Hlavní obsah

Plzeňský region má mezi kraji druhé nejnižší emise tuhých znečišťujících látek

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

7. 11. 20:38

Plzeňský kraj má po jižních Čechách druhou nejnižší hodnotu emisí tuhých znečišťujících látek a oxidů dusíku a třetí nejnižší emise oxidu uhelnatého. Kromě Plzně a okolí dálnice D5 patří ke krajům s kvalitním životním prostředím.

Článek

Rozloha ekologicky obhospodařované půdy je druhá nejvyšší po jižních Čechách. Region má ale nejnižší podíl obyvatel napojených na síť veřejných vodovodů, v denní spotřebě pitné vody na hlavu je osmý. Informace zveřejnila pobočka Českého statistického úřadu v Plzni.

„V rámci ČR je ovzduší v kraji relativně čisté. Hodnoty měrných emisí dosahují nižších hodnot než průměr ČR,“ řekl ředitel pobočky Miloslav Chlad. Emisemi znečišťujících látek jsou nejvíce zatížená území s vysokou koncentrací průmyslových aktivit, s vysokou hustotou osídlení v okolí Plzně i se značně soustředěnou dopravou u dálnice D5. Méně zatížené jsou horské partie Šumavy, Českého lesa a západní části Brd.

Celková výměra kraje činila ke konci loňského roku 7649 km2, z toho 49,3 procenta tvořila zemědělská půda, z níž je dvě třetiny orná. Posledních osm let se výměra zemědělské půdy postupně zmenšovala, rozloha orné půdy se snížila o 6343 hektarů. Nejvyšší podíl orné půdy na zemědělské půdě měly okresy Plzeň-sever (80 procent), Rokycany (73) a Plzeň-jih (71). Plocha zastavěných pozemků v kraji se loni meziročně zvýšila o 48 hektarů na 9600 ha, nejvyšší podíl zastavěných ploch byl v Plzni, a to 5,1 procenta. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na výměře kraje dosáhl 9,2 procenta a meziročně stagnoval na 70 164 ha, za šest let s zvýšil o 28 procent.

Rozsah lesních ploch se postupně mírně zvyšoval, nejvíce mezi lety 2015 a 2016. Loni činil jejich podíl na celkové výměře 40,4 procenta, přitom republikový průměr činí 34 procent. Nejvyšší podíl má Klatovsko (27 pct) a Tachov (19).

Nejvyšší podíl orné půdy na celkové výměře byl ke konci roku 2020 zaznamenán v obci s rozšířenou působností Horšovský Týn (50,4 pct), podíl lesních pozemků byl nejvyšší v Sušici (55 pct) a trvalé travní porosty zaujímaly nejvíc z výměry v Domažlicích (20 pct). Vodní plocha zabírala největší plochu v Horažďovicích, zastavěná plocha s nádvořím, zahradami a sady pak v Plzni.

Na území regionu bylo ke konci loňského roku 200 zvláště chráněných území, z toho jeden národní park, pět chráněných krajinných oblastí - celý Český les a části Šumavy, Křivoklátska, Slavkovského lesa a Brd, dále šest národních přírodních rezervací, pět národních přírodních památek, 89 přírodních rezervací a 94 přírodních památek. Rozloha chráněných oblastí tvoří 17,4 procenta výměry kraje, z toho plzeňská část šumavského parku je na ploše 34.500 hektaru a 13 procent výměry kraje zaujímají CHKO. V regionu je navíc 68 evropsky významných lokalit k ochraně přírodních stanovišť, živočichů a rostlin a dvě ptačí oblasti (Šumava a Křivoklátsko).

Vodovodní sítě měřily loni 4430 km. Podíl obyvatel zásobených z veřejných vodovodů činil 85,7 procenta, meziročně o 0,2 procentního bodu méně, průměr ČR je 94,6 procenta. Výroba pitné vody meziročně klesla o 2,2 procenta na 30,2 milionu m3. Každý obyvatel loni spotřeboval 87,3 litru vody denně, meziročně o 0,4 litru víc, první byla Praha (112,5 litru) a poslední Zlínský kraj (80 litrů).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované