Hlavní obsah

Podchod u Benešova mostu v Ústí zdobí příběh jednoho z Wintonových dětí

Nicholas a Barbara Wintonovi.

Reklama

2. 8. 19:42

V podchodu u Benešova mostu v Ústí nad Labem dokončují dvě výtvarnice Magdaléna Gurská a Adéla Bierbaumer velkoplošnou malbu, která je věnována životnímu příběhu Ruth Hálové.

Článek

„Dílo je součástí projektu Neznámí hrdinové, jehož cílem je upozornit na významné osobnosti spojené s městem. Hálová byla jedním z Wintonových dětí,“ řekla koordinátorka projektu Michaela Valášková.

V Ústí nad Labem se mohou lidé potkat už se dvěma neznámými hrdiny. V Masarykově ulici je umístěna velkoformátová fotografie Lilli Hornig, atomové vědkyně, která se ve městě narodila. Na budově studentské koleje na Klíši zobrazuje velkoformátová malba práci Heinze Edelmanna, ústeckého rodáka a ilustrátora pracujícího nejen pro The Beatles a jejich Žlutou ponorku.

„Nyní dokončujeme 80metrové výtvarné dílo o životě Ruth Hálové v průchodu Správy železnic u hlavního nádraží v Ústí nad Labem, tedy ženě z česko-německé rodiny židovského původu, která se díky své odvážné a milující matce dostala mezi tzv. Wintonovy děti, a v roce 1939 tak odjela posledním vlakem do Anglie společně se svou sestrou,“ uvedla Valášková.

Hálová se v roce 1945 po pobytu v několika britských rodinách a studiu na několika školách rozhodla vrátit. „Naše hrdinka se na ústeckém nádraží opět setkala se svou matkou, která přežila hrůzy terezínského ghetta,“ doplnila koordinátorka. Hálová následně vystudovala mikrobiologii na Univerzitě Karlově v Praze a po několika zaměstnáních v různých zdravotnických zařízení se vrátila do Ústí nad Labem, kde vykonávala profesi mikrobioložky v nemocnici plicních a respiračních chorob na Bukově. Ve věku 94 let před rokem zemřela v obci Holubov.

„Rozhodly jsme se, že tento dlouhý podchod uděláme ve dvou rovinách, že na jedné straně vytvoříme zajímavosti ze života Ruth Hálové a na druhé straně bude velká scéna z Ústí nad Labem z nádraží, kde se po válce potkává se svou maminkou,“ řekla ČTK Bierbaumer. Scéna z nádraží nabízí pohled na všední situace, na lidi vyhlížející svůj vlak či mávající pasažéry. Návrh Gurské je dobový, chybí na něm například Mariánský most, který byl postaven až v 90. letech.

Druhá strana, kterou navrhla Bierbaumer, je pojatá jako komiks. V jednotlivých oknech jsou vyobrazeny nejdůležitější části příběhu Hálové, s jejíž dcerou Hanou se Bierbaumer setkala. „Myslím, že energie a všechno, co mi Hana dodala, bylo motivací to dokončit,“ uvedla umělkyně.

Návrhy stěn zpracovala každá z umělkyň zvlášť, pracují na nich ale společně. „Potom jsme ilustrace rozkouskovaly, aby se vešly do projektoru a dělaly jsme to na části, které jsme posouvaly,“ řekla k procesu Gurská.

Na díle výtvarnice pracují zhruba tři týdny, tento týden by ho chtěly dokončit a později uspořádat jeho vernisáž. Procházející lidé vnímají malby pozitivně, podle Bierbaumer asi 80 procent z nich výtvory komentuje nebo se zastavují a podchod s příběhem si prohlíží.

Jako Wintonovy děti se označuje 669 převážně židovských dětí, které Nicholas Winton v roce 1939 zachránil z Československa před transportem do koncentračních táborů.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované