Hlavní obsah

Oživení bude pomalé. Na úroveň před krizí se Česko dostane za dva roky

Foto: Pixabay.com

Oživení české ekonomiky bude pomalé a hospodářství dosáhne předkrizové úrovně ke konci roku 2022, uvádí OECD. Ilustrační foto.

Reklama

4. 12. 2020 14:02

Na úroveň ekonomiky před krizí se Česko dostane až za dva roky. Jen za letošek má podle hodnocení OECD klesnout o 6,8 procenta.

Článek

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že oživení české ekonomiky bude pomalé a ekonomika dosáhne předkrizové úrovně ke konci roku 2022. Na páteční tiskové konferenci to uvedl generální tajemník OECD Ángel Gurría v rámci představení pravidelného hodnocení české ekonomiky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že česká ekonomika v příštím roce poroste pouze o 1,5 procenta. Jedná se o poměrně pesimistický odhad, neboť například Česká národní banka počítá ve své nejnovější prognóze s růstem 1,7 procenta. Obě instituce jsou však velkými pesimisty v porovnání s Ministerstvem financí. To podle nejnovější, zářijové prognózy počítá s růstem ekonomiky hned o 3,9 procenta.

Závažnějším problémem je to, že ministerstvo na základě své zmíněné prognózy sestavilo návrh státního rozpočtu na příští rok, který i tak vykazuje schodek 320 miliard korun. „Pokud by ale návrh rozpočtu zohledňoval slabší růst tuzemské ekonomiky v roce 2021, deficit se prohloubí o desítky miliard. Jestliže by navíc prošel daňový balíček tak, jak jej Poslanecká sněmovna schválila předminulý týden, je třeba počítat s dalším prohloubením deficitu státního rozpočtu pro rok 2021,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Schodek by v takovém případě měl být navržený na zhruba 450 miliard korun. Rozpočtový schodek v příštím roce by tak mohl být vyšší než ten v roce letošním, který bude činit zhruba 410 miliard.

Pokud by byl deficit příštího roku hlubší než ten letošní, Česko by vyslalo ratingovým agenturám a mezinárodním dluhopisovým investorům nepříznivý signál. „Mezinárodní investorská obec by snadno mohla získat dojem, že česká vláda nepostupuje s konsolidací svých veřejných financí adekvátně. To by se postupně promítlo ve zhoršení výhledu vývoje českého zadlužení, nakonec i ve zhoršení ratingu bonity českého dluhu, a tedy v růstu nákladů na obsluhu státního dluhu,“ vysvětluje analytik.

V příštím roce se situace zhorší i proto, že je třeba počítat s růstem míry nezaměstnanosti. Ta podle v pátek zveřejněných údajů zůstala i v listopadu „zázračně“ nízko, nejníže v zemích Evropské unie. Vrátila se na svoji zářijovou úroveň 3,8 procenta, když v říjnu dokonce poklesla na 3,7 procenta. Jde o potvrzení toho, že zejména jarní opatření vlády na podporu zaměstnanosti, jako jsou programy Antivirus, byla účinná.

„Trh práce v ČR ale pochopitelně není v přirozeném stavu. Vládní podpůrné programy typu programů Antivirus vytvářejí umělou zaměstnanost a konzervují pracovní místa, o něž už možná nebude nikdy přirozený tržní zájem. Proto je třeba vnímat současnou nízkou míru nezaměstnanosti jako určitý klam. Trh práce si teprve musí projít ‚pročištěním‘, které v příštím roce může míru nezaměstnanosti zvýšit až k úrovni šesti procent,“ dodává Lukáš Kovanda.

I z důvodu, že OECD očekává, že postupně poroste nezaměstnanost i počet krachujících podniků, by podle ní měla vláda pokračovat v podpoře ekonomiky až do jejího úplného oživení. „Krize přerušila období silného ekonomického růstu ČR a přibližování se průměrné úrovni zemí OECD. Po efektivním potlačení první vlny pandemie země nyní bojuje s dopady druhé vlny. Nejistota je nyní vysoká a návrat k růstu ekonomiky bude pomalý,“ uvedl Gurría.

OECD sdružuje 35 vysoce vyspělých zemí světa. Založena byla v roce 1961, Česko je jejím členem od roku 1995. Posláním organizace je napomáhat hospodářskému růstu, harmonizovat rozvojovou pomoc, zvyšovat zaměstnanost a životní úroveň a rozšiřovat obchod, ale i potlačovat diskriminační praktiky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené