Hlavní obsah

Paseky se rozpálí i na 50 stupňů. A voda mizí. Chybí přírodní klimatizace

Foto: Seznam.cz

Holina vzniklá po vytěžení kůrovcem napadeného dřeva se v létě rozpálí i na 50 stupňů Celsia, při kterých se voda z krajiny rychle vypaří.

Reklama

30. 5. 9:30

Spolu s lesy kvůli kůrovci z krajiny zmizí i voda, obávají se lesníci. Paseky se vyhřejí i na 50 stupňů a voda se z nich rapidně vypařuje. Odlesnění může mít vliv na lokální klima v nejpostiženějších regionech, třeba na Vysočině.

Článek

Podle biologa a klimatologa Jana Pokorného, který se již desítky let věnuje souvislostem mezi vodním oběhem a klimatem, funguje vzrostlý smrk s korunou o poloměru tři metry jako klimatizační zařízení o výkonu 12 kilowattů.

Co je však důležitější, dokáže ve svém okolí hospodařit s vodou, protože zajišťuje přirozený koloběh. Usychající stromy či paseky, které po nich zbyly, se však chovají úplně jinak.

I proto se odborníci obávají toho, jaký vliv na rozvoj sucha bude mít přetrvávající kůrovcová kalamita.

Je to trochu zacyklený problém. K přemnožení kůrovce došlo důsledkem více vlivů, tím zásadním však bylo sucho, které smrkové porosty oslabilo natolik, že se už nezvládly škůdci ubránit. Ten se přemnožil a začal lesy plošně pustošit.

Po jeho řádění po celém Česku zůstávají obrovské paseky, na jejichž zalesnění mají majitelé pozemků od letošního roku pět let. Lhůty na zalesnění prodloužilo Ministerstvo zemědělství jako součást pomoci majitelům zasažených lesů.

Oddalování zalesnění pomůže jak majitelům lesů, které trápí nedostatek zpracovatelských kapacit, ale i sadebního materiálu, tak také může pomoct s takzvanou přirozenou obnovou, kdy holina za příznivých podmínek zaroste břízami a dalšími přípravnými dřevinami, pod kterými vyroste nový smíšený les. Je ale otázkou, jaký vliv bude mít na hydrologickou situaci.

„To, co se teď děje v lesích, může mít velký vliv na zdroje vody. To ukáže Vysočina v následujících letech. Místo tisíců hektarů lesů tam po nějakou dobu budou holiny, které se vyhřejí i na 50 stupňů, což může mít velký vliv na lokální klima,“ upozorňuje Jan Příhoda z think-tanku Czech Forest, který sdružuje české lesnické odborníky v boji proti kůrovcové kalamitě.

Podle poslední ministerské zprávy o stavu lesa bylo v Česku ke konci roku 2018 přes 1,3 milionu hektarů smrkových porostů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v nejnovějším odhadu zásob dříví, který vydal letos na jaře, uvádí, že v Česku je 1,7 milionu hektarů stojících jehličnatých porostů. Tedy nejen smrků, ale i borovic, jedlí, modřínů a dalších.

Podle další kategorizace je více než 1,5 milionu hektarů ohrožených, z toho polovina je zařazena v nejrizikovější kategorii.

Podle Jana Pokorného mají negativní vliv na vodu v krajině nejen místa, kde už lesníci napadené stromy vytěžili, ale i porosty s mrtvými stromy.

„Stojící mrtvé stromy se přehřívají. Kdybychom vytvořili dokonalé kopie vzrostlých stromů z plastu i s platovými jehlicemi, budou se přehřívat také. Narážíme zde totiž na rozdíl mezi živým a uschlým stromem. Živá rostlina se chladí výparem vody, na každou molekulu přijatého oxidu uhličitého vypaří několik set molekul vody. Z oxidu uhličitého dělá rostlina fotosyntézou biomasu (roste) a výparem vody upravuje klima. Vodní pára vypařená stromem se sráží na chladných místech, vyrovnávají se tak teplotní rozdíly,“ vysvětluje.

Čím víc holin nebo uschlých lesů, tím víc vody z české krajiny zmizí, byť se to může zdát paradoxní, když se řekne, že ze suchého povrchu mizí voda.

„Od ohřátého povrchu se ohřívá vzduch a stoupá rychle vzhůru. Letci a rogalisté tyto vzestupné proudy znají jako termiku, když nad takovou ohřátou plochu vletí, stoupají vzhůru rychlostí několik metrů za sekundu. Známe to i z pozorování dravců v přírodě. Do ohřátého vzduchu se vejde hodně vody, stoupající proud vzduchu natahuje i vlhkost z okolních rybníků a lesů, a protože je ohřátý, mraky se tvoří příliš vysoko nebo se ani netvoří a voda se nevrací zpět do krajiny, krátký oběh nefunguje. Tak vysycháme tzv. atmosférickými řekami,“ popisuje klimatolog.

Přehřátá krajina jím zmiňovanou atmosférickou řeku vede opačným směrem. „Namísto, aby vlhký vzduch proudil od moře k nám, proudí vlhkost z našich přehřátých ploch do moře.“ Podobné situace podle něj nastaly ve světě už v minulosti.

Jako příklad dává vzpomínku mořeplavce Kryštofa Kolumba. „Kolumbus do svého deníku na tehdy lesnaté Jamajce napsal: prší zde každý den odpoledne, jako to bývalo na ostrovech u Španělska, než jsme je odlesnili. Španělé odlesnili rozsáhlé plochy pro stavbu lodí v 16. století a od té doby je tam nedostatek srážek,“ říká a dodává, že kromě snížení hladiny spodní vody už v Česku zažíváme i úbytek ranní rosy, mlhy a drobných dešťových srážek na úkor přívalových dešťů.

I když se lesníci snaží lesy obnovovat, seč jim na to kapacity a finance stačí, sucho způsobené výše popsanými fenomény se bude podle Jana Pokorného prohlubovat. „Po zalesnění mladé sazeničky spotřebovávají vodu, mladý les začne vodu zadržovat a přitahovat až po 15 až 25 letech,“ uzavírá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené