Hlavní obsah

Práce přesčas bez odměny má spasit KLDR. Kim vyhlásil „80denní kampaň“

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

13. 11. 2020 15:19

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyhlásil „80denní kampaň“, která má zemi pomoct k dosažení ekonomických cílů před lednovým stranickým kongresem. Podle aktivistů taková masová mobilizace představuje „otrockou práci“.

Článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyzval svou zemi, aby vynaložila veškerou energii na „80denní kampaň“, díky níž země dosáhne soběstačnosti a překoná své problémy. Uvedly to oficiální noviny vládnoucí Korejské strany práce Rodong Sinmum.

V rámci „80denní kampaně“ se od Severokorejců vyžaduje, aby pracovali více hodin, díky čemuž budou schopni naplnit, nebo dokonce překročit nově stanovené kvóty ve všech sektorech, včetně zemědělství, těžby uhlí a protikoronavirových opatření.

Severokorejští uprchlíci a aktivisté v oblasti lidských práv podle Reuters tvrdí, že taková masová mobilizace představuje „otrockou práci“ maskovanou jako loajalitu vůči Kimovi a vládnoucí Korejské straně práce. Mladí pracovníci nedostávají žádný plat a jsou nuceni pracovat více než 12 hodin denně.

Předtím, než Kang Mi-čin ze Severní Koreje v roce 2009 uprchla, země ji na produkci zvyšující kampaně pravidelně mobilizovala. Kang nyní žije v sousední Jižní Koreji a s hlubokým zájmem sledovala zprávy o 80denní severokorejské kampani zaměřené na produktivitu, která začala minulý měsíc.

„Když nás tlačili, abychom pracovali tak tvrdě, možná nám mohli také něco zaplatit,“ řekla 52letá Kang v rozhovoru pro AP. „Severokorejci si zvykli, že už tak dlouho poskytují pracovní sílu zdarma. Vědí, že protestováním nemají co získat,“ uvedla Kang.

Severní Korea příležitostně pořádá národní kampaně, které státní média nazývají „bitvy“. Jejich cílem je pevněji spojit občany kolem Kimovy dynastie a tlačit na ně, aby usilovněji pracovali. Hlavním důvodem pro jejich konání je podle agentury AP to, že před významnými politickými událostmi je nutné vylepšit ekonomická čísla.

Současná kampaň je podle hlavního severokorejského deníku Rodong Sinmun zaměřená na sjezd vládnoucí strany, který se koná v lednu. Sjezd by měl být prvním svého druhu za poslední čtyři roky.

Podle AP je sporné, zdali krátkodobé kampaně tohoto druhu mohou vyřešit základní ekonomické problémy, kterým chudá země čelí. Severokorejský vůdce tyto kampaně spíš potřebuje k upevnění moci v časech hospodářských problémů nebo napětí s vnějším světem.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un čelí řadě problémů. Ekonomiku země částečně ochromily sankce ze strany USA, pandemie koronaviru i škody způsobené ničivými tajfuny a letními povodněmi.

Korejská strana práce podle AP uvedla, že se „ekonomika tváří v tvář přetrvávajícím závažným vnitřním a vnějším situacím ‚nezlepšila‘ a že cíle rozvoje se ‚vážně zpozdily‘. Kim uvedl, že lednový kongres určí nové cíle na období příštích pěti let.

Oficiální korejská ústřední zpravodajská agentura nedávno informovala o továrnách, které během prvních 10 dnů kampaně znatelně zvýšily produkci. Uvedla, že komplex na výrobu hnojiv v severovýchodním přístavním městě Hungnam rozšířil svou produkci o více než 150 % a továrna na dětské pletené zboží v Pchjongjangu dokonce o 170 %. Tvrzení však nebylo možné potvrdit.

Úředník v severokorejské továrně na kožené boty Wonsan Čo Nam-hjok v rozhovoru pro AP uvedl, že všichni zaměstnanci továrny „intenzivně bojují, aby naplnili výrobní plán“. Čang Hjon-čong z továrny na výrobu potravin Songdowon pro agenturu AP uvedla, že bude přispívat ke zlepšení veřejného života tím, že bude vyrábět „lahodný chléb“.

Podle AP se v Severní Koreji koná mnoho dalších menších kampaní na zvýšení produktivity a pracovní rychlosti. Mnoho z nich se také nazývá „bitvy“. Například existují „bitvy o výsadbu rýže“, „bitvy s hnojivy“ nebo „bitvy o výrobu kimči“.

Kang pro AP uvedla, že ji v 80. letech poslali na jih Severní Koreje, kde v rámci dvou po sobě jdoucích „bitev“ mobilizovaní Severokorejci stavěli dálnici. Protože podle severokorejských úřadů Kang disponovala jemným hlasem, měla v lednu 1989 přednést projev před zhruba 3 tisíci spolupracovníků. V rámci projevu slíbila, že pracovníci splní stanovené kvóty, a přísahala věrnost bývalému severokorejskému prezidentovi Kim Ir-senovi, zesnulému dědečkovi Kim Čong-una.

„Cítila jsem se na to docela pyšná. Nebylo to něco, co by zvládl každý,“ prohlásila Kang, která v současnosti pracuje jako reportérka Daily NK, webu specializujícího se na zpravodajství ze Severní Koreje. „Když jsem křičela slogany jako ‚Pojďme dokončit naši misi‘, ostatní skandovali ‚Pojďme to dokončit! Pojďme na to!‘“ dodala.

Většina Severokorejců v minulosti podle Kang během „bitev“ ochotně přijímala práci navíc, protože státní přídělový systém tehdy fungoval dobře. Lidé se podle ní „bitev“ přestali účastnit poté, co kvůli hladomoru v polovině 90. let zemřely odhadem stovky tisíc lidí.

„Nedokážu spočítat, kolikrát mne na ‚bitvy‘ mobilizovali. Dělali jsme ‚bitvy‘ každý den,“ řekl 57letý severokorejský uprchlík Heo Joung-čchul, který přešel do Jižní Koreje v roce 2002. „Myslím, že jsem byl mobilizován alespoň stokrát,“ dodal.

Heo uvedl, že byl se svými spolupracovníky mobilizován v první polovině 90. let za účelem výstavby vodní elektrárny a domovů pro vojenské veterány. Stalo se to, když pracoval pro potravinářskou společnost v Hyesanu poblíž hranic s Čínou.

Někdy se z opakovaných mobilizací cítil frustrovaný, ale veřejně si stěžovat nechtěl, ze strachu z následků. „V Severní Koreji by vám stížnosti na vládu mohly vysloužit poslání vaší rodiny do pracovního tábora,“ řekl Heo pro AP.

Současná „80denní bitva“ je považována za třináctou svého druhu a třetí od té doby, co moc koncem roku 2011 převzal Kim Čong-un.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované