Hlavní obsah

Oběti koronakrizové brzdy převažují nad vítězi. Co se kvůli viru mění?

Foto: Profimedia.cz

Větší digitalizace a práce z domova. To jsou některé pokroky, které ovšem převážila řada ztrát kvůli mimořádným opatřením. (Ilustrační snímek)

Reklama

V pozadí obřích problémů se podařila i jednotlivá vítězství. Tak lze popsat pokroky, ke kterým by bez koronaviru a mimořádných opatření vedla jen dlouhá cesta.

Článek

Z pozitivního úhlu pohledu lze říct, že mimořádná opatření kvůli koronaviru v některých oblastech postrčila dlouho nevyřešené problémy. Jde třeba o větší využívání práce z domova, kterou podle průzkumu v březnu mohla absolvovat třetina Čechů, skoková digitalizace českého školství nebo některé pozitivní změny u dlužníků.

Na druhou stranu si tento pokrok vyžádal řadu obětí. Prakticky neprostupné hranice, propady příjmů, propouštění ohrožených skupin na trhu práce.

Seznam Zprávy připravily velký přehled, jak se mimořádné podmínky otiskly do životů řady lidí v Česku – od podnikatelů až po dlužníky.

Podnikatelé

Podniky a samostatně výdělečně činné osoby patří mezi ty nejvíce zasažené mimořádnými opatřeními. V mnoha případech se jim ze dne na den propadl příjem na nulu, zatímco náklady zůstaly prakticky stejné jako před mimořádným opatřením. Vláda prezentuje celou řadu kroků, které mají u podnikatelů zmírnit dopady. Vyčerpávající seznam najdete přímo na stránkách vlády. Reálně si ale podnikatelé stěžují, že pomoc je zpětná, pomalá a výběrová.

Živnostníci

Samostatně výdělečně činné osoby v řadě případů na mimořádná opatření tvrdě doplácejí. Jde například o kadeřnice a holiče, ale i provozovatele vináren, kaváren, restaurací a dalších gastroprovozoven. U těchto skupin podnikatelů původně vláda počítala, že k uvolnění dojde až naposled. Ve čtvrtek se ovšem vláda rozhodla pod tlakem soudního rozhodnutí a také s ohledem na zlepšující se oficiální čísla o epidemii návrat k normálnějšímu fungování byznysu urychlit.

Přestože živnostníci odváděli státu zdravotní a sociální pojištění, neměli na rozdíl od zaměstnanců nárok na ošetřovné v situaci, kdy museli zůstat doma s nemocným dítětem. Ministerstvo průmyslu to zatím vyřešilo výzvou, kde mohou živnostníci za březnové období žádat částku 424 korun za den.

O ošetřovné za březen (období od 12. do 31. 3.) mohou živnostníci žádat do konce dubna. Ministerstvo průmyslu a obchodu eviduje přes 60 tisíc žádostí, na základě kterých vydalo sadu doporučení, jak postupovat, aby byla žádost schválená co nejrychleji. Například doporučují využívat datovou schránku.

Jednorázovou náplast na zavřené provozovny připravilo Ministerstvo financí. V takzvané Pětadvacitce živnostníci mohou přes finanční úřady požádat o 500 korun za každý den, kdy kvůli opatřením nemohou pracovat. Podobnou přímou podporu firmy nemají, ty jsou závislé na státem garantovaných úvěrech u bank.

Finanční správa dostala k 17. dubnu téměř dvě stě tisíc žádostí o vyplacení Pětadvacítky. Téměř vždy šlo o plnou částku.

Vláda upravila také podmínky u zadlužených živnostníků. Mohou požádat o odklad splátek. Nově nesmí úroky z prodlení překročit 0,1 procenta z dlužné částky za den a zároveň nesmí být vyšší než 50 procent vypůjčené částky.

Nově živnostníci mohou také snadněji – bez souhlasu věřitele – vstoupit do oddlužení.

Automaticky, bez toho aby živnostníci museli podávat žádost, nemusí platit od března do srpna odvody na zdravotní a důchodové pojištění a příspěvek na aktivní politiku zaměstnanosti. Navíc se minimální zálohy zcela odpustí. V ročním vyúčtování příští rok živnostník zpětně doplatí za těchto šest měsíců pouze rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle zisku za rok 2020.

Podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 se bez sankcí posunulo až k 1. 7. 2020. V návaznosti na to mohou OSVČ podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 správě sociálního zabezpečení také v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 3. 8. 2020.

Malé a střední podniky

Nemusí se elektronicky evidovat tržby, a to po celou dobu stavu nouze a další tři měsíce. Plošně jsou prominuté červnové zálohy na daně.

Promíjí se zálohy na daně a penále. Stejně tak mohou podniky zažádat o odklad splátek úvěrů nebo nájemného a přihlásit se o podporu z programu Ministerstva práce, které ze státní kasy doplatí část mezd. Ale jen ve vybraných případech.

Daňová přiznání se posunula a mohou se odevzdat až do 1. července.

To vše je ale, v situaci, kdy řada podniků už déle než měsíc prakticky nevydělává ani korunu a přitom se snaží udržet své pracovníky, podle všeho málo. Dokládá to rychlost, s jakou byl vybraný poslední program COVID Praha.

Českomoravská záruční a rozvojová banka musela zastavit příjem žádostí v úterý po devíti minutách, rozebralo se totiž 600 milionů, které město na pomoc vyčlenilo. Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky a hlavní ekonom Generali CEE, to přirovnal k lití vody na rozpálená kamna.

Stát navíc volí podporu podnikatelům formou záruk za úvěry, reálně tak mimořádnými opatřeními nejvíce postižené firmy na podporu nedosáhnou, protože jsou pro banky velmi rizikové a není jisté, že přežijí a zvládnou splácet.

Malé a střední podniky mohly žádat o garantované úvěry přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku v rámci programů COVID. Ty jsou ovšem kritizované za to, že jde o nahodilou pomoc pro šťastlivce, nikoliv plošnou podporu.

Inventuru programů COVID I a COVID II udělal server Hlídač státu. Program COVID I vydržel otevřený čtyři dny, přijal 3200 žádostí, schválených bylo zhruba 200. Do program COVID II se dalo hlásit už jen 40 hodin. Přijato bylo 5900 žádostí a k 20. dubnu jich bylo schváleno 250.

Na přelomu dubna a května se má spustit program COVID III, který už schválila vláda. Ten by měl zvládnout ručit za zhruba 120 tisíc úvěrů.

Osoby na dávkách

Důchodci

Značně nejisté je předpokládané navýšení důchodů v roce 2021. Vláda musí ze zákona povinně zvýšit důchody o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy.

Ještě začátkem roku se tak mluvilo o tom, že se chystá navýšení nejméně o dalších 750 korun měsíčně a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) hovořila o dalších 300 korunách nad zákonnou povinnost, tedy celkově by šlo o 1050 korun.

S tím, jak se rozpočet propadá deficitu, je stále pravděpodobnější, že ochota vlády přidávat nad zákonný rámec bude malá. Zároveň se nucené přibrzdění ekonomiky odrazí i na růstu mezd a inflaci a nemusí tak být jisté ani navýšení o 750 korun.

Rodičovská a mateřská dovolená

Od letošního roku se zvyšuje rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že se státní kasa propadá do záporných čísel a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nově počítá s celkovým schodkem 300 miliard korun, není příliš pravděpodobné, že se povede debata o dalším navyšování příspěvku.

Na rodiče malých dětí dopadnou mimořádná opatření i přímo. Ekonom Filip Pertold z CERGE–EI upozorňuje na to, že matky a otcové na rodičovské dovolené si často přivydělávají na částečné úvazky nebo takzvaně na „dohodu“.

Krize ovšem tento trend zastaví a obrátí. Firmy, které budou nucené propouštět, se budou těchto pracovníků zbavovat jako jedněch z prvních.

Pracovníci

Zaměstnanci

V době mimořádných opatření došlo k některým skokovým posunům v práci zaměstnanců, které byly dříve nemyslitelné. Plošně začali zaměstnavatelé umožňovat práci z domova, a to i v oborech, kde se o tom dříve neuvažovalo.

Stát se také snaží vytvořit takové podmínky, aby zaměstnavatelé pracovníky nepropouštěli ve chvíli, kdy pro ně nemají práci a musí je posílat domů – jde o program Antivirus a příspěvek zaměstnavatelům na mzdy. Reálně pracovníkům zaměstnání zůstane, ale i tak znatelně poklesnou příjmy.

Řada zaměstnanců také může pobírat ošetřovné v případě, kdy se stará o dítě, které nechodí do školy. Sněmovna přitom schválila navýšení z 60 procent denního vyměřovacího základu na 80 procent.

V praxi se ale ukazuje, že jsou úřady práce přehlcené a například ještě 21. dubna psala řada rodičů na facebookový profil ministryně práce Jany Maláčové, že nedostala ošetřovné za březen.

Zkrácené úvazky/dohody

Během ekonomických zemětřesení patří pracovníci na zkrácené a částečné úvazky obecně k těm nejvíce ohroženým. Obvykle se jich firmy zbavují jako prvních, pokud musí přistoupit k propouštění.

Pozitivní tak může být jen to, že Sněmovna schválila předlohu, podle které by měl stát vyplácet i takzvaným „dohodářům“ ošetřovné – za březen 60 procent, od dubna 80 procent denního vyměřovacího základu. Podmínkou bude to, že pracovníci ze svých částečných úvazků odváděli nemocenské pojištění.

Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Naopak ve Sněmovně neuspěli Piráti s pozměňovacím návrhem, který by dohodářům umožnil čerpat kompenzační bonus jako u OSVČ.

„Odmítli tak podpořit nejohroženější skupinu obyvatel, jejíž pád na dno může v budoucnu znamenat dalekosáhlejší potíže, například v podobě exekucí, ztráty bydlení nebo nemožnosti nákupu léků a potravin,“ uvedl předkladatel návrhu Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Státní zaměstnanci

Podle zjištění Seznam Zpráv se státní zaměstnanci o své příjmy nemusejí obávat. Vládní, ale ani opoziční politici neuvažují nad tím, že by jim v dohledné době sáhli na platy.

Premiér Andrej Babiš už také prohlásil, že chce zdravotníkům a dalším pracovníkům v první linii rychle navrhnout odměny. Počítá také s dalším růstem platů učitelů.

V takzvaných organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích pracuje více než 475 tisíc lidí. Na jejich platy je v letošním roce vyčleněno přes 200 miliard korun. Nejsilnější zastoupení mezi státními zaměstnanci mají pedagogové s více než 185 tisíci osobami.

Nezaměstnaní

Lidé, kteří přišli o práci a pobírají podporu v nezaměstnanosti, kvůli mimořádným opatřením tratili i získali.

Pozitivní změnou je, že uchazeči o zaměstnaní mohou nově podávat žádost o zprostředkování práce i na jiných úřadech práce než v místě trvalé adresy. Mohou tak zažádat o práci například v místě, kde se zdržují. Komunikovat navíc mohou elektronicky. A pokud jsou nemocní, a proto v dočasné pracovní neschopnosti, povinnost to nahlásit na úřadu práce se prodlužuje z jednoho dne na tři.

Všechny tyto změny budou platit i po odeznění mimořádných opatření.

Naopak mimořádná opatření zásadně snížila šance nezaměstnaných získat novou práci. Přesto se nouzový stav nepromítl do délky a výpočtu podpory v nezaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí podle věku žadatele. U osob do 50 let je stanovena na pět měsíců, od 50 do 55 let na osm měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Výše podpory činí první dva měsíce podpůrčí doby 65 procent, další dva měsíce 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

A pokud člověk své poslední zaměstnání ukončil bez vážného důvodu, ať už sám, nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí výše podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku.

Dlužníci

Problémy se splácením

V situaci, kdy na současné nucené zpomalení ekonomiky doplácí všichni, se dají dlužníci označit za nenápadné vítěze – vedlejším produktem mimořádných opatření je vstřícnější přístup k zadluženým.

Expert na dluhové poradenství Daniel Hůle z Člověka v tísni mluví spíše o „zmírnění dopadů“ a „otevření šance na nějaké řešení“.

Jde například o zlepšení postavení u živnostníků – zastropování sankcí a snadnější požádání o oddlužení, nebo například o snížení úrokových sazeb při delším prodlení či vyloučení daňových bonusů ze základu pro výpočet srážek.

Nejrychlejší a okamžitou pomocí zůstává, že spotřebitelé, živnostníci i firmy mohou požádat o odklad splátek. Kromě spotřebitelských a podnikatelských úvěrů je myšleno zejména na hypotéky, kde se vinou mimořádných opatření řada lidí dostane do problémů s pravidelným odesíláním peněz.

Odklad má několik podmínek. Musí jít o úvěr, který byl sjednaný před 26. březnem. O odklad je třeba požádat věřitele, ten ale musí souhlasit. Reálně to ovšem znamená, že je třeba květnový odklad splátky žádat už v dubnu. Nelze odkládat splátky, kde už je dlužník v prodlení. A důležité je také zmínit to, že odložená půjčka se i nadále úročí.

Detailněji na stránkách ministerstva financí.

Lidé v exekuci

Vloni byl v Česku v exekuci každý třináctý obyvatel (Exekutorská komora evidovala 783 tisíc dlužníků). Přestože se jejich situace mohla papírově mírně zlepšit díky změnám, které prošly Sněmovnou, jako je pozastavení mobiliárních exekucí až do konce června, zvýšení jednorázové částky, kterou lze do konce roku vybrat z odstaveného účtu, z 7720 na 15 440 korun a natrvalo se zvýší výše minimální dlužné jistiny, od kdy je možné přistoupit k dražbě nemovitosti. A to z 30 na 100 tisíc korun.

„Významně to postihne šmejdské společnosti, které měly nízké úvěry v řádech několika desítek tisíc korun, jež navýšily o příslušenství. Třeba, že pohledávka byla milion, ale jistina 35 tisíc korun. Teď se budou muset dostat na 100tisícovou dlužní jistinu, což je mnohem složitější,“ popisuje Daniel Hůle.

Ovšem lidé v exekucích zároveň budou jedni z prvních, kteří budou přicházet ať už o legální či nelegální práci. Upozorňuje na to například ekonom Filip Pertold z CERGE-EI, podle kterého jsou exekuce administrativně náročné pro zaměstnavatele, a pokud budou muset přistoupit k propouštění, budou předlužení pracovníci jedni z prvních.

„Víme o tom, že lidé přicházejí o práci, těžko vám ale někdo přizná, že to je kvůli exekucím,“ potvrzuje tento jev Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení s odkazem na to, že se to velmi špatně promítá do oficiálních statistik.

Insolvence

Vstup do oddlužení je nově snadnější pro živnostníky – Sněmovna schválila zrušení podmínky, že s oddlužením musí souhlasit i věřitel. Obrazně řečeno také padá u lidí, kteří vstoupili do oddlužení, nutnost splatit alespoň třicet procent z dluhu. U insolvencí, které se řídily podle starého zákona účinného do konce května loňského roku, totiž byla hranice 30 procent splaceného dluhu povinná k úspěšnému oddlužení. Bez toho nebyli oddluženi. Nově se ale všechny insolvence budou posuzovat podle nového zákona - a ten je mírnější.

„Pokud splatí přes 30 procent, tak je oddlužen, pokud splatí méně, tak je potřeba zkoumat, jestli vyvinul veškeré možné úsilí. A když se shledá, že ano, tak je také oddlužen. Je to velmi důležité,“ říká Daniel Hůle, podle kterého jsou v Česku desítky tisíc lidí, kteří se oddlužují podle starého zákona.

Věřitelé

Zatímco se mírně zlepšily podmínky dlužníků, zákonitě se to odrazilo na věřitelích. „Změny na ochranu dlužníků nejsou pro věřitele příznivé, neboť omezují vymahatelnost jejich práv,“ shrnul Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů, ve svém prohlášení poté, co Sněmovna v dubnu změny schválila. Zároveň ale dodává, že z větší části změny lze vnímat jako „akceptovatelný kompromis“.

Prezident asociace věřitelů kritizuje především dva body. Zrušení podmínky na splacení 30 procent u starých oddlužení, což podle něj znamená, že věřitelé ztrácí jistotu, že se dočkají splacení dluhu v takové míře, s níž doposud počítali. Staněk se také ohradil proti zvýšení minimální hodnoty dluhu, u kterého bude možné exekučně vydražit dlužníkovu nemovitost ze stávajících 30 tisíc na 100 tisíc.

„Vzhledem k tomu, že dražba nemovitosti je vždy až posledním způsobem výkonu exekuce, když mírnější postupy selhaly, by tak věřitelé ztratili jakoukoliv šanci na splacení těchto dluhů,“ konstatoval Pavel Staněk.

Pacienti

Klíčové z pohledu pacientů bude, jak se lékaři, ale i nemocnice postaví k prázdninovému režimu. Pokud by totiž zdravotnictví fungovalo naplno, zvládly by se podle prezidenta Svazu pacientů ČR Luboše Olejára dohnat odložené zákroky.

„Předpokládáme, že by se do konce roku mohl stav vrátit do normálu,“ řekl Luboš Olejár Seznam Zprávám.

Nejhorší možný scénář by ovšem podle něj nastal ve chvíli, kdyby si přes léto vybírali své obvyklé volno praktičtí lékaři a pacienti museli i s drobnými starostmi dojíždět do nemocnic.

Podle prezidenta Svazu pacientů proto bude hodně záležet zejména na tom, jak se k letnímu režimu postaví praktičtí lékaři a jak se jim podaří sladit případné dovolené.

Studenti

Kromě těch zřejmých dopadů – tedy zavřených škol a posunutí zápisů, přijímacích a maturitních zkoušek a dalšího zkoušení, české školství dostalo impulz k větší a rychlejší digitalizaci.

Vyučuje se a komunikuje on-line. „Řada univerzit přistoupila k digitalizaci,“ popisuje Lukáš Hulínský ze Studentské komory. Podle něj se zdigitalizovalo odevzdávání prací, ale i zasedání školních orgánů nebo poskytování potvrzení.

Nejistota panuje kolem slovenských a dalších studentů ze zahraničí. „Jelikož za současné situace nemohou na zkoušky fyzicky přijet kvůli zavřeným hranicím,“ upozorňuje Hulínský a dodává, že není stále jasné, jestli budou moci jít ke státnicím bez předchozí čtrnáctidenní karantény.

Obecná shoda podle Lukáše Hulínského panuje ohledně toho, že by se nemělo období od března do srpna platícím studentům státních škol započítávat.

„V základních uměleckých školách veřejných zřizovatelů je úplata podle vyhlášky stanovena na celý školní rok a vrací se jen ve vymezených případech, mezi které dočasné uzavření škol nepatří. Na vrácení části úplaty tedy není právní nárok. V ZUŠ soukromých zřizovatelů záleží na smlouvě,“ upozorňuje ale Ministerstvo školství na svém portálu.

Stejně tak je i situace na soukromých školách v kompetenci ředitelů.

Nájemníci

K dočasnému uvolnění, které na druhou stranu bude znamenat značné problémy ve střednědobém horizontu, došlo u nájemníků. Pokud kvůli mimořádným opatřením nemají nájemníci na zaplacení činže, nejpozději do konce července nemohou dostat výpověď. Dlužné nájemné ovšem budou muset zaplatit do konce letošního roku. Nutné bude potvrzení úřadu práce o snížení příjmů.

Ve středu to schválili poslanci, kteří tak přehlasovali Senát, jenž navrhoval, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát.

Proti tomuto opatření protestovali už dříve nejen majitelé nemovitostí sdružených do Občanského sdružení majitelů domů v ČR, podle kterých jde o nebezpečný precedens a zásah do soukromého vlastnictví, ale i zástupce podnikatelů - kteří mají uzavřené provozovny - prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Už začátkem dubna navrhoval, aby se náklady rozdělily mezi majitele, nájemce a stát. Schválené řešení označil za „nepřijatelné a velmi rizikové“.

Prodloužila se i lhůta pro doručení vyúčtování v domě s byty podle zákona o službách. Vyúčtování by mělo být původně hotové do konce dubna. Protože odečty tepla a teplé vody v mnohých bytech dálkově nelze udělat, má být odloženo vyúčtování o čtyři měsíce až do 31. srpna.

Návrh musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.

Reklama

Doporučované