Hlavní obsah

Nová televizní krize 20 let poté: Jen dnes se za ČT demonstruje v autech

Foto: ČTK

Demonstrace v čase epidemie: lidé v zaparkovaných autech demonstrují na obranu nezávislosti ČT na Kavčích horách.

Reklama

17. 11. 2020 14:30

Organizátoři protestu před budovou České televize hovoří o ohrožení svobody a nezávislosti veřejnoprávního média. Padají podobná slova jako v roce 2000.

Článek

V plejádě akcí, které se dnes konají u příležitosti výročí sametové revoluce, jedna poněkud vybočuje. Týká se totiž daleko více aktuálního dění než jen vzpomínek na minulost. Přitom ale pořadatelé hovoří o tom, že jim jde rovněž o uchování hodnot vybojovaných v roce 1989. A to o svobodu a nezávislost médií.

Před hlavní vchod do budovy České televize byla na odpoledne svolána demonstrace na obranu nezávislosti ČT a dalších veřejnoprávních médií. Kvůli hygienickým opatřením účastníci vyjádří své postoje ze zaparkovaných automobilů. Akci organizují iniciativy „Vraťte nám stát!“ a „Svobodu médiím!“ s podporou „Milionu chvilek pro demokracii“.

Ty ve svém prohlášení hovoří o tom, že se v posledních týdnech a měsících stupňují pokusy o omezení nezávislosti České televize. Kritika je namířena hlavně vůči Radě ČT pracující v novém složení. Ve své většině jde teď tvrdě po krku televiznímu managementu v čele s dlouholetým generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Ale i proti některým „problematickým“ televizním novinářům.

Podobné kulisy jako v roce 2000

Za poslední varovnou ukázku „zvůle“ radních organizátoři protestu označují odvolání Dozorčí komise České televize, k němuž došlo 11. listopadu, a to prý bez věcného zdůvodnění a zjevně i v rozporu se zákonem.

„V době, kdy se má rozhodovat o rozpočtu ČT pro příští rok, lze odvolání klíčového odborného orgánu považovat za pokus o vyvolání chaosu a nestability. Obáváme se, že pokusy o destrukci současných struktur ČT a její následné ovládnutí budou dále pokračovat,“ uvádějí organizátoři dnešního protestu.

Celá situace začíná nápadně připomínat události přesně před 20 lety, z přelomu let 2000 a 2001. Tehdy obdobné dlouhodobé spory vyvrcholily instalací nového generálního ředitele, poté velkou televizní stávkou i masovými demonstracemi.

+2

Příchod muže s vazbami na ODS

Generálním ředitelem byl až do inkriminovaných událostí Dušan Chmelíček. I tehdejší Rada ČT byla s jeho prací dlouho nespokojena a výtky (tak jako dnes) směřovaly hlavně k hospodaření televize. Radě se mimo jiné nelíbil návrhu rozpočtu na rok 2001, který počítal s použitím rezerv ve výši téměř půl miliardy korun ke krytí rozpočtového schodku.

12. prosince 2000 byl Chmelíček radními odvolán a osm dnů poté byl v překotném tempu vybrán nový generální ředitel Jiří Hodač, někdejší ředitel televizního zpravodajství.

Radním přitom stačil jediný den, aby ho vybrali z celkem 33 přihlášených uchazečů. Hodač byl vnímán jako člověk spjatý s tehdejší Klausovou ODS, jednající už předtím v televizi údajně v jejím zájmu. Tudíž měl být napojený na jednu ze dvou stran, která (vedle Zemanovy ČSSD) skrze takzvanou opoziční smlouvu tehdy plně ovládala stát.

Způsob výběru nového ředitele i Hodačovo jméno způsobily poprask uvnitř i vně televize. Výrazně proti novému řediteli se postavili pracovníci televizního zpravodajství.

Již v den volby v České televizi vznikl krizový výbor a v dalších dnech se situace vyhrotila. A to, když si Hodač jako ředitelku zpravodajství přivedl bývalou moderátorku Janu Bobošíkovou, taktéž s vazbami na ODS a Václava Klause. Spory nového managementu se zaměstnanci vygradovaly do té míry, že televize začala produkovat dvoje zpravodajství. Jedno přes pozemní vysílání šířila se svým týmem z náhradních prostor Bobošíková (získalo přezdívku Bobovize), druhé přes satelitní a kabelové vysílání původní zpravodajský tým.

Protest přerostl v regulérní stávku, přičemž televizní krize se mezitím i výrazně zpolitizovala. Šlo tak i o konfrontaci mezi mocenským kartelem ČSSD-ODS s opoziční Čtyřkoalicí. Ale neexistovala úplně jednoznačná dělicí čára, protože třeba část sociálních demokratů kolem Petry Buzkové stála na straně vzbouřenců.

Politici ve spacácích s novináři

Zástupci Čtyřkoalice se na podporu stávkujících rozhodli v budově zpravodajství ČT i přenocovat ve spacáku, což dodnes protistrana též vnímá jako bezprecedentní politické zasahování do dění v televizi.

„Ano, tehdy jsem tam jednu noc strávil, byl to celkově lítý a těžký boj a nebýt občanů, kteří chodili pravidelně před Českou televizi demonstrovat, tak jsme to nikdy nevyhráli,“ vzpomíná pro Seznam Zprávy někdejší disident Jan Ruml, který byl v inkriminované době za Čtyřkoalici senátorem.

Vlna občanských protestů vyvrcholila 3. ledna 2001, kdy se na Václavském náměstí sešlo odhadem 100 tisíc lidí. Hodač tlak dlouho nevydržel. 4. ledna utrpěl kolaps a byl hospitalizován v nemocnici. O týden později ze zdravotních důvodů rezignoval, jeho zastupováním byla pověřena Věra Valterová.

Celá krize skončila až 9. února, kdy byl při mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny do funkce prozatímního ředitele ČT zvolen Jiří Balvín. Ten následně odvolal členy managementu jmenované Hodačem a provedl kroky k ukončení stávky a ke stabilizaci situace.

+8

Obavy z reakce lidí

I současní radní se vesměs opírají o vládní moc, tentokrát v čele s hnutím ANO. Ale mnozí i o podporu KSČM či SPD. Alespoň tak byla interpretována tajná volba z letošního května, kdy bylo zvoleno trio radních, které budí největší kontroverze: ekonomka Hana Lipovská, moderátor Lubomír „Xaver“ Veselý a publicista Pavel Matocha.

Právě oni také hráli prim při nynějším odvolání Dozorčí komise ČT, která má klíčovou roli v kontrole hospodaření televize. Komise byla hlasy celkem deseti radních „odstřelena“ hlavně v souvislosti se spory o ceny pozemků pod ostravským televizním studiem.

Radní nechtěli (oproti názoru Dozorčí komise) dát svolení k odkupu nabízeného pozemku ve vlastnictví soukromé osoby, když je požadovaná cena výrazně vyšší, než je cena odhadní. Předkupní právo vyprší 19. listopadu.

Například radní Matocha mluví o totálním selhání Dozorčí komise. „Tento poradní orgán opakovaně odbyl projednání a analýzu nákupu a následnou směnu pozemků pod ostravským studiem a doporučil radě schválit usnesení o souhlasu s nákupem pozemku pod ním za cenu vysoce převyšující znalecký posudek, což by mohlo členům rady přivodit trestní stíhání,“ poukázal k celému případu.

Zda celý spor vygraduje tak jako v roce 2000, napoví až následující týdny. Z opozice zní názor, že konečným cílem je odvolat generálního ředitele a získat nad televizí politickou kontrolu. Podobně jako v Polsku či Maďarsku.

I ve vládním hnutí ANO si ale uvědomují, že může jít o hru s ohněm. Právě kvůli historické zkušenosti. „Nechceme odvolávat pana Dvořáka, byli bychom sami proti sobě, nechceme mít zase lidi v ulicích,“ uvedl před časem mimo záznam pro Seznam Zprávy jeden z čelních představitelů Babišova hnutí.

Každopádně i někteří aktéři první televizní krize si paralely všímají. „Jsem tím vývojem opravdu znepokojen. Jsme ve stejné situaci jako před 20 lety,“ je si jistý dnes už bývalý politik Jan Ruml. A čeká, že nastane o televizi znovu tvrdý boj, který podle něj asi neskončí dříve než budou za rok další volby.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované