Hlavní obsah

Povládne se Zelenými? Německou SPD má vzkřísit ministr financí Scholz

Foto: Profimedia.cz

Kandidát německých sociálních demokratů na kancléře Olaf Scholz.

Reklama

11. 5. 14:58

Němečtí sociální demokraté (SPD) sází před volbami všechno na svého ministra financí Olafa Scholze. Ten svou kampaň začíná rozjíždět jen velmi pomalu.

Článek

V něčem je jako Angela Merkelová – nemá rád showmanství a velkolepá gesta a není bavič. Je klidný, věcně připravený a přemýšlivý. Ale má také mírný nádech arogance, píše o německém sociálnědemokratickém politikovi veřejnoprávní ARD.

Olafa Scholze o víkendu delegáti sjezdu SPD potvrdili s 96 procenty jako stranického kandidáta na spolkového kancléře. Hlasovalo pro něj 513 delegátů, proti jich bylo jen 20.

Foto: Profimedia.cz

Olaf Scholz s Angelou Merkelovou.

Šance, že Scholz v úřadu skutečně vystřídá Merkelovou, jsou ale malé. I když by si ho teď pro kancléřskou funkci vybral zhruba stejný počet Němců jako jeho konkurenta a šéfa CDU Armina Lascheta, oba zůstávají až za nominantkou Zelených Annalenou Baerbockovou.

A slibně to nevypadá ani co se týče stranických preferencí. Zelení podle posledních průzkumů předběhli CDU/CSU a Scholzova SPD už týdny zůstává na třetím místě se zhruba 15 procenty.

Jednu velkou výhodu oproti Baerbockové ale dvaašedesátiletý Scholz přece jen má: na rozdíl od zelené kandidátky má zkušenosti s exekutivními funkcemi. Místopředsedou koaličního kabinetu Merkelové a spolkovým ministrem financí je Scholz od března 2018. „Scholzovy kompetence jsou nesporné, ani jeho oponenti nepochybují, že by mohl být kancléřem,“ píše RND.

Scholz začínal jako právník se specializací na pracovní právo a do Spolkového sněmu se dostal jako čtyřicetiletý. Byl také ministrem práce, hamburským senátorem a starostou tohoto severoněmeckého hanzovního města, které je zároveň i městským státem.

Docenění od konkurentů i odborníků se pak dostalo jeho balíčkům opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií covidu-19. Německé ekonomice pomohl odvrátit masové propouštění. A právě kvůli pandemické krizi je Scholz i viditelný v médiích – v televizi a tisku vystupuje denně s image krizového manažera.

Jeho kancléřskou kandidaturu straníci zvažovali už v roce 2016. Tehdejší předseda SPD Sigmar Gabriel byl na tom mizerně s popularitou a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz byl zas ve spolkové politice nepopsaným listem. Kandidátem se nakonec stal Schulz, který ale i přes počáteční prudký nárůst popularity nakonec ve volbách na podzim 2017 pohořel a SPD dovedl k nejhoršímu volebnímu výsledku v poválečné historii.

Když zkrachovala povolební jednání o „jamajské koalici“ mezi CDU/CSU, FDP a Zelenými, vrátil se na stůl scénář velké koalice Merkelové s SPD, a Olaf Scholz se stal vicekancléřem. Chtěl také převzít stranické otěže, ale utrpěl trpkou porážku. Stranickými spolupředsedy se navzdory očekáváním stali Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans a analytici to vykládali jako posun strany doleva.

Smolný výběr předsedů

Strany vládnoucí koalice v poslední době nemají na výběr předsedů příliš šťastnou ruku. CDU od odchodu Angely Merkelové z pozice stranické šéfky v prosinci 2018 (po 18 letech) má už druhého předsedu. A SPD od volební eskapády Martina Schulze v roce 2017 vystřídala ve vedení už sedm lidí. Nynější spolupředsedové jsou ve funkci od prosince 2019.

S novým vedením se nakonec Scholz udobřil a Eskenové dokonce na víkendovém sjezdu vysekl poklonu za sjednocení strany a stranické sebevědomí. Na předvolebním kongresu, který se konal digitálně, vystoupil Scholz se svým třicetiminutovým projevem až v závěru. Hovořil o svých čtyřech hlavních programových bodech: moderní klimatické politice a dopravě, rychlejší digitalizaci a lepším zdravotnictví. Mluvil také o vyšších minimálních mzdách, investicích a potřebě energické vlády.

Podobný „drive“ jako předvedl Martin Schulz, zatím Scholzova kampaň nemá, a možná je to pro SPD i kvůli Schulzově politickému pádu dobře. Podle analýzy RND má Scholz stále šanci na volební úspěch. Do karet mu hraje zmíněná nezkušenost Baerbockové a riziko vyprchání „efektu novosti“ u Zelených, a také krvavý boj o kancléřskou nominaci, který se vedl v koalici CDU/CSU. Křesťanské demokraty nakonec vede Laschet, ale s poškozenou reputací a s klesajícími preferencemi.

„Průzkumy kolísají. Volební kampaň je teprve na začátku. A tvrzení, že jsou tyhle volby otevřenější než kdy dřív, je pravda,“ píše dál RND. O Scholzovi píše jako o „poslední šanci SPD“. Otevřené budou nejspíš i možnosti povolební koalice. Zelení s SPD a FDP mohou (ale nemusí) od voličů dostat příležitost vyšachovat z vlády momentálně oslabenou CDU/CSU. Karty rozdají voliči letos v září.

Kandidáty má i Die Linke

Svého volebního lídra má už také postkomunistická strana Die Linke. Do voleb ji povedou spolupředsedkyně strany Janine Wisslerová a spolupředseda poslanecké frakce Dietmar Bartsch. Bartsch už stranu do parlamentních voleb vedl před čtyřmi roky, kdy získala podporu 9,2 procenta voličů. Volební průzkumy nyní levicové straně předpovídají výrazně horší výsledek, a to na úrovni šesti či sedmi procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované