Hlavní obsah

O čem politici před volbami mlčí: bez vyšších daní to nepůjde

Foto: Profimedia.cz

O zvyšování daní a škrtání výdajů se skoro nikomu nechtělo mluvit.

Reklama

8. 10. 17:51

Do konce kampaně nedostali voliči odpověď na nejdůležitější otázku, jak se zbavit rozpočtového deficitu přes 350 miliard korun. O zvyšování daní a škrtání výdajů se nikomu nechtělo mluvit.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Strany kandidující do voleb dostaly od Národní rozpočtové rady zadání.

V měsíc staré zprávě o stavu veřejných financí předpověděla, že deficit napřesrok dosáhne 360 miliard, tedy 5,6 procenta hrubého domácího produktu. „Jedná se o nerovnováhu, kterou nevyřeší hospodářský růst. Bude nutné provést významné úpravy jak na příjmové, tak i výdajové straně,“ uvedl úřad Evy Zamrazilové.

Podle expertů je málo i rozpočtový výhled současné vlády, který předpokládá, že každým rokem sníží schodek o 30 miliard, tedy o půl procenta HDP. Tím se však, jak tvrdí experti, rozpočet dostává do těsné blízkosti dluhové brzdy. Minimálně je třeba bilanci vylepšit o 50 miliard ročně.

Premiér Andrej Babiš jménem ANO potvrdil, že růst dluhů nehodlá brzdit. Snížení daně z příjmu na 15 procent hrubé mzdy nebude v roce 2023 rušit, i když to slíbil prezidentovi.

„Našli jsme zdroje,“ ujistil při předvolební debatě v České televizi. Zdrojem bude podle Babiše 1,3 bilionu dotací, které Česko dostane od Evropské unie v rozpočtovém období 2021–2027. Podpora z Bruselu však nezachrání veřejné finance, ale půjde na konkrétní projekty v boji s klimatickou změnou.

Stejně uvolněný přístup k rekordnímu schodku prozrazují Babišovi vyzyvatelé, koalice Spolu i Piráti+STAN.

Lídr Spolu Petr Fiala opakuje mantru, podle níž se nebudou zvyšovat daně. Rovnováhu rozpočtu podle něho zajistí lepší výběr daní a sociálního pojistného. V letech před pandemickou krizí se zvyšoval o 80 miliard ročně, počítá s tím i rozpočet na příští rok, a při ekonomickém růstu o 3–4 procenta to tak může jít donekonečna. Stejný plán doporučovali v debatě na Primě nejen expert STAN Věslav Michalik, ale také ministryně Alena Schillerová.

Vyšší příjmy však sníží deficit jen v případě, že neporostou výdaje. Tomu ale nejde zabránit, pokud se budou zvyšovat důchody obvyklou částkou cca o 25 miliard korun za rok, a pokud půjde dalších 5–10 miliard navíc na armádu.

Minimální úsporu 50 miliard, kterou požaduje rozpočtová rada, tedy příští vláda dosáhne jen v případě, že ekonomika poroste rychleji než v období 2014–2019, a zároveň se nebudou ani o inflaci zvyšovat platy státních zaměstnanců, příspěvky zdravotním pojišťovnám, sociální dávky, ani investice.

Jenže valorizace platů o inflaci stojí rozpočet na rok 2022 přes 13 miliard, obvyklé zvýšení odvodů zdravotním pojišťovnám přijde na stejnou částku, další peníze pohltí mimořádné zvýšení důchodů a nové sociální dávky. Není divu, že se napřesrok sníží investice z národních zdrojů.

Platy a dávky jsou tabu, proto strany raději slibují, jak omezí „současné plýtvání“.

Nejvíc konkrétní je koalice Spolu, která našla úspory 100 miliard. Její slib však ztrácí kouzlo při bližším pohledu. Fiala a jeho experti chtějí hlavně omezit rozpočtovou kapitolu „neinvestiční transfery podnikatelským subjektům“, které před krizí obsahovaly 50–60 miliard. Těžko to však půjde u větších položek. Za podporu obnovitelných zdrojů stát utrácí 25 miliard, přitom po zrušení této dotace přejdou závazky na spotřebitele. Dalších devět miliard stát posílá zdravotně postiženým zaměstnancům, o které by po zrušení dotace ztratily podniky zájem.

Okamurova SPD hodlá ušetřit dokonce 150 miliard, ale ani její výčet není přesvědčivý. Vedle ukončení podpory obnovitelných zdrojů se 20 miliard ušetří na nákupu vojenské techniky, avšak za cenu nedodržení závazků vůči NATO. Měla by skončit podpora neziskových organizací v sociální oblasti a inkluze ve školách. Tím však SPD ušetří jen 10 miliard, které jdou navíc z evropských zdrojů.

Ostatní strany omezují úspory na obvyklé floskule o tom, jak digitalizace zruší úřednická místa a jak se přestane krást při veřejných zakázkách.

Zvýšením daní se chystají získat potřebné finance komunisté a sociální demokraté, zůstávají však při zemi.

Šéf KSČM Vojtěch Filip oznámil vyšší sazby daně z příjmů. Do výdělku 100 tisíc korun měsíčně se bude jako dosud platit 15 procent, ovšem „nad 100 tisíc korun to bude 23 procenta, nad 250 tisíc korun by to bylo 32 procent,“ vypočetl. Ovšem třiadvacet procent se platí už dnes u výdělků nad 140 tisíc měsíčně. Stát tím získá navíc cca 5 miliard, zpřísnění podle Filipa může tuto částku maximálně zdvojnásobit. Piráti své úvahy o vyšších daních ukončili tím, že lidem se daně zvyšovat nebudou.

O mnoho snadnější je slibovat vyšší výdaje. Rekordní příslib přišel z dílny SPD. Její plán zavést minimální důchod ve výši 15 tisíc korun by každý rok přišel na 40 miliard. Komunisté a ČSSD se spokojí s nižší úrovní, při které výdaje na důchody vyrostou o 10 miliard. Na stejné peníze by přišel plán hnutí ANO zvýšit rodičovský příspěvek o 100 tisíc korun.

Odpovědi kandidujících před volbami neporušily pravidlo, podle kterého je snadnější zvyšovat deficit o desítky miliard, než vylepšit rozpočet o několik miliard. Tím nemohly uspokojit Národní rozpočtovou radu, ani uklidnit ty, kdo se obávají, že příští vláda bude pro záchranu rozpočtu nucena říznout hluboko, od zmrazení platů ve státním sektoru, přes radikální zvýšení sazeb daně z příjmu nebo DPH, případně zavedení daně z důchodu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované