Hlavní obsah

Portugalský očkovací úspěch? Nejsou narozdíl od Čechů kritici všeho

Foto: Profimedia.cz

Muž, kterému se připisuje hlavní podíl na portugalském očkovacím úspěchu: Henrique Gouveia e Melo.

Reklama

6. 11. 14:12

Rozhovor Seznam Zpráv s Petrem Šelepou, českým velvyslancem v Portugalsku. Jak se zemi podařilo stát se světovým lídrem ve vakcinaci a přesvědčit 87 % populace, aby se nechalo naočkovat?

Článek

„Pokud je očkování a dodržování stanovených pravidel cestou, jak zabránit lockdownu, jak zabránit ekonomickým problémům země a jak zabránit ztrátám na životech, tak jsou, řekněme, dostatečně zodpovědní a uvědomělí, aby se tím řídili,“ říká o Portugalcích velvyslanec Petr Šelepa v rozhovoru, který vznikl při natáčení publicistického pořadu Terén reportérky Kristiny Cirokové.

Hlavním koordinátorem portugalské očkovací kampaně se v únoru stal viceadmirál Henrique Gouveia e Melo. Jeho tým připravil jasnou strategii.

Velvyslanec Šelepa v rozhovoru popisuje, jak i to, že lidé přesně věděli, jak bude stát s postupující proočkovaností uvolňovat protiepidemická opatření, pomohlo společnost přesvědčit: „Bylo řečeno, že jestliže bude proočkováno 55 % obyvatelstva, omezí se zákaz nočního vycházení. Nebo pokud bude proočkováno 70 % obyvatelstva, otevřou se bary,“ popisuje velvyslanec.

Jak dosud probíhala epidemie koronaviru v Portugalsku?

Jako ve všech zemích probíhala epidemie tady v Portugalsku v několika vlnách. První na jaře roku 2020, kdy i Portugalsko uzavřelo hranice, omezilo pohyb, zavádělo povinnost roušek atd. V té době mělo Portugalsko více nakažených a více obětí než třeba Česká republika, ale situaci se docela podařilo zvládnout.

Přes loňské léto byla situace klidnější, ale na podzim se začala zhoršovat. A vláda sáhla k postupným opatřením. V zásadě se postupně omezovaly například hromadné akce. A třeba noční bary a diskotéky byly uzavřené od března 2020, čili ty tady nikdy neotevřely.

Situace se skutečně vyhrotila až v polovině letošního ledna. Denní nárůsty začaly přesahovat 10tisícové hodnoty. Očkování se rozbíhalo jen pomalu a o nějaké imunizaci nebylo samozřejmě možné hovořit. Tehdy vláda sáhla k něčemu, k čemu už sáhnout nechtěla - k lockdownu. A byl to lockdown velmi striktní. Platil zákaz opuštění místa bydliště, byly povoleny jenom hygienické procházky v blízkém okolí, například s dětmi, a to jenom ve čtvrti, kde máte bydliště. Byla nařízena práce z domova a poslední věc, kterou vláda udělala ještě o týden později, bylo uzavření škol.

S postupujícím očkováním se pak vláda snažila ten systém nějak skloubit. To znamená - spojila dynamiku očkování obyvatelstva s dynamikou rozvolňování. Takže Portugalci dospěli až do dnešní situace, kdy v podstatě je naočkováno asi 87 % obyvatel. A v zásadě země funguje téměř bez nějakých výrazných omezení.

A v tom nejhorším období, tedy letos v zimě, jak zvládaly nápor covid pozitivních portugalské nemocnice?

Po Vánocích eskalovala druhá covidová vlna. Na konci ledna byly v Portugalsku denní přírůstky v několika dnech i přes 16 tisíc nových případů. A denně tady na komplikace v souvislosti s onemocněním covid-19 umíraly řádově stovky lidí. V těch nejkritičtějších dnech to bylo opakovaně i přes 300 úmrtí denně. A protože portugalský zdravotní systém možná není tak robustní jako český, nedisponuje tolika lůžky, nedisponuje třeba specializovanými zařízeními, i když zdejší vláda dělala maximum pro to, aby kapacitu navýšila, tak docházelo k tomu, že nemocnice skutečně byly přeplněné.

Z té doby pocházejí z Portugalska podobné záběry, jaké jsme vídali o necelý rok předtím třeba ze severní Itálie. Viděli jsme třeba dlouhé kolony sanitních vozů - 10, 15, 20 sanitek, které stály před branou nemocnice a zdravotníci intubovali pacienty v sanitkách.

Připomeňte si, jak situace v Portugalsku vypadala, ve fotogalerii z loňského února:

+8

Už jste hovořil o tom, že pak přišlo očkování a nyní je v Portugalsku proočkovanost 87 %. U nás je jen 57 %. Jak se to vládě podařilo, že přesvědčila drtivou většinu národa?

Očkovací kampaň se nejprve rozjížděla pomalu. Možná to nebylo ani vinou původně určeného očkovacího koordinátora, protože řekněme konec prosince 2020 a začátek ledna 2021 bylo období, kdy se vakcíny teprve naskladňovaly a řešily se logistické problémy.

Nicméně původní koordinátor určený vládou už v listopadu 2020 rezignoval. Od února funkci převzal Henrique Gouveia e Melo. Lépe řečeno byl povolán, protože se jedná o mariňáka, kontraadmirála, dlouholetého velitele námořnictva, který sloužil na několika ponorkách.

Nastoupil v době, kdy byla proočkována asi 2 % populace. Stanovil základní priority, rozšířil a standardizoval očkovací místa, byl vytvořen systém asi tří set očkovacích center, v podstatě v každém okrsku Portugalska.

Takže velkou roli hrála dobrá dostupnost očkovacích míst?

Ano, a bylo to dobře, protože v Portugalsku byl o očkování zájem. Nicméně ta skupina kolem admirála Gouveia e Melo stanovila především přesnou strategii. A důležité bylo, že ta strategie a rozdělení do fází se během celé doby v zásadě neměnily. A to vzbuzovalo důvěru obyvatel. Myslím, že kdyby ta strategie nebyla, důvěra by byla nižší.

Čili Portugalci věří tomu systému. Navíc Gouveia e Melo je pro ně, protože Portugalci jsou námořníci, dostatečně silným symbolem, dostatečně důvěryhodným.

Portugalci navíc věří v účinnost vakcín. A věří v to, že proočkovanost umožní vrátit se k běžnému fungování. Myslím si, že v nich také pořád ještě zůstává leknutí z těch lednových a únorových událostí. Na Portugalce tato situace zapůsobila velmi silně. Pokud je očkování a dodržování stanovených pravidel cestou, jak zabránit lockdownu, jak zabránit ekonomickým problémům země a jak zabránit ztrátám na životech, tak jsou, řekněme, dostatečně zodpovědní a uvědomělí, aby se tím řídili.

Říkáte, že Portugalci věří v účinnost vakcín. To znamená, že nepodlehli dezinformacím o očkování?

Obecně vzato portugalský veřejný prostor dezinformačními kampaněmi různého typu není téměř zatížený. Neobjevují se kampaně k jakémukoliv tématu a očkování, a obecně pandemie covidu-19 není výjimkou. Portugalsko není cílem těchto kampaní.

Neexistuje tady ani žádná hlasitá skupina tzv. odpíračů, antivaxerů očkování. Podle vládních statistik někdy z června pouze tři procenta lidí odmítají zcela bezpodmínečně, bez jakékoliv diskuze, očkování.

U nás očkování odmítá skoro desetkrát víc lidí. Ale problém je i s mladými. Jak se podařilo Portugalcům přesvědčit mladé a také rodiče dětí?

Já jsem přesvědčený, že to je dílo toho celospolečenského klimatu. A vůbec portugalské mentality. Portugalci nejsou takoví prvoplánoví kritici čehokoliv. Pokud se jim představí argument, který je navíc podložený nějakou historickou zkušeností, tak ho velmi snadno akceptují.

A mladí se chtějí bavit. Bylo jasně řečeno, že v okamžiku, kdy bude proočkováno 70 % obyvatelstva, tak se otevřou bary.

Takže to byla ta motivace pro mladé?

To jsem teď trošku zlehčil. Ale skutečně důležité bylo to, že byl od počátku jasně stanovený plán. Bylo řečeno, že jestliže bude proočkováno 55 % obyvatelstva, omezí se zákaz nočního vycházení, nebo pokud bude proočkováno 70 % obyvatelstva, otevřou se bary. A jsou jen pro očkované. A pokud bude proočkováno 80 % obyvatelstva, budou v podstatě veškerá restriktivní opatření uvolněná.

To tedy znamená, že čím větší byla proočkovanost, tím větší to byla úleva pro celou společnost a tím více svobody opět získala?

Přesně tak. Portugalci jsou takoví, že jim záleží na ostatních. Oni jsou ve většině případů hodně ohleduplní. To heslo „chráním sebe, chráním ostatní“, které tady rezonovalo už v první vlně pandemie, když se začaly nosit roušky, se v podstatě přeneslo a stalo se mottem i vakcinační kampaně.

Důležité bylo také to, že Portugalsko zavedlo povinnost pro všechny, kteří chtějí být obslouženi v interiéru restaurace, nebo se chtějí ubytovat v hotelu či penzionu, že musejí mít digitální certifikát. Což znamenalo buď potvrzení o prodělání nemoci, nebo test, nebo očkování. Navíc portugalský stát tady nikdy nehradil, až na výjimky některých obcí, lidem testy. To znamená, že i pro ty mladé, pokud chtěli jít třeba do restaurace, tak platili nějakých 25-30 eur za test. Takže k tomu byli vlastně i takovými drobnými pobídkami nuceni.

Tak to je podobné jako teď u nás. Testy už pojišťovny neočkovaným lidem také nehradí. A některé to donutilo se nechat naočkovat.

Ano. Vedla je k tomu jednak starost o vlastní zdraví, starost o zdraví jejich blízkých a přátel a okolí, ale také i ekonomická stránka.

Portugalci nejsou zas tak bohatí a řada z nich si vyhodnotila, že sto eur měsíčně za nějaké testy, které jsou v zásadě nadbytečné, když se mohou nechat zdarma oočkovat, nedává smysl. Ale myslím si, že tato ekonomická stránka hrála roli, řekněme, tak ze 40 %. Z větší části to byla důvěra v to, že díky vakcinaci se vrátí život do normálních kolejí. A že tím přispěji ke zdraví a pohodě ostatních. Což si myslím, že je zhruba v souladu s portugalskou mentalitou.

Petr Šelepa (41)

Foto: Seznam Zprávy

Velvyslanec Šelepa během rozhovoru pro Seznam Zprávy.

  • Český velvyslanec v Portugalsku, rodák z Kyjova.
  • Studoval portugalskou a francouzskou filologii na Katedře romanistiky Univerzity Palackého v Olomouci a k tomu angličtinu na Katedře aplikované lingvistiky tamtéž.
  • Na katedře romanistiky pak působil jako asistent, později učil na střední škole a živil se i překlady.
  • Od roku 2010 působil jako poradce místopředsedy Poslanecké sněmovny, o čtyři roky později nastoupil jako vedoucí sekretariátu předsedy vlády.
  • Do služeb diplomacie vstoupil v roce 2015.
Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované