Hlavní obsah

Pětina lidí se bojí budoucnosti. Může za to zdražování a daně

Podle průzkumu Home Credit se od začátku loňského roku zvýšily úspory 31 procentům domácností.

Reklama

13. 6. 8:07

Lidé mají v bankách naspořeno nejvíc v historii, v uplynulém roce šetřili víc. Necelá třetina lidí však musela do svých úspor sáhnout, přes tři procenta si musela půjčit, vyplynulo z průzkumu Home Credit exkluzivně pro SZ Byznys.

Článek

Přiškrcení výdajů, zavřené obchody a služby, ale také zvýšení osobního příjmu nebo příjmu partnera. To byly hlavní důvody, proč se v uplynulém roce zvýšily úspory 31 procentům tuzemských domácností.

Naopak snížení úspor hlásí 28 procent respondentů čerstvého průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit, který má SZ Byznys exkluzivně k dispozici. Výrazně se úspory snížily 24 procentům oslovených žen.

Že Češi loni spořili víc než v předchozích letech, vyplývá i z bankovních statistik. České domácnosti mají podle posledních publikovaných údajů České národní banky na svých účtech o více než 400 miliard korun více než na konci loňského února, tedy před pandemií. Vklady domácností v bankách atakují hranici tří bilionů korun.

„Svoji roli sehrála i nízká nezaměstnanost, transfery obyvatelstvu ze státního rozpočtu a také efekt daňového balíčku snižující efektivní zdanění zaměstnanců,“ míní Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace.

Muži vysokoškoláci ušetřili nejvíc

Ti, kteří zvýšili své úspory nejčastěji, uvádí částku do 10 tisíc korun (30 %). Téměř pětina respondentů průzkumu (18 %) pak ušetřila více než 100 tisíc.

Nejvíce se zvýšily úspory vysokoškolsky vzdělaným mužům. Naopak nejméně se zvýšily úspory lidem s příjmy domácnosti do 25 tisíc korun.

Rezervy se ztenčily nejčastěji o pár tisíc

Lidé deklarující snížení úspor nejčastěji uvádí částku do 10 tisíc korun (49 %). Mezi nimi bylo nejvíc domácností s příjmy do 25 tisíc korun měsíčně.

Nejméně se snížily úspory v domácnostech lidí bez maturity. O více než 100 tisíc korun klesly úspory 10,6 procenta těch, kdo deklarovali snížení finančních rezerv (z celkového vzorku tedy šlo o necelá tři procenta).

Více než polovina respondentů čerpala své úspory z běžného účtu. Zejména mladí lidé ve věku 18 až 29 let čerpali své úspory z hotovosti, kterou měli uloženou doma, naopak lidé ve věku 60 až 64 let odčerpali své úspory z penzijního spoření.

Jen velmi malé procento respondentů (3,5 %) využilo kvůli vzniklé pandemii nějaký úvěrový produkt, nejčastěji volili bankovní půjčku. Rychlou krátkodobou půjčku pak v době pandemie využily převážně mladé ženy ve věku 18 až 29 let.

Z výzkumu vyplývá, že vyšší úspory mají muži s vysokoškolským vzděláním. Méně úspor naopak mají ženy a lidé s příjmem domácnosti do 25 tisíc korun.

Každý pátý respondent má našetřeno více než 300 tisíc korun. Dalších 27 procent disponuje úsporou 100 až 300 tisíc. Stejný počet respondentů má ale k dispozici maximálně 10 tisíc korun.

V průzkumu se tak znovu ukázalo, že ačkoli celkově mají české domácnosti našetřeno dost, ve vztahu k nákladům konkrétní domácnosti je to zpravidla málo. Méně než jeden měsíční příjem domácnosti má našetřeno 39 % respondentů, desetina pak právě jeden příjem.

Každý člověk nebo domácnost by měla mít našetřeno alespoň 20 procent běžných měsíčních výdajů.
Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Credit

Úspory menší než polovinu příjmu domácnosti mají častěji ženy (34 %), lidé bez maturity, nezaměstnaní, pracující v domácnosti nebo na mateřské dovolené (41 %) a rovněž ti s měsíčním příjmem domácnosti do 25 tisíc korun.

„Každý člověk nebo domácnost by měla mít našetřeno alespoň 20 procent běžných měsíčních výdajů,“ doporučuje Miroslav Zborovský, ombudsman klientů společnosti Home Credit.

„Pro lidi s nižšími příjmy je těžké pokrýt veškeré měsíční náklady, natož si něco ušetřit navíc, ale vždy doporučujeme, dát si stranou i jen malou část příjmu, například 500 Kč, ale pravidelně,“ doplnil.

Podle něj by si lidé měli uvědomit, že pokud nejsou schopni našetřit určitou sumu měsíčně, nemohou počítat s pokrytím nenadálého výdaje půjčkou. „Tu jim odpovědný poskytovatel úvěrů totiž schválí pouze v případě, že mají měsíčně v rozpočtu rezervu, která odpovídá výši splátky,“ zdůraznil ombudsman.

Češi jsou „konzervy“

V ukládání naspořených peněz byli respondenti konzervativní. Úspory ušetřené za poslední rok uložili nejčastěji na spořicí (47,2 %) nebo běžný účet (39,6 %). Jenže tam úroky nepokryly ani inflaci, a úspory se tak znehodnocovaly.

Investiční produkty, kde je šance na výnos (ovšem samozřejmě při podstoupení vyššího rizika) lepší, podle průzkumu významně častěji využili muži s vysokoškolským vzděláním. Podprůměrně naopak lidé bez maturity.

Mezi důvody, proč Češi pořád tak málo investují, jsou podle šéfky Asociace pro kapitálový trh Jany Brodani konzervativnost, nízká finanční gramotnost a absence penzijní reformy.

Téměř dvě třetiny respondentů nechtějí našetřené peníze utratit. Více než 80 procent mladých lidí ve věku 18 až 29 let s vysokoškolským vzděláním plánuje vše nebo větší část úspor ušetřit.

Pokud jde o nejbližší budoucnost, jistoty mezi lidmi moc není. 39 procent respondentů očekává zlepšení své finanční situace, zhoršení se naopak obává 18 procent. Nejčastěji (43 %) ale na tuto otázku nedokázali respondenti jasně odpovědět.

Lidé, kteří neočekávají v letošním a příštím roce zlepšení finanční situace, přitom mají největší obavu se zdražování energií. Vysoko „bodovaly“ i obavy z nárůstu spotřebitelských cen a daní.

Průzkum na vzorku 515 lidí obecné populace ve věku 18 až 64 let byl prováděn po celém Česku v posledním květnovém týdnu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované