Hlavní obsah

Ukrajinské školy staví kryty. Rodiče se bojí, že z budov budou hromadné hroby

Svět bez obalu Milana Šímy: Ukrajinské školy se připravují na nový školní rok. Staví pro děti protiatomové kryty.Video: RFE/RL

 

Reklama

29. 8. 2022 11:40

Ukrajinské školy se připravují na nový školní rok, který bude ale úplně odlišný od těch předchozích. Ve školních budovách se kvůli ruské agresi musí stavět kryty, jinde je povolená jen online výuka či učení na směny.

Článek

„Tohle je kryt našeho gymnázia. Je v suterénu,“ ukazuje reportérce Rádia Svobodná Evropa ředitelka jedné ze lvovských škol. Během náletů se zde budou moci ukrýt stovky studentů a učitelů.

V krytu prve fungovala střelnice. „Tohle je oblíbený terč úplně všech: dětí, rodičů i učitelů,“ říká ředitelka školy a drží při tom v ruce fotografii s ruským prezidentem Putinem.

V budově už teď, před začátkem školního roku, probíhá výuka. Dobrovolníci se věnují dětem, jejichž rodiny musely utéct ze svých domovů.

Další děti se zapojily do úprav stavby. „Jsem ze Severodoněcku. Natíráme zdi naší školy, abychom si mohli užívat procházky okolo nich, i když bude třeba znít siréna leteckého poplachu,“ říká v reportáži malá školačka.

Ukrajinské ministerstvo školství doporučilo školám, aby se pokud možno vrátily k prezenčnímu studiu. Nové normy však vyžadují, aby školy měly plně vybavený protiatomový kryt.

Mohlo by vás zajímat:

Vybrali jsme pětici mužů, kteří mají k Vladimiru Putinovi velmi blízko. A ovlivňují jeho politiku vůči Ukrajině.

„Ne všichni zde mohou být ve stejnou dobu. V září k nám přijde 1 206 studentů. Podle rozhodnutí komise může náš kryt pojmout ale jen 900 osob. To znamená asi 800 dětí a okolo 100 zaměstnanců,“ uvádí Iryna Koropetská, ředitelka další ze škol ve městě.

Studenti tak budou muset buď chodit do školy v různých směnách, anebo absolvovat smíšený studijní program rozdělený na dny ve škole a dny dálkového studia.

V další škole – ve městě nedaleko Lvova – rodiče a učitelé přeměnili na kryt zchátralý sklep. „Zpočátku se dalo jít jen asi tři schody dolů. Dál už bylo všechno zasypané hlínou. Dalo se pokračovat jen ve dřepu nebo plazením po zemi,“ ukazuje už upravený kryt reportérce jeden z učitelů.

Měsíc prý trvalo, než se podařilo kryt zrekonstruovat – přidat další nouzový východ, zavést elektřinu, záchod a ventilaci.

„Všechno to začalo, když jsme pochopili, že nutně potřebujeme nějaký bezpečný prostor. Protiatomový kryt se stal požadavkem dnešní doby. Až skončí válka, měly by ve školách zůstat – stejně jako třeba požární východy a další bezpečnostní zařízení,“ myslí si učitel Mychajlo Matsko. Žáci základních škol prý dávají přednost výuce ve školách.

Důsledky

„Máte pocit, jako by vám k nohám přivázali kameny,“ popisuje své pocity během rehabilitace Natalja Stěpaněnková. Ukrajinka, která se společně se svou dcerou Janou léčí ve Spojených státech z devastačních zranění. Obě přišly 8. dubna o nohy při ruském útoku na nádraží v Kramatorsku. Stovky lidí tam tehdy čekaly na evakuační vlaky, které je měly odvézt dál od fronty, na západ. Byla to jatka. Padesát lidí zahynulo na místě – především starší lidé, ženy a děti.

V další škole se rodiče a zaměstnanci s ohledem na větší ochranu rozhodli, že děti budou v krytu chráněny dvěma stěnami. Takovéto rozhodnutí ale musí schválit zvláštní komise, v níž jsou i záchranáři. A jinde zase například trvali na tom, aby okna byla obložena pytli s pískem.

„Je to písek. Pytle jsou jím naplněné, bude to ochrana,“ vysvětluje Natalja Kalynětská z městského úřadu. „Žáci budou sedět v lavicích, které budou stát i tady,“ ukazuje úřednice. „Je tam všechno potřebné: lékárničky, voda i masky.“

Ne všichni rodiče ale souhlasí s tím, aby se jejich děti vrátily do školy. Říkají, že sklepy a pytle s pískem nestačí k ochraně před ruskými raketovými údery.

„Plánovali jsme, že budeme chodit do školy ve Lvově. Je tu spousta skvělých škol. Ale když jsem zjistila, že studium bude prezenční – tedy že děti budou muset chodit do školy –, byla jsem proti. Není tady jediný protiatomový kryt, který by vydržel dopad střely o váze tuny nebo půl tuny. Tenhle protiatomový kryt, tento sklep můžete vybavit čímkoli, ale stejně z toho bude nakonec jen velký hromadný hrob,“ obává se matka jednoho z žáků Oksana Jakušková, jež přijela do Lvova z Charkova.

Škola jejího syna byla vážně poškozena ostřelováním. Říká, že chápe, že online výuka může mít dopad na horší socializaci jejího syna. „Samozřejmě že mu chybí komunikace s vrstevníky. Bylo by skvělé, kdyby s nimi mohl být ve styku. Ale mrtvé děti komunikovat nepotřebují,“ dodává Oksana.

Kyjevská radnice uvádí, že 70 procent rodičů dává přednost vzdělávání svých dětí doma. Odbor školství ve Lvově proto navrhuje, aby vedení škol bylo více flexibilní.

„Školy musí být připraveny na rychlý přechod z prezenční výuky na výuku dálkovou. Formát se v průběhu roku může měnit v závislosti na situaci. Děti se však musí učit,“ říká ředitel odboru vzdělávání a vědy ve Lvově Oleh Paska.

Ve Lvovské oblasti dvě třetiny škol uvádějí, že budou od září připraveny na prezenční vyučování. Ukrajinský ministr školství přitom začátkem srpna uvedl, že na celé Ukrajině je to kolem 30 procent.

Školy v Charkově, stejně jako většina měst na frontové linii nebo v její blízkosti, budou moci vyučovat výhradně online.

„Snad se bude chodit do školy prezenčně. I když to zní děsivě, na nebezpečí jsme si už zvykli,“ říká Halyna Stelmachová, jejíž syn se prý už chystá do školy.

Podle úředníků se mohou sami ukrajinští rodiče rozhodnout, jak budou chtít, aby se jejich děti učily. Úkolem je dát jim na výběr z reálných možností.

„Na své škole budu studovat online,“ sděluje jedna ze studentek. „Já budu chodit do školy,“ říká její spolužačka. „Proč?“ ptá se novinářka. „No. Nevím. Alespoň se tam zase budu moct vídat s kamarády.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované