Hlavní obsah

I kardiaci umírají na koronavirus, ne s koronavirem, varují vědci

Foto: Shutterstock.com

U některých pacientů může covid-19 způsobit dlouhodobé zdravotní potíže.

Reklama

28. 9. 15:45

Odborníci odhalují další dopady covidu-19 na lidské zdraví. Kromě změn, které může způsobit na plicích, poškozuje také srdce a cévy.

Článek

Studie dlouhodobých zdravotních dopadů covidu-19 přináší v posledních týdnech velké množství nových poznatků. Zkoumání v Česku i ve světě bude nejspíš trvat ještě roky, už nyní ale ze závěrů vyplývá, že se vždy neprojevuje jen jako předvídatelný virus s krátkodobým vlivem na dýchací soustavu.

V některých případech může způsobit i dlouhodobé potíže. Práce poukazují mimo jiné na poškození srdce.

„Dle nedávno zveřejněné studie z Německa, která zkoumala změny na srdci u pacientů s covidem-19 pomocí magnetické rezonance, se tyto změny ukázaly až v 78 % případů. Data z Číny a dalších zemí se liší a kolísají mezi 20 a 60 %,“ upozorňuje Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Samozřejmě vše vždy závisí na technice, kterou pro průkaz srdečního poškození použijeme - některé metody jsou citlivější, jiné méně. Na čem se však všichni shodneme, je, že pokud se objeví laboratorní nebo klinické známky poškození srdce pacienta s covidem-19, je jeho prognóza velice neblahá,“ uvádí Linhart.

Covid-19 zatěžuje organismus pacienta jako celek, podle lékaře ale poškozuje tkáně také napřímo.

„Kromě zánětu srdečního svalu způsobuje změny na cévách, zejména v podobě zvýšené prostupnosti kapilár a vzniku krevních sraženin v různých částech oběhu. I to se může podílet na zvýšeném počtu úmrtí u pacientů s těžkým průběhem nemoci,“ vysvětluje.

Když virus zasáhne srdce

Pokud onemocní člověk, který se s problémy se srdcem potýkal už před nakažením, může být koronavirus pro jeho stav „poslední kapkou“. Podle specialistů má přitom nějakou formu kardiovaskulárního onemocnění přibližně polovina pacientů s těžkým průběhem nákazy.

„SARS-CoV-2 představuje u nejtěžších nemocných závažný zánětlivý stav, navíc s výrazným poškozením plic. To klade velké nároky na oběh a může vést k nedostatečné dodávce kyslíku pro srdeční sval. Pokud má takový nemocný nějaké srdeční onemocnění, může být zátěž nad hranicí možností se s tím vyrovnat,“ dodává kardiolog.

Covid-19 nejčastěji postihuje dýchací cesty a plíce, pokud se však nákaza v těle takzvaně rozjede, zasahuje i další orgány. Rizikovými faktory přitom mohou být cukrovka, obezita, kouření či vysoký krevní tlak.

„Z těch, kteří mají nemoc tak vážnou, že virus zasáhne srdce, jich nepřežije až padesát procent,“ uvedl dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf kardiologie motolské nemocnice Josef Veselka.

Dočasné, nebo trvalé?

Podle odborníků je zatím příliš brzy soudit, nakolik jsou změny vyvolané koronavirem trvalé. Více by mohly ukázat mezinárodní registry „covidových pacientů“, po nichž v posledních týdnech lékaři různých specializací volají.

Česká kardiologická společnost nicméně doporučuje pacientům s jakýmkoli onemocněním srdce, aby nevysazovali zavedenou léčbu, byli v kontaktu se svým lékařem, a především, aby se snažili infekce vyvarovat známými opatřeními.

„Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to hodně zpochybňují. Kromě toho, pokud by kardiak koronavirus nedostal, mohl by se svojí chorobou žít dál. Zemřít na koronavirus nebo s koronavirem tak pro něj neznamená žádný rozdíl,“ dodává profesor Linhart.

Změny na plicích

Jak už dříve popsaly Seznam Zprávy, předběžné výsledky zkoumání dopadů covidu-19 na lidské zdraví mají také odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ti se zaměřili zejména na následky v oblasti plic. Zatím vyšetřili 79 pacientů průměrného věku 45 let, většina z nich se léčila doma.

„Téměř polovina všech nemocných ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků,“ popsal Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Mezi takové potíže se řadí horší dýchání, častý kašel, zvýšená únava nebo bolesti na hrudníku. Kromě toho má 28 procent vyšetřovaných i po třech měsících narušený čich a devět procent chuť.

Lékař nicméně věří, že se u naprosté většiny pacientů potíže postupem času zlepší. „Sám jsem přesvědčený, že u většiny lidí do roka zmizí,“ uvedl lékař pro Seznam Zprávy. Upozorňuje ale, že je třeba o možných dlouhodobých komplikacích vědět a v případě přetrvávajících potíží se obrátit na lékaře s žádostí o vyšetření.

Mezi méně časté následky covidu-19 patří i potíže v oblasti cév, slinivky nebo kůže. Tématu se Seznam Zprávy věnovaly už dříve.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené