Hlavní obsah

Nové varování: Klimatická změna může připravit Česko o sníh i pšenici

Foto: ČTK

„Do budoucna by se u nás mohla pšenice stát nerentabilní. Dopadů na zemědělství ale bude podstatně více,“ varuje vědec Pavel Zahradníček.

Reklama

16. 8. 11:48

Projevy globálního oteplování budou stále vážnější i v Česku. Místo sněhu bude v zimě pršet, ve městech bude intenzivní horko a zásadní dopad bude mít klimatická změna také na zemědělství.

Článek

„Hrozí nám jak extrémní sucha, tak extrémní deště,“ uvedl Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Převádí tak do českého kontextu novou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu. Ta konstatuje, že zemská atmosféra obsahuje nejvíc oxidu uhličitého za poslední nejméně dva miliony let. Projevy globálního oteplování budou stále vážnější. Proto je třeba razantně snížit emise všech skleníkových plynů.

Dopad klimatické krize na Česko bude zásadní. Mění se četnost a hlavně intenzita jak extrémního sucha, tak i povodní. Za posledních 24 let zažila Česká republika asi 19 větších hydrometeorologických extrémů. Z toho bylo jedenáct let sucho, osm let přineslo naopak povodně. Roky 2013, 2014 a 2020 zaznamenaly oba dva tyto projevy současně. „Právě minulý rok měl extrémní sucho v dubnu a v červnu nastaly povodně s devíti lidskými oběťmi,“ připomněl Pavel Zahradníček.

Sucha v letech 2015 až 2020 byla podle něj největší za posledních 500 až 2 000 let. A zároveň bylo nejvíce povodní. V dubnu až červnu, tedy v období důležitém pro zemědělské práce, statisticky významně klesají srážky. Naopak v letních měsících rostou intenzivní deště.

Nejvýrazněji se ale bude měnit zimní sezona, což středoevropské krajině přinese více deště a méně sněhových srážek.
Pavel Zahradníček, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Viditelnými dopady změny klimatu budou nižší výnosy plodin. „Do budoucna by se u nás mohla pšenice stát nerentabilní. Dopadů na zemědělství ale bude podstatně více,“ varuje vědec, podle něhož mohou sucha přinést také podstatně více lesních požárů, které se nám dosud ve větší míře vyhýbaly. „Asi u nás nehrozí požáry, jako jsou ty v Aténách nebo Kalifornii. U nás mohou být v menším rozsahu, ale ve větší frekvenci, takže i hasičské sbory to nebudou schopné zvládat,“ myslí si Pavel Zahradníček.

Dalšími dopady bude nízký stav podzemních vod a přehřátá města. Momentálně u nás ve městech žije asi 70 procent lidí.

Nejvýrazněji se ale bude měnit zimní sezona, což středoevropské krajině přinese více deště a méně sněhových srážek. To je špatné jak pro rostliny, které přečkávají zimu pod sněhovou pokrývkou, tak pro doplňování podzemních vod.

Foto: AVČR

Sucha v letech 2015 až 2020 byla podle Zahradníčka největší za posledních 500 až 2 000 let. A zároveň bylo nejvíce povodní.

Nárůst teploty se projevuje také větším počtem tropických dnů. V šedesátých letech 20. století nastalo čtyři až pět takových dnů za rok. Nyní jich je 13 až 14. Došlo tedy k trojnásobnému nárůstu. Horké tropické noci vzrostly sedmkrát. „Změna o jeden nebo dva stupně zní imaginárně, ale má jasný dopad na lidské zdraví, na stav krajiny i extrémní jevy,“ upozornil Zahradníček.

V letech 2006 až 2020 bylo v České republice o 40 až 60 procent víc tropických dnů, než některé dřívější modely očekávaly. Podle nich k tomu mělo dojít až po roce 2040. Výrazně tedy podcenily vážnost situace. „Kdyby tento trend lineárně pokračoval, bylo by to hodně nemilé,“ míní vědec.

Na základě grafu s průměrnou roční teplotou v České republice za posledních 245 let vědec ukázal, že se u nás střídají chladnější a teplejší roky. Počátkem 20. století začíná trend, který se v osmdesátých letech urychlil – teplota začala růst zásadním tempem. Nejvíce z toho vyčnívají roky 2011 až 2020. Vůbec nejteplejší roky v tuzemském i globálním měřítku byly 2014, 2015, 2018, 2019 a 2020. „I když vám možná přišel rok 2020 chladnější, byl pátý nejteplejší od roku 1775,“ sdělil Zahradníček.

Současně prezentoval dva hypotetické scénáře do budoucna. První počítá s tím, že lidstvo produkci skleníkových plynů neomezí. Druhý je optimističtější a kalkuluje se zodpovědnějším přístupem států a občanů.

Důsledky obou se do roku 2050 příliš neliší, protože do té doby bude klima ovlivňovat lidská činnost, kterou jsme už vykonali. Do poloviny století stoupne teplota o 1,4 až 1,9 stupně. Do roku 2100 půjde podle Pavla Zahradníčka o dva až čtyři stupně. A to vůči srovnávacímu období 1981 až 2010, kdy byla průměrná teplota vzduchu 7,9 stupně. Na konci století tak v horším scénáři může dosáhnout 11,9 stupně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované