Hlavní obsah

Peníze došly a okénko bez piva nemá smysl. Svědectví od hostinských

Foto: Profimedia.cz

Restaurace nesměly pro veřejnost fungovat od 14. října do 2. prosince. Nyní mohou mít otevřeno mezi šestou ranní a osmou večerní, kapacitu mohou naplnit na maximálně 50 procent. Od pátku budou znovu muset občerstvení prodávat výhradně přes výdejní okna.

Reklama

16. 12. 2020 7:12

Vláda představila speciální program pomoci pro restaurace. Celková částka šplhá do miliard, jednotlivým podnikům ale vynahradí maximálně 40 procent obratu. Někteří nevěří, že si na peníze kdy sáhnou.

Článek

Státní kasa se poprvé od začátku pandemie otevírá speciálně pro restaurace. Z hlasu hospodských a expertů, které redakce SZ Byznys oslovila, ale vyplývá, že slibované kompenzace pro stravovací podniky stačit nebudou. A peníze, které přijdou, přijdou pozdě. Pokud vůbec.

„Vládní představitelé slíbili stoprocentní kompenzaci nákladů, ale možná to byla jen další tisková chyba. Možná chtěli říct, že je to stoprocentní, že nějaké kompenzace budou. Pomoc, kterou vláda vzápětí představila, totiž odpovídá nanejvýš polovině nákladů. Bohužel, je pomoc opět opředena mlhou a teprve uvidíme, jak velká nakonec bude,“ komentoval pondělní vládní ohlášení programů na pomoc gastro průmyslu Tomáš Karpíšek, spolumajitel restaurační sítě Ambiente.

„Je to politická hra, která mezi veřejností a provozovateli restaurací vytváří zlou krev. Politici naslibují miliardy a lidé se pak diví, proč hospodští pláčou. Já sám jsem ale nedostal ještě ani korunu,“ tvrdí majitel plzeňského bistra Václav Schejbal. Ačkoli žádal o podporu z programu COVID Nájemné za říjen a listopad, v polovině prosince stále žádné peníze nemá. Pětadvacet tisíc, o které žádal jakožto společník s. r. o., musel dva dny po jejich obdržení vrátit. „Vadilo, že nemám historii, podnikat jsem začal až letos koncem léta,“ vysvětlil.

Pomoc pro restaurace

V programu COVID Gastro je jako kompenzace stravovacím zařízením na dobu od 14. října do 31. prosince připraveno 2,5 miliardy. Pomoc se nebude vyplácet za dny, kdy mohly mít podniky otevřeno. Restauratéři budou mít nárok na 400 korun na jednoho zaměstnance nebo spolupracujícího živnostníka a den. Podporu budou moct čerpat třeba i na manželku, která v podniku pracuje. Pomoc bude možné kombinovat s dalšími podpůrnými programy.

Podnikatelé v nájmu budou moci za říjen, listopad a prosinec získat od státu na nájem 50 procent. Nebude přitom třeba, aby pronajímatel poskytl na nájem slevu, jak tomu bylo u první výzvy. Maximální výše podpory bude deset milionů korun. Celkem jsou v programu COVID Nájemné připraveny další 3 miliardy.

Z programu Antivirus budou moct všechny zavřené obory čerpat plné kompenzace mezd včetně odvodů.

Gastronomické odvětví podle výzkumné společnosti Nielsen za každý den uzavření ztrácí na tržbách 414 milionů korun. V režimu výdejního okénka pak ztrácejí provozovatelé restauračních zařízení každý týden na tržbách 3 miliardy.

Nový program COVID Gastro představuje pro průměrný provoz kompenzaci 10 až 15 % z obratu. Společně s programy Antivirus a COVID Nájemné se může český hospodský dostat na úroveň kompenzace 30 až 40 % obratu. „Z toho lze pokrýt maximálně fixní náklady jako mzdy, energie, nájem,“ uvedl Luboš Kastner, majitel několika restaurací a činovník Asociace malých a středních podniků.

„Nestačí to, chceme kompenzace rakouského nebo německého stylu, kde si sáhnou na 75 až 80 procent nákladů,“ volá po navýšení podpory Zdeněk Babulík, který provozuje čtyři restaurace ve Zlíně.

Také šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza kompenzace hodnotí jako hodně velké zklamání. „Premiér Babiš výslovně slíbil 100procentní kompenzaci nákladů. Tedy včetně mezd pracovníků, kteří stojí u okénka, energií, úvěrů a podobně. Místo toho vidíme jen částečnou podporu, která nemá šanci udržet restaurace a hospody funkční,“ vysvětlil.

Zatím se navíc ani neví, jak přesně bude program fungovat. „Informace nemají ani na vládní informační lince a základní pravidla budou zřejmě nejdříve koncem týdne. Žádosti však bude možné podávat nejdříve v lednu, protože bude nutné programy hlásit Evropské komisi,“ zdůraznil daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti Bedford Consulting. To podle něj znamená, že peníze provozovatelé obdrží až v lednu, případně i později.

„Stále nerozumíme, proč se kompenzace nepočítají podle údajů z EET, bylo by to srozumitelné a transparentní. Tato praxe funguje v sousedních zemích. Od našich kolegů v Rakousku víme, že vyplnění žádosti o kompenzaci trvá několik minut a peníze jsou do týdne na účtě,“ popisuje Tomáš Karpíšek z restaurací Ambiente.

Legalizace pracovníků

Provozovatelé rovněž nevědí, jak bude program nastaven, například jak se bude náhrada počítat u dohodářů, u zkrácených úvazků, za jaké období se bude náhrada počítat apod.

„Vzhledem k omezením mnoho provozovatelů optimalizovalo množství pracovníků a výkyvy řešili krátkodobými výpomocemi. Je tedy otázkou, zda dostanou podporu i na ně a případně, v jaké výši. Pokud by byla náhrada jen na pracovníky pracující na plný úvazek, byla by kompenzace opravdu chabá náplast,“ myslí si Jan Bonaventura.

V gastru pracuje mnoho lidí mimo standardní pracovní poměry, provozovatelé by tedy měli podmínky sledovat a pracovníky „zlegalizovat“. „Otázkou je, zda již nebude pozdě, protože se náhrada bude počítat od října do prosince, a není jasné, za jaké období se bude počet zaměstnanců posuzovat,“ doplnil daňař.

Od jara buď restauratéři rozpustili životní úspory, nebo žijí a podnikají na dluh. V současné době, kdy celková provozní nákladovost činí 80 až 90 procent, to stále znamená, že restauratéři pokračují v generování ztráty. „Navíc je čekají tržbově nejslabší zimní měsíce. Státní podpora možná pomůže zpomalit některé krachy, ale nezastaví je,“ míní Luboš Kastner.

Provozovatelé zařízení jsou kompletně vyčerpáni. „Zvlášť podniky ve městech, kde ani přes léto nebyl byznys. Přišli jsme také o velkou sezonu teď před Vánocemi, kdy lidé jezdí na vánoční a silvestrovské pobyty a o Štědrém večeru čím dál častěji chodí do restaurace,“ konstatoval prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Mít otevřené jen výdejní okénko se jim nevyplatí. „Když se nesmí prodávat alkohol s sebou, nemá to smysl. Okénka generují jen 7 až 11 procent tržeb,“ podotkl zlínský podnikatel Zdeněk Babulík. Provoz svých restaurací dotuje ze stavební firmy, která mu také patří.

„Řešení vidím v programu kurzarbeit, ale asi není snaha a chuť s tím pohnout. Nechápu proč,“ ptá se provozní kutnohorské restaurace Na Pašince Miroslav Kopecký.

Tomáš Prouza považuje za fatální selhání vlády to, že ze slíbeného kompenzačního programu zcela vypadli dodavatelé do gastronomie. „Tyto firmy jsou úplně stejně postižené jako vlastní gastronomické provozy, ale vláda se k nim zcela otočila zády. Ministři tak v pondělí podepsali rozsudek smrti pro prádelny, malé servisní firmy či dodavatele služeb pro gastronomii a cestovní ruch,“ míní.

Co bude dál

Podle Luboše Kastnera se dá těžko očekávat, že anticovidová opatření skončí v lednu nebo únoru. Proto by vláda měla zvážit dodatečné formy odškodnění. „V současné situaci to znamená, že se český hospodský musí dvakrát tak více snažit, aby ekonomicky přežil, než německý nebo rakouský,“ říká.

Navrhuje aspoň do jarních měsíců, kdy se čeká zlepšení epidemické situace, zvednout procento z obratu. „Ať buď změní celkově model odškodnění na ten německý, nebo zvednou kompenzaci na pracovníka ze 400 na 700 až 800 Kč. Pokud se nedostaneme na úroveň 60 % obratu, pořád budeme generovat ztrátu,“ zdůraznil Kastner.

Václav Stárek kvituje, že stát bude platit mzdy včetně odvodů. A že bude možné programy podpory COVID Gastro, COVID Ubytování a COVID Nájemné kombinovat. „Musí se ale vyřešit dočasný rámec, ve kterém se podpory čerpají. Navrhovali bychom, aby se vytvořil trvalejší program pro všechny z pohledu jejich obratu,“ říká.

Další vývoj v oboru bude záviset i na situaci v Evropě. „Bez zahraničních turistů jsme na polovině příjmů z cestovního ruchu,“ podotkl šéf Asociace hotelů a restaurací.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované