Hlavní obsah

Westminsterský palác se rozpadá, britští poslanci se budou muset stěhovat

Foto: Profimedia.cz

Slavná katedrála v Yorku, hlavní turistický tahák severoanglického města.

Reklama

17. 7. 2020 14:20

Londýnský Westminsterský palác figurující na seznamu památek UNESCO je v dezolátním stavu. Jeho nákladná rekonstrukce není slučitelná s fungováním dvoukomorového parlamentu. Hledá se tak vhodné místo pro azyl zákonodárců.

Článek

Šušká se přitom o tom, že by v případě Sněmovny lordů třeba nemuselo jít o azyl dočasný. Šlo by o výrazný krok směrem k rozbití „londonocentrismu“, který je trnem v oku tolika Britům. I někteří členové horní parlamentní komory si myslí, že by se měl udělat pro větší „distribuci moci“ napříč celou zemí. Akutně nutná rekonstrukce dosluhujících a v mnoha ohledech nevyhovujících prostor Houses of Parliament tuto debatu umocnila.

Nový směr dal veřejnému diskurzu tento týden ministerský předseda Boris Johnson. Ten v psaní adresovaném primárně Sarah Johnsonové a Davidu Goldstoneovi, tedy hlavním osobám zodpovědným za rekonstrukci Westminsterského paláce, uvedl, že by sídlem parlamentu, tedy obou jeho komor, mohlo být město York, i kdyby to mělo být provizorní řešení.

Podle Johnsona, který apeluje hlavně na co nejnižší cenu rekonstrukce („žádné pozlacování“, stojí doslova podle The Times v premiérově textu), se nicméně mají zvážit všechny myslitelné varianty. Kabinet Jejího Veličenstva nicméně podle premiéra zvažuje vytvořit v Yorku „vládní hub“, takže by přestěhování zákonodárného sboru právě tam „dávalo smysl“. Otcem myšlenky nejspíš není sám ministerský předseda, nýbrž jeden z jeho hlavních poradců, sir Edward Lister.

Podle jedné z nejvýraznějších postav Konzervativní strany, poslance Jacoba Rees-Mogga, je ale vysoce nepravděpodobné, že by se ostrovní parlament do Yorku skutečně přestěhoval. „Mezi lety 1301 a 1335 britský parlament zasedl v Yorku celkem jedenáctkrát. Když se král Edward IV. pokusil sídlo parlamentu do Yorku přemístit, tak neuspěl. Mělo by být na zákonodárcích, kde tento parlament zasedne. Zatím to je zjednodušeně řečeno tak, že parlament svolává monarcha do svého paláce ve Westminsteru. Je nepravděpodobné, že by se na tom něco změnilo bez všeobecného souhlasu poslanců,“ prohlásil na půdě Dolní sněmovny Rees-Mogg.

Jako Vnější Mongolsko

Našli se i další zákonodárci, kterým se nápad s Yorkem mírně řečeno nezamlouvá. Nezávislý člen horní parlamentní komory Lord Singh z Wimbledonu se nechal slyšet, že „britská veřejnost vnímá York asi jako Vnější Mongolsko“. To popudilo šéfa turistické centrály hrabství Yorkshire Jamese Masona, který lordova slova podle BBC označil za směšná.

York pyšnící se nádhernou gotickou katedrálou, největší svého druhu v severní Evropě, leží na půli cesty mezi Londýnem a Skotskem. Město má docela solidní vlakovou obslužnost a po dokončení rychlodráhy HS2, což je hlavní britský dopravní projekt příštích let, by cesta z Londýna měla zabrat jen 90 minut. Letecky se tam ale z britské metropole nedostanete a celkový formát města s nádherným historickým centrem se nezdá být s myšlenkou „vládního hubu“ úplně slučitelný. Podle některých zdrojů už ale vládní úředníci hýří dotazy u realitních makléřů v Yorkshire, například ve městě Harrogate, což by nasvědčovalo tomu, že varianta York je stále více než ve hře.

Jiná známá parlamentní stěhování

Bonn - Berlín

Po rozdělení Berlína nemohl Západní Berlín z praktických důvodů sloužit jako hlavní město nově vzniklé Spolkové republiky Německo. Místo něj byl vybrán Bonn, malé město v Severním Porýní-Vestfálsku. Významný podíl na zvolení právě Bonnu měl první německý poválečný kancléř Konrad Adenauer. Uzpůsobení Bonnu potřebám hlavního města bylo technicky náročné a trvalo několik let.

Po pádu Berlínské zdi bylo rozhodnuto, že se hlavním městem znovusjednoceného Německa stane Berlín. Stěhování vládních úřadů z Bonnu do téměř 600 km vzdáleného Berlína probíhalo postupně. Symbolickým okamžikem bylo zasedání Bundestagu v berlínské budově Říšského sněmu v dubnu 1999, první od požáru v roce 1933. Ještě dnes ale zůstává část federální vlády v Bonnu.

Štrasburk, Brusel, Lucemburk

Evropský parlament má tři oficiální sídla: Štrasburk, Brusel a Lucemburk. Zatímco v Lucemburku sídlí pouze administrativa EP, ve Štrasburku probíhají plenární zasedání a v Bruselu se pak scházejí jednotlivé politické frakce a výbory parlamentu.

V praxi to znamená, že se každý měsíc musí všichni členové parlamentu i jejich asistenti přesunout z Bruselu do Štrasburku nebo naopak. V roce 2014 vyčíslil Evropský účetní dvůr celkové výdaje spojené se stěhováním na 114 milionů eur ročně. Kromě financí je tu také ekologické hledisko. Sami europoslanci hovoří o 11 000 až 19 000 tun emisí, které by mohly být ušetřeny.

Otázka nutnosti a ceny pendlování mezi Bruselem a Štrasburkem se pravidelně řeší. Dočasná změna přišla až s pandemií koronaviru. Předseda Evropského parlamentu na začátku března oznámil, že plenární zasedání budou probíhat v Bruselu a 6000 lidí se tedy dočasně nemuselo přesouvat do Štrasburku.

Vídeň - Vídeň

Budova rakouského parlamentu z konce 19. století prochází velkou rekonstrukcí. Architektonicky významná budova byla už značně poničená, zatékalo do ní, zastaralé byly i elektrické obvody. V roce 2014 byl schválen zákon o „udržitelné renovaci“ parlamentu, pro kterou bylo vyčleněno 400 milionů eur. Členové a zaměstnanci parlamentu se v létě roku 2017 přesunuli do nedalekého vídeňského Hofburgu – palácového komplexu, kde mimo jiné sídlí i rakouský prezident. Rekonstrukce měla být dokončena v roce 2021, ale kvůli komplikacím se nejspíš protáhne až do roku 2022.

Westminsterský palác? Jedno velké bezpečnostní riziko

Britský parlament si rekonstrukci svého rozpadajícího se sídla odhlasoval už v roce 2018. Tehdy se počítalo s tím, že členové obou parlamentních komor Westminsterský palác vyklidí minimálně na 6 let. Jenže potom začali poslanci spřádat alternativní plány, které počítají s tím, že by Westminster neopustili a stavební práce by se přizpůsobily parlamentnímu programu.

Boris Johnson ve svém dopise označil situaci kolem Westminsterského paláce za neudržitelnou, hlavně s ohledem na riziko vzniku velkého požáru. Konzervativní poslankyně a bývalá ministryně Andrea Leadsomeová je přesvědčená o tom, že by členové Dolní sněmovny měli budovu opustit a držet se původního plánu. „Pokud se nevystěhujeme, všechny důkazy ukazují na možnou katastrofu, která nás donutí parlament opustit,“ citují Leadsomeovou The Times.

Johnson s Leadsomeovou nemluví do větru. V posledních 10 letech zaznamenali v historické budově parlamentu 60 incidentů, které mohly vyústit ve vážný požár. Westminsterský palác se svými archaickými elektrickými rozvody a topením podle Timesů představuje jedno trvalé bezpečnostní riziko. Mluvčí týmu, který má rekonstrukci paláce na starosti, pro Yorkshire Post uvedl, že se „Westminster rozpadá rychlejším tempem, než jakým může být opraven“.

Ve hře jsou pořád i varianty, že by ve Westminsterském paláci zůstala navzdory stavebním pracím buď jedna, nebo druhá parlamentní komora. Podle Borise Johnsona by parlament mohl najít dočasné útočiště na jiném místě v britské metropoli. Uvádějí se možnosti jako Richmond House nebo konferenční centrum královny Alžběty II., které leží několik desítek metrů od parlamentu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované