, aby prověřila každého zaměstnavatele jednou za tři roky a nezaměřovala se na rizikové zaměstnavatele, kteří neplní zákonné povinnosti nebo u kterých při předchozí kontrole zjistila vážné nedostatky. „Takto nastavený systém vedl k tomu, že 76,6 procenta kontrol nezjistilo jakýkoliv nedostatek. Plošné kontroly navíc neměly ani preventivní efekt,“ uvedl NKÚ. Při vymáhání pohledávek ČSSZ vybrala podle NKÚ v průměru 52 procent vymáhaného finančního objemu. V letech 2015 až 2018 představovaly vymáhané pohledávky 38 miliard korun.

NKÚ rovněž zjistil, že ČSSZ neřešila, jak jsou zaměstnanci zabývající se správou pojistného vytíženi. Přitom mezi jednotlivými okresními správami sociálního zabezpečení byl v zátěži zaměstnanců, kteří dělají na stejné pozici a stejnou práci, výrazný rozdíl. Například při vymáhání pohledávek v jedné okresní správě prováděl zaměstnanec více než trojnásobek úkonů než jeho kolega v jiné okresní správě, uvedl úřad.

Za problém označil i vyšší administrativní náročnost správy pojistného, kterou se ČSSZ podle úřadu také nezabývala. Důvodem administrativní náročnosti je podle kontrolorů například to, že agenda důchodového pojištění OSVČ se dělá v lokálních počítačových aplikacích u jednotlivých okresních správ, které nejsou propojeny, a spisovou dokumentaci zaměstnavatelů musí vést okresní správy podle metodického pokynu ČSSZ v listinné podobě. Pokud tedy zaměstnavatel změní sídlo, předávají si okresní správy jeho dokumenty mezi sebou fyzicky, konstatoval NKÚ.

„V letech 2016 až 2018 se sice podařilo zvýšit efektivitu výdajů vynaložených na správu pojistného, ale jen díky tomu, že příjmy z pojistného rostly rychleji než výdaje na jeho správu. V letech 2015 až 2018 vzrostla výše pojistného o 21 procent na jednoho plátce,“ doplnil kontrolní úřad.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované