Hlavní obsah

Otrava Bečvy ohrozila obyvatele. Vyšetřování nahrává viníkovi, tvrdí experti

Foto: Tomáš Svoboda

Podle policie kyanidy do řeky přitekly „rožnovskou“ výpustí. Rybáři i experti považují tento výklad za nesmyslný.

Reklama

16. 11. 2020 10:45

Odborníci kritizují vyšetřování ekologické havárie v Bečvě, kde zářijový únik kyanidů zahubil přes 40 tun ryb.

Článek

Konkrétní viník kontaminace Bečvy kyanidy mohl být při adekvátním a rychlém zásahu známý už v řádu hodin či dní. Na tom se shodují odborníci, které oslovila redakce Seznam Zpráv. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že znalecký posudek, který ukáže, odkud unikl do řeky jedovatý kyanid, bude hotový dvacátého prosince. Tedy tři měsíce po největší ekologické havárii v uplynulé dekádě.

Špičkoví chemici upozorňují na zásadní nesrovnalosti při zásahu a následném vyšetřování. Obávají se, že to může nahrávat obhajobě viníka. Pokud tedy vůbec bude dopaden.

Dnešní moderní přístroje a technologie ale podle expertů umí ukázat na zdroj znečištění spolehlivě. „Působí to na mě velmi zvláštně. Vyšetřené to mohlo být velmi záhy. Kyanid účinkuje akutně, rychle. Vnímám to tak, že někdo počítal s tím, že jed se rychle rozpustí a že se pak bude hůř dohledávat viník,“ uvedl pro Seznam Zprávy děkan z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimír Kočí. Je v čele Fakulty technologie ochrany prostředí.

Přibývající čas tak hraje pro pachatele. Do Bečvy v neděli 20. září uniklo neznámé množství prudce jedovatého kyanidu. Chemikálie zdevastovala 40 kilometrů řeky v úseku od Choryně nedaleko Valašského Meziříčí po Přerov.

Experti kritizují především fakt, že Česká inspekce životního prostředí oznámila až po čtyřech dnech, že řeku znečistil kyanid. Pro člověka může být smrtelná dávka 1,5 miligramu této látky na jeden kilogram tělesné hmotnosti. Podle expertů řeku zamořily až stovky kilogramů.

Zpochybňují také páteční výroky ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten uvedl, že neexistuje zařízení, které by projelo Mendělejevovu tabulku prvků a zjistilo ihned původce otravy. „Vzorky se dávají do certifikovaných laboratoří a to vyhodnocení trvá klidně dva dny,“ řekl ministr.

Experti to vidí jinak. „Taková akutní havárie si žádá okamžitou reakci. Dá se to vyřešit v hodinách, maximálně do jediného dne. Tohle přece bylo ohrožení obyvatelstva. Pokud by to vyteklo v nějaké silnější koncentraci, můžeme mluvit o zázraku, že nevíme o úmrtích,“ doplnil děkan.

Společnost E&H Services má k dispozici specializovanou laboratoř, jejíž pracovníci odebírají vzorky při nebo po haváriích spojených s průmyslem. Tomáš Ocelka v oboru pracuje 25 let. „Je pro mě dost nepochopitelné, že vyhodnocení trvalo tak dlouho. Máme některé komerční i významné státní instituce, které jsou špičkově vybavené extrémně citlivými přístroji i se vzorkovacími skupinami, které mohou být na místě hned. Když začne úhyn ryb v takovém množství, jejich pracovníci okamžitě odeberou vzorky – od možných zdrojů po řečiště, zpravidla s příslušníky policie. Společně mohou zajistit dostatek důkazních materiálů, hlavně vzorků, které se i zakonzervují a mohou sloužit laboratořím k cílenému bádání a pomocí pokročilých datových analýz k průkaznému označení pravděpodobného viníka,“ řekl. Pozdní reakce podle něj snižuje vypátrání viníka na nulu.

U rozsáhlých průmyslových havárií je třeba reagovat v řádu minut až hodin. „Nakonec celý integrovaný záchranný systém je takto nastaven s nutností odběrů do několika hodin. Nechápu, že inspekce promluvila o kyanidu po čtyřech dnech. To přirozeně evokuje spoustu oprávněných otazníků,“ zdůraznil Ocelka.

Chrudimská společnost Ekomonitor patří mezi renomované firmy v ochraně životního prostředí. V Pardubickém kraji také dlouhé roky držela havarijní službu, likviduje různé ekologické zátěže. „Pokud třeba přijíždíte ke znečištěnému rybníku, takzvaná analýza rizik vždy stanoví, do jaké míry je znečištění nebezpečné životnímu prostředí a člověku. Vyhodnocuje se to podle jasných metodik. Vypočítávají se například rizika karcinogenity, toxicity. Jsou to jasně dané postupy stanovené metodikou ministerstva životního prostředí. Nikde jsem neviděl, jakým stylem se rozbory dělaly,“ uvedl Jiří Unčovský, který se ve firmě specializuje na likvidaci ekologických zátěží.

Liknavost a další nejasnosti při zásahu podle něj nenahrávají tomu, že se najde viník. „Na řece je třeba jednat rychle. Okamžité zajištění stop je klíčové,“ doplnil Unčovský.

Hamáček uvedl, že inspekce a další zasahující na místě odebrali stovku vzorků.

Rybáři a hasiči o riziku prudkého jedu neměli zpočátku tušení. Stěžovali si na brnění rukou.

Ministerstvo životního prostředí i Česká inspekce životního prostředí doposud k zásahu podaly minimum informací. Odvolávají se na pokračující policejní vyšetřování. Ministr Richard Brabec (ANO) likvidaci hájil při pátečním jednání ve Sněmovně.

Povodí Moravy už v den havárie v jednu hodinu po poledni začalo odpouštět více vody z přehrady Bystřička. Za rychlý zásah si vysloužilo pochvalu od ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD). Experti však upozornili, že zvýšený průtok sice prospěl detoxikaci, ale mohl rychleji zahladit stopy. Pokud tedy do té doby zasahující nezajistili dostatek relevantních vzorků, následné údaje nemusejí odpovídat realitě. „To je neuvěřitelný hon na čarodějnice. Spekulace o celostátním spiknutí státních orgánů? To už je diagnóza,“ rozčiloval se před poslanci Brabec.

Kriminalisté přitom několik dní po havárii označili jako zdroj znečištění „rožnovskou“ výpust ve Valašském Meziříčí. Patnáctikilometrové potrubí do Bečvy přivádí odpady z průmyslového areálu v Rožnově pod Radhoštěm. Jsou na něj napojené desítky firem.

Jenže odborníci takový výklad považují za vadný. Ryby totiž ve velkém hynuly až 3,5 kilometru po proudu, řeka na cestě překonává ještě dva splavy. „Nemohu takové verzi uvěřit. To by muselo plout v nějaké kapsli, ale to jsou prostě nesmysly. Do vody musel vytéct větší objem látek. Kdo to tam vědomě nebo nevědomě vypustil, mohl být ohrožený na životě,“ doplnil Kočí.

Připomněl i případ z roku 2002, kdy povodně vyplavily neratovickou Spolanu. Do vody se dostaly jedovaté dioxiny nebo chlór. „Takové vzorky se velmi dobře analyzují. Získáte rychle dojem, odkud to může téct. Proto nerozumím pochybnostem ohledně výpusti,“ řekl Kočí.

V závěru tohoto týdne přitom deník Právo poukázal na nikým neidentifikovanou výpust ve Lhotce nad Bečvou.

Právě silný důkazní materiál je pro odhalení pachatele klíčový. Pochybnostem nahrál také výrok dozorujícího státního zástupce Petra Bareše. Pro server iRozhlas.cz uvedl, že zdárnému vyřešení kauzy dává dvacet procent. „Byl to ústřel. Zpracovávají se znalecké posudky a je jasné, že povedou k objasnění věci,“ uvedl pro Seznam Zprávy okresní státní zástupce Jiří Sachr. Zda má policie dostatek důkazů, komentovat nechtěl.

Odborníci potvrzují, že lze v akutních případech vyhotovit znalecký posudek expresně i za dva týdny. „Například stanovení koncentrace kyanidů je poměrně jednoduchý úkon. Záleží na tom, jak je koncipováno dožádání na znalecké pracoviště, tedy na jaké dotazy musí znalec odpovědět. Dále kolik vzorků je třeba analyzovat a zda potvrzujeme přítomnost konkrétní látky, například zmíněné kyanidy. Nebo je situace složitější a hledáme neznámou toxickou látku, případně je vzorků k analýze větší množství. V takovém případě může vypracování znaleckého posudku trvat i měsíce,“ uvedl Martin Kuchař z Vysoké školy chemicko-technologické. Univerzita posudky pravidelně vypracovává.

Sachr zdůraznil, že je prosincový termín na vyhotovení posudku adekvátní. „U tak složité věci, kde existuje několik alternativ, vám to těžko někdo udělá za čtrnáct dní. Jestli chcete výstup, který bude mít hlavu a patu, tak tomu musíte dát čas,“ řekl.

Zároveň nevyloučil, že ani po 20. prosinci nebude jasno. „Taková kauza bude pochybnosti vyvolávat vždycky. Je mi jasné, že média neuspokojíme ničím. Jestli bude znalec potřebovat nějaké další šetření, nelze vyloučit,“ dodal Sachr. Odmítl také, že by bylo shromažďování důkazů ukončené.

Soudní znalec Martin Bakeš zdůraznil, že termín vyhotovení posudku ovlivňuje mnoho faktorů. „Záleží, jakou má prioritu a co je znaleckým úkolem. Ten posudek musí být výborně argumentačně zpracovaný, aby obstál. Je pravděpodobné, že pokud bude jako viník nehody označen silný subjekt, bude mít dost prostředků na právní ochranu a řízení bude chtít rozmělnit,“ potvrdil.

Zatímco kriminalisté nesdělili mnoho zásadních informací, krátce po havárii vyloučili, že za havárií stojí valašskomeziříčská chemička Deza. Fabrika spadá pod koncern Agrofert ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše. Ta přitom při výrobě nakládá s kyanidy a ročně jich do řeky legálně vypouští desítky kilogramů.

Docent Marek Petřivalský z Univerzity Palackého v Olomouci v sérii odborných textů upozornil na nesrovnalosti ohledně vyjádření Dezy. A za zjištěními si stojí. „Můj názor je jasný – hlavním podezřelým je Deza, ale prokázat to už nijak nepůjde, pokud se k tomu někdo nepřizná. Očekával bych, pokud to budou hodnotit nestranní znalci, že dospějí k podobnému závěru. Podezření trvá, vina je nyní neprokazatelná,“ uvedl biochemik pro Seznam Zprávy.

Fabrika jakoukoli vinu odmítá. Kdy a zda vůbec policie ukáže na viníka, je dál nejisté.

„Mám neblahé tušení, že neřešení takových havárií může být běžnou praxí v autoritářských režimech po celém světě. Ať je tato havárie dílem kohokoli, přejme si, abychom se z takových případů dokázali poučit a o ochranu životního prostředí jsme se starali denně, a nikoli jen před volbami,“ dodal Ocelka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené