Hlavní obsah

Stovky českých zákazníků se šikují proti čínské nákupní galerii

Záhady Josefa Klímy: Stovky českých zákazníků se šikují proti čínské nákupní galerii. Měli za to, že nakupují v českém e-shopu, a teď se cítí podvedeni.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Vypadá to jako e-shop, funguje to jako e-shop, ale e-shop to není. Mnoho českých zákazníků, kteří na internetu nakoupili skrze Bonky.cz na čínském tržišti, má za to, že došlo k podvodu.

Článek

Ivona Krpatová a Daniela Roubíčková jsou obě maminky na mateřské. Navzájem se neznají. Přesto mají něco společného – před časem si objednaly zboží na internetu přes Bonky.cz, kde seženete prakticky cokoliv a za celkem slušnou cenu.

Háček je v tom, že nemáte jistotu, kdy objednané zboží přijde a v jaké kvalitě. Provozovatel ve svých obsáhlých obchodních podmínkách totiž slibuje dodání nejpozději do 40 pracovních dnů, výjimečně do jednoho roku.

Daniela Roubíčková vytvořila u Bonky.cz dvě objednávky na věci pro svou malou dcerku v hodnotě 3000 korun. Zboží následně zaplatila přes on-line platební bránu a čekala. „Tím, že jsem viděla, že to je skladem, jsem si říkala, dobré, tak to bude třeba týden nebo 14 dní, než to přijde,“ říká Roubíčková. Když se však dva týdny od nákupů nic nedělo, sedla k internetu a našla desítky negativních recenzí právě na Bonky.cz.

V tu chvíli se začala obávat, že o peníze, které za zboží utratila, nenávratně přijde. „Tak jsem okamžitě napsala, že chci odstoupit od smlouvy, že ruším objednávku. Odepsali mi, že mají na dodání až 40 pracovních dní, že to píšou v obchodních podmínkách, se kterými jsem souhlasila. A že kdybych s nimi nesouhlasila, tak jsem to neměla platit. A pak mi ještě odepsali jeden mail, že jestli to zboží chci vrátit, nebo s tím nesouhlasím, tak že musím počkat, až mi přijde, že oni za něj zaplatili. Že jsou pouze zprostředkovatel, že s tím jsem také souhlasila, a že to pak musí na vlastní náklady vrátit někam do Šanghaje. A vlastně do dneška, už je to přes tři měsíce, mi žádné zboží nepřišlo,“ uzavírá mladá maminka.

Ivona Krpatová si loni v půlce listopadu objednala pro svého synka na Bonky.cz plyšového medvídka Pú. Jako dárek k Vánocům. „Vypadalo to jako klasický e-shop, bylo tam, že tři nebo pět kusů jsou skladem, takže jsem si to objednala. Pak jsem ale zahlédla na sociálních sítích dost neskutečné recenze, strašně moc špatných komentářů od lidí. Takže jsem je následující pracovní den po objednání a zaplacení urgovala na jediný e-mail, který tam mají uvedený, že to chci okamžitě zrušit,“ popisuje Ivona Krpatová.

Příběhy obou žen jsou si dosti podobné a obě se dostaly do stejné fáze. Chtěly obchod s Bonky.cz zrušit a vrátit peníze. To, co by v běžném kamenném obchodě či klasickém českém e-shopu šlo zcela standardně, tedy odstoupit od smlouvy do 14 dnů, a tím pádem získat automaticky nárok na vrácení peněz, s tím v Bonky.cz nepochodíte. Bonky.cz totiž není e-shop, jak byste se mohli na první pohled domnívat, ale nákupní galerie. Slovníkem jejich obchodních podmínek jde o on-line tržiště.

Provozovatelem tohoto tržiště je čínská firma Shanghai TingYou Trade. Česká firma Finalty target media, jejíž Bonky tým komunikuje se zákazníky a přijímá platby, se označuje za zprostředkovatele čínské platformy pro český trh.

České obchodní inspekci se takový obchodní model příliš nezamlouvá. „Na základě podání jsme zahájili několik kontrol tohoto konkrétního provozovatele Bonky a zjistili jsme, že spotřebitel není řádně informován o tom, že jedná s přeprodejcem, nemá informaci, kdo je tím konkrétním prodejcem daného zboží, nemá řádné informace o možnostech uplatnění svého práva v případě reklamace. Nemá také informace o tom, jaká je cena za zprostředkování obchodu a tak dále,“ říká mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

Inspekce s firmou Finalty target media zahájila několik správních řízení. V jednom případě už společnost pravomocně pokutovala částkou 50 tisíc korun. „Na nákupní galerie obecně ČOI eviduje opravdu velké množství podání spotřebitelů. Dá se říci, že zhruba 40 % podání dnes směřuje na nákupní galerie. A nejvíce právě na Bonky, kterých eviduje ČOI zhruba 500,“ dodává Jiří Fröhlich.

Jednatelem a jediným majitelem firmy Finalty target media je 36letý Kamil Gabriš; právě on stojí za provozem Bonky.cz. Do jeho portfolia spadají i další nákupní galerie, jako například Booho.cz nebo Mollio.cz. Jsou si velmi podobné a také fungují na stejném principu.

Další takřka identické nákupní galerie provozuje Gabrišův nevlastní 19letý syn Tomáš Šarai; galerie pod ním jako třeba Bonky.sk či Suprisimo.sk se orientují zejména na slovenský trh.

Celkem má tato rodina pod sebou sedm nákupních galerií, na některé z nich eviduje ČOI stížnosti od spotřebitelů v řádech desítek. „Na Suprisimo evidujeme 30 podání, na Booho 60 podání a na Mollio 100 podání,“ vypočítává Jiří Fröhlich.

Redakce s Kamilem Gabrišem navázala e-mailovou komunikaci. Na dotazy odpověděl jedenáctistránkovým vyjádřením. Na upozornění redakce, že není možné jej ve videoreportáži předkládat celé, zaslal video, ve kterém si sám rozmazal tvář a ve kterém zformuloval z jeho pohledu nejdůležitější odpovědi. (Video je součástí úvodní reportáže, pozn. red.)

„Naše společnost dodržuje všechny zákony a předpisy, které jsou v ČR. Pokud bychom zákony nedodržovali, tak bychom už dávno nefungovali a nebylo by nám umožněno podnikat,“ říká na své videonahrávce Kamil Gabriš.

A dál předkládá vlastní statistiky o nákupní galerii Bonky.cz: „Celkem bylo odesláno přes 220 tisíc objednávek, má více než 11 % vracejících se zákazníků, což je téměř 25 tisíc zákazníků, kteří nakupují opakovaně. Je spousty zákazníků, kteří nakoupili již 5×. Jsou tací, kteří nakoupili i 11× a podobně. Tito zákazníci nemají bohužel důvod svoji pozitivní zkušenost, proč opakovaně nakupují, někde sdílet. Každý měsíc svou objednávku reklamuje kolem 5 % zákazníků. Reálné číslo je ale mnohem nižší, neboť někteří zákazníci uplatňují reklamaci neoprávněně, a to např. hned druhý den,“ dodává jednatel a majitel společnosti Finalty target media.

Jak to s reklamacemi reálně chodí, vylíčil jeden z pracovníků společnosti, který redakci sám kontaktoval. Kvůli obavám o práci a bezpečí požádal o anonymitu. Redakce přislíbila, že nikde neuvede jeho jméno či tvář, byť identitu zná. Tuto výpověď najdete rovněž v úvodním videu, byť se utajovaný svědek po dokončení reportáže ozval s překvapivým tvrzením, že si vše vymyslel, protože byl prý pod nátlakem neznámé osoby.

Jak nakonec dopadly nákupy zákaznic z úvodu článku? Dostaly objednané zboží, nebo alespoň zpátky své peníze?

Podívejte se na reportáž, která je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy.

Reklama

Doporučované