Hlavní obsah

Rusko má komplex, se kterým se dosud nevypořádalo, říká historik

Hostem Ušáku byl historik Petr Hlaváček.Video: Jaromír Bosák

 

Reklama

13. 3. 17:00

Rusko se nepoučilo z dějin, podobná situace, jako je teď na Ukrajině, se už několikrát stala. Říká v novém Ušáku historik Petr Hlaváček.

Článek

Petr Hlaváček je filozof a renomovaný historik. Na svém kontě má desítky odborných publikací, z nichž se podstatná část věnuje historii Evropy, ale také dějinám vztahů České republiky s Ruskem a Ukrajinou. Téma, které je v současné době velmi živé, v podstatě ho žijeme v přímém přenosu. Dotýká se nás takřka ve všech činnostech, které podnikáme, protože ruská invaze na Ukrajinu není jen nějakým lokálním sporem, ale ve své podstatě jde o záležitost ovlivňující podstatnou část světa.

Hlavní témata Ušáku s Petrem Hlaváčkem

01:54 - Jaký má dojem z války na Ukrajině

03:33 - O osamostatnění Ukrajiny v roce 1917

06:10 - O Eurasii a hranici Evropy

09:02 - O Palackém, Rakousko-Uhersku a panslavismu

14:03 - O ruském komplexu

17:55 - Odvádí Rusko válkou pozornost od vlastních problémů?

20:12 - O válce v Gruzii

22:50 - Jak válka na Ukrajině skončí?

Na celý díl se podívejte ve videu v úvodu článku.

Podle Petra Hlaváčka je vpád Ruska na ukrajinské území víceméně logickým vyústěním imperiálních choutek ruského establishmentu. Nejde o nějaký nový prvek v ruské politice. Jde o historickou součást nahlížení na okolní země už od dob samoděržaví. A dá se říci, že tento termín, známý od carských dob, by šel použít i pro dnešní postsovětskou věrchušku, respektive Vladimira Putina. Demokracie je pro většinu Rusů neznámým pojmem, který znají možná z literatury, ale nikdy si na něj nemohli sáhnout, prožít ho.

Kromě snahy zavést nový pořádek, respektive staronový z dob Sovětského svazu, může v současné agresi vůči Ukrajině hrát roli i snaha odvést pozornost ruského obyvatelstva od problémů všedního dne. Velká část Rusů žije pod oficiální hranicí chudoby, o spoustě technických a materiálních standardů v Evropě naprosto samozřejmých si může nechat jen zdát. Nespokojenost pochopitelně roste a v takovém případě je z pohledu Putina nutné ukázat na vnějšího nepřítele, který Rusko ohrožuje a je viníkem současné situace. Zároveň se probudí onen starý oblíbený narativ o Velkém Rusku, jehož úkolem je spasit svět, být ochráncem všech okolo, ať se jim to líbí, nebo ne. A domácí potíže jsou najednou zapomenuty, vše zakryje myšlenka obrany proti všem.

Velkou roli v tom, že Rusové jsou z velké části ochotni naslouchat a hlavně poslouchat Putinovu ideologii, má i malá informovanost Rusů o tom, co se opravdu ve světě, ale i v jejich zemi vlastně děje. Indoktrinace probíhá už od útlého, leckdy předškolního věku. Ale Petr Hlaváček říká, že kdo chtěl, ten se k informacím mohl dostat, byť to nebylo úplně jednoduché. Dnes už je to pochopitelně daleko složitější, protože nezávislá média jsou likvidována, není přístup k některým sociálním sítím, což vládnoucím kruhům velmi vyhovuje.

V Ušáku 203 mluvil Petr Hlaváček také o tom, jaká rezidua zanechala na duši Ruska doba, kdy byla Moskevská Rus v područí mongolské Zlaté hordy, kde vlastně končí Evropa a začíná Asie, o panslavismu, který v jistých dobách byl silnou kartou i v české společnosti, i o tom, že ukrajinská emigrace před bolševickou mocí našla v době první republiky útočiště v Praze, kde fungovala i Ukrajinská univerzita, ale i mnohém dalším.

Více naleznete v úvodním videu. Další díly Ušáku můžete zhlédnout zde.

Pořad Ušák vychází na Seznam Zprávách v premiéře každou neděli v 17:00.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované